Nejsem vyslancem žádné investiční skupiny

Před koncem roku jste se dohodl se společností PPF na odkoupení jejího podílu v Euronews. Jste tedy už stoprocentním majitelem týdeníku Euro?

Samotný převod ještě neproběhl, protože s  PPF dojednáváme detaily. Věřím ale, že během ledna proběhne podpis smlouvy. Jsme domluveni na základních parametrech transakce a teď se ladí textace smluv.

Od té doby, co jste nastoupil, už ale došlo v Euronews k viditelným změnám.

Společnost se mění, ale jsem si jist, že je to ku prospěchu věci. V externí části jednáme se všemi partnery na straně inzerentů a mediálních agentur a také lidí z Euro setkání. Interně se snažím komunikovat změny a přesvědčit nové kolegy o tom, že mé záměry jsou skutečné.

Přicházíte z nemediálního prostředí a ve vydavatelství jste se dosud aktivně nepohyboval. Jakou jste měl pro vstup do vydavatelského prostředí motivaci a proč jste vlastně Euronews koupil?

Je to velmi častá otázka, kterou v posledních dnech dostávám od různých lidí. Můj partner Vojta (Vojtěch Jirků – pozn. red.) byl přes dva roky CEO této firmy, tak jsem Euro v obecné rovině dobře znal. Měl jsem představu, jak firma vypadá. Když se PPF rozhodla prodat Euronews, tak jsem se v té první vlně zájemců nenacházel. Rozhodl jsem se až později a došel jsem k závěru, že je to zajímavá investice.

V čem ji vidíte jako zajímavou?

Když se na Euro dívám jako finanční investor, tak vidím samozřejmě hlavně kumulovanou ztrátu za 13 let v řádech stovek milionů korun. Musím říci, že Euro nikdy nebylo příkladně manažersky řízené. Realita je i taková, že za těch třináct let se zde vystřídalo více jak deset generálních ředitelů. Byl jsem tedy docela překvapen mírou zájmu, kterou v prvním kole projevilo asi tak 5-7 zájemců.  Různorodost zájemců byla natolik pestrá, že to probudilo moji zvědavost. Potvrdil jsem si tím i skutečnosti, že Euro je silná, relevantní značka. Zkusil jsem tedy oslovit PPF.

Proč si myslíte, že PPF dala nakonec přednost Vám před jinými zájemci? Spekulovalo se o Babišovi či Bakalovi.

Můj přístup byl asi výjimečný v tom, že jsem od začátku dával najevo, že chci, aby firma působila ekonomicky zdravě, aby byla soběstačná a aby nesloužila politickým zájmům či jiným vlivům. Nechci hodnotit, jestli ostatní zájemci měli politické zájmy, ale myslím, že to byl motiv, kterým jsem PPF přesvědčil k dohodě. Hodnota této firmy spočívá v tom, že zůstaneme relevantním zdrojem ekonomických informací a naše Euro setkání přirozeným místem potkávání, diskusí a nových témat různých významných osobností a společností v ČR i v jednotlivých regionech.  Rád bych, aby čtenář, který si časopis otevře, viděl, že jsme časopisem provokujícím, nabádajícím k myšlení, ale nikoliv manipulujícím či sugerujícím názor s politickým pozadím.

Finanční kondici vydavatelství už máte nastudovanou. Jaké jsou ale konkrétní kroky, které podniknete, abyste tento stav zvrátil?

Během listopadu a prosince jsme udělali ve vydavatelství a v redakci řadu změn. Viděl jsem rozsah faktické provozní ztráty a také to, proč ji firma generuje. Mediální trh se propadl několikanásobně a inzerce vloni už dávno není to, co byla v roce 2008, ale firma nikdy nebyla schopná se tomuto prostředí přizpůsobit. Vidíte to i na prostorách, ve kterých sedíme – podle mě úplně přesně odrážejí to, jak firma přemýšlela. Potřebujeme se v našich myslích omladit. Tím, že jsem přišel z venku a z nemediálního světa, nebylo pro mě těžké rozhodnout o několika desítkách opatření, které nám ušetří velké peníze. Přemýšlíme o lidech, o struktuře interního odměňování, o našich smlouvách s mediálními agenturami a o hodnotách jednotlivých mediálních partnerství. Přemýšlíme o tom, jestli některé funkce jsou interně vůbec potřebné. Jestli vydavatelství s jedním titulem má mít tolik zaměstnanců, kolik má. Je třeba projít beze zbytku každou jednu dodavatelskou smlouvu a rozhodnout, zda je nutná či zbytečná.  Během listopadu a prosince jsme udělali taková opatření, že se nám podařilo ušetřit 15 mil. Kč na ročních výdajích. Ale toto je pořád ještě ta lehčí část cvičení. Věc, která mě trápí, je omlazení a motivování kolegů, aby všechny změny pochopili a abychom zůstali na stejné vlně. Abychom vydávali týdeník, který má relevanci a čtenost a aby se jeho respekt zvýšil. Chci, abychom se prezentovali úspěchem.

