Wollner: Babiš si u vedení ČT stěžuje pravidelně
ČT dělá podle Babiše příliš reportáží na téma hnutí ANO nebo Agrofertu, říká Marek Wollner.
Stížnost koncernu Agrofert na pořad Reportéři není podle šéfredaktora reportážní publicistiky České televize Marka Wollnera zdaleka jediná. Sumarizující stížnost, o které informovalo v minulém týdnu Svobodné fórum, jen zopakovala čtyři předcházející stížnosti, na které Česká televize v minulosti již odpovídala, a přidala podle Wollnera výhrůžku v duchu: „Už toho nechte!“
„Andrej Babiš také pravidelně informuje vedení ČT, že děláme příliš reportáží na téma hnutí ANO nebo Agrofert. Není to pravda, jeho firem či hnutí se dotýkáme v reportáži maximálně jednou za dva měsíce. Chápu to tak, že dobrá zpráva o Agrofertu, je žádná zpráva,“ řekl Wollner na diskusi o politickém PR, která se ve čtvrtek 26. března konala na Fakultě sociálních věd UK.
Úspěch politického PR se určuje podle výsledků voleb
Snaha Andreje Babiše ovlivnit, jak o něm a jeho firmách, potažmo hnutí, informuje veřejnoprávní televize by se dala nazvat PR aktivitou. Podobné tlaky svého času vyvíjel na ČT například také Marek Dalík v zájmu ODS či tým kolem Jiřího Paroubka ještě za času jeho působení v ČSSD. Každý z nich se snažil využít mediální prostor podle sebe a vylepšit si mediální obraz.
Úspěch politického PR se podle komentátora Hospodářských novin Jindřicha Šídla pozná jen podle výsledků voleb: „Vzpomeňme na prezidentskou kampaň Karla Schwarzenbergera, která ve svém výsledku úspěšná nebyla.“ Nedostatky v politické komunikaci vidí ve chvílích, kdy se politik v komunikaci s novináři nekontroluje, takovými byly například ranní telefonáty či zprávy ve verších Miroslava Kalouska nebo chování Mirka Topolánka. „To je neúspěch politického PR. Jeho úkolem totiž je, aby se do médií dostalo jen to, co má,“ dodal Šídlo. Barbora Petrová, politoložka a politická konzultantka Petra Fialy, vidí kvalitní politické PR tam, kde plní cíle svého politika. „Nejlepší PR je ovšem takové, o kterém se vůbec nedozvíte,“ vysvětlila Petrová.
Svou váhu má v PR osobnost samotného politika. „Dlouhodobě funguje autenticita, to, co je originální a opravdové, lidi přesvědčí,“ prozradila Petrová. Na to do jisté míry sází třeba Miloš Zeman. „U něj je zásadní, že mluví tak, aby mu každý rozuměl. Ví, kde má své voliče a dokáže k nim mluvit,“ popsal Petr Kolář z MF Dnes. Síla Zemana tkví v tom, že se při formulaci svých myšlenek nikdy nezakoktá. „Když ho přistihněte při tom, že říká kraviny, s naprostým pokerfacem vám řekne, že tím hlupákem jste vy. Právě tento vizuální efekt má u mnoha lidí velkou sílu, větší než to, co vlastně říká,“ doplnil Marek Wollner.
Exkluzivita se cení
Dnes již nedílnou součástí politického PR představuje umná práce se soukromím politiků. Dobrý příklad z praxe je prezidentská kampaň Miloše Zemana, v níž významnou roli sehrála jeho dcera Kateřina. Opačný případ, kdy byl soukromý život příčinou politikova pádu, ztělesňuje v poslední době Petr Nečas.
Dalším rozměrem politického PR je také schopnost politiků a jejich týmů nastolovat agendu a poskytnout vybranému médiu exkluzivitu. „Ve chvíli, kdy je daná informace komunikována prostřednictvím tiskovky, má větší šanci zapadnout. Přece jen, každé médium chce přinášet exkluzivní informace,“ dodává Jindřich Šídlo. Na druhou stranu mu zde však chybí na Západě běžná praxe pravidelných briefingů.
Podle Šídla se politici s médii postupně učí žít