Z postu obchodní ředitelky odešla Michaela Hromádková, budete její místo nahrazovat?

Toto místo nebudeme obsazovat. Letos očekáváme další propad na inzertním trhu. I s tím jsem do této transakce šel. Dokážu žít s tím, že nemáme plně obsazenou seniorní roli na vedení obchodu, protože jsem rozhodnut se této firmě plně věnovat a věřím tomu, že jsme schopni to zvládnout s dalšími členy inzertního týmu.

A pokud jde o personální změny v redakci?

Teď budeme řešit personální obsazení a děláme úspory také v rámci redakce týdeníku Euro. To se dotklo a dotkne i redaktorů. Budeme nejen snižovat, ale rád bych také nějaké posily získal. Nemám problém s konkrétními lidmi, ale mám pocit, že potřebujeme trochu více jiskry.

Hovořilo se i o případné změně ve vedení týdeníku.

Nejsem z mediálního prostředí, a proto jsem se chtěl potkat s řadou lidí, abych se s nimi seznámil spíš, než abych měnil vedení týdeníku. Po tom, co jsem viděl, si myslím, že na trhu neexistuje nějaký zjevný kandidát. Mé poznání do této chvíle je, že často dobří novináři mají pocit, že jejich ocenění spočívá v tom, že je můžete přijmout jen na pozici šéfredaktora. Do budoucna si myslím, že šéfredaktor je role hlavně pro schopné manažery, kteří dokážou řídit a podporovat rozvoj talentu novinářů.  V případě Eura věřím šéfredaktorovi Pavlu Páralovi.  Požaduji po něm, aby redakce doznala změn, a věřím, že on je dokáže realizovat.

Řekl jste, že máte připraveny nějaké reorganizační a restrukturalizační kroky, kterými budete řešit úspory v nákladech. Jak to ale vidíte z dlouhodobého pohledu v kontextu toho, že nepočítáte ani s růstem na inzertním trhu. Kdy by se tedy mohlo Euro dostat ze ztráty?

Míra úspor bude tak zásadní, že kdyby byla realizovaná před rokem, tak je teď Euro na černé nule. Přestože neočekáváme růst na inzertním trhu, je potřeba říci, že Euro není jen inzerce a jen týdeník. Velmi dobře nám fungují Euro setkání, což týdeníku pomáhá. Myslím si, že i redakce začíná chápat, že jde o aktivitu, která má s týdeníkem vzájemnou souvislost. Co se týče hospodaření, nebudu odhadovat žádná čísla, protože když vidím aktivitu na inzertním trhu v prvních týdnech roku, tak by to bylo na zavření v prvním pololetí. Opravdu ale nejsem přesvědčený, že situace je tak tristní. Přinutí nás to zamyslet se nad způsoby, jak pracujeme. Neděje se nám nic zvláštního, ale musíme se změnám rychle přizpůsobit. V případě Eura si myslím, že změna bude spíš k lepšímu.

Euro prošlo v uplynulém roce redesignem. Plánujete v letošním roce další úpravy obsahové nebo grafické?

Euro v každém případě zůstane ekonomicko-politickým týdeníkem. Politickým z toho důvodu, že stát zasahuje do života byznysmenů a podnikatelů takovou mírou, že to nejde přehlížet. Mně také nedělají radost různé kauzy a negativní věci, ale jsou to věci, které nás všechny ovlivňují.  Chceme do budoucna utlumit rubriku Euro light, protože si myslím, že máme psát o věcech, kterým rozumíme a v kterých převyšujeme konkurenci. Chci, aby čtenáři v Euru nacházeli články, které od něj očekávají. Tedy investigativní rozkrývání kauz, úspěšné příběhy českých podnikatelů, sofistikované komentáře, ale neočekával bych v Euru společenskou úvahu o výstavě čínského designéra. To, co zůstane, jsou restaurace. Euro light úplně nerušíme, ale bude menší, specializovanější a zaměřené jen na jeden segment.

Euro také dlouho na českém trhu spolupracovalo s časopisem Business Week. Spolupráce sice už skončila, ale neuvažujete o jejím obnovení?

Máme tady několik nabídek na licenční spolupráci. Množství práce ale nevychází úměrně tomu, kolik zaplatíme a pak jsou tu ještě licenční omezení. Kdo čte Business Week, tak si ho rád přečte v originále a nespoléhá na to, že si přečte výňatek po 14 dnech. To nám nechybí. Naopak chci postavit Euro tak, že to bude zdroj vlastních zpráv. I když často mluvím o snižování nákladů, spoléhám na to, že týdeník by měl být veden skupinou seniorních, zkušených redaktorů. Za tyto lidi se neobávám zaplatit, ty nejsou součástí úspor. Nemám problém se skupinou elévů a nejlépe zaplacených, největší problém mám se skupinou středu.

Máte z hlediska prodaného nákladu stanovenou hranici, která pro Vás už bude jednoznačně ekonomicky neakceptovatelná?

Chtěl bych uchovat strukturu, kterou máme. Na rozdíl od všech pochybovačů jsem i rád za ostatní prodej, protože pro mě je důležité, jakým způsobem se informace ke čtenáři dostane. Žádné číslo ale stanovené nemám.

Zatím jsme se bavili jen o tištěné verzi, ale web Eura nepatří k nejmodernějším. Budete se letos na online soustředit?

Online je přesně jeden z příkladů, proč Euro funguje tak jako funguje. Obávám se, že stránky euro.cz budou brzy zapsané na UNESCO. Tady došlo k podcenění, a pokud nedokážeme jasně definovat Euro online a co by celý náš digitální prostor měl znamenat, tak bychom to neměli vůbec dělat. Odmítám strategii přemalované stránky.

A propojení tištěné a online redakce?

Určitě to budeme muset do budoucna propojit. V žádném případě ale nesmí parazitovat jedna na druhé. Firma bude muset fungovat jako jeden celek. Na Euro online pracujeme velmi intenzivně. Počítáme s tím, že někdy v pololetí bychom měli přijít s rozhodnutím. Rozhodně to ale zůstane úzce specializovaný web. Čtečky vnímám především jako prostředky, jak jít dál. Už dnes prodáváme část nákladu elektronicky. Jeto nový prostor, musíme se do něj posunout. Jen je otázka, jak.

Tím, že Euronews vydává jen jeden titul, je pro vás situace na inzertním trhu těžší. Jsou vaše plány až tak daleko, že byste uvažovali o širším portfoliu titulů?

Vnímám to, že bychom měli větší příjem, ale když se podívám na jiná vydavatelství, která mají víc titulů, vidím, že bojují se stejnými, ne-li většími problémy. Chci vlastní vydavatelství dát do funkčního ekonomického celku, který bude dávat smysl. Budeme-li úspěšní a dostatečně rychlí, přežijeme a zvítězíme a budeme lepší než konkurence. Dokonce sázím na to, že vývoj trhu nebude přát velkým vydavatelským domům a že nebudou schopny tyto změny provést.

Na jak dlouho tuto etapu Vašeho vydavatelského podnikání odhadujete?

Vůbec netuším. Každý přemítá nad tím, jestli jsem kůň Kellnera, Babiše nebo Bakaly. Tak to není a ukáže to jedině čas. Nemám daný žádný časový termín. Budu rád, když Euro začne fungovat jako ekonomicky soběstačná firma. Neočekávám, že bude generátorem velkých zisků. Jeho hodnota spočívá v tom, že má svoji úzce vyprofilovanou čtenářskou bázi.

Dřívější generální ředitel Euronews Vojtěch Jirků stále ve vydavatelství zůstává?

Vojtěch Jirků zůstává předsedou představenstva s tím, že se zaměří spíš na externí svět.

Může to být ale vnímáno také tak, že předchozí napojení Vojtěcha Jirků na PPF je spojnici mezi investiční skupinou a Vámi a že se může projevit v obsahu Eura.

Je to jedna z dalších těžkých odpovědí, jak formulovat přesvědčivě to, že nejsme napojeni na žádnou investiční skupinu. Vojta v PPF působil, a byť jsem silně přesvědčen o tom, že v minulosti k žádným manipulacím či zásahům ze strany vlastníků nedocházelo, tak já budu ten první, který bude hlídat naší nezávislost. Je to ta největší hodnota, kterou tento týdeník má, a když se navíc rozhlédnu kolem, tak je to pozice zcela unikátní. Nemůžeme si dovolit psát jednostranně. Jakmile se staneme hlásnou troubou, tak to můžeme zabalit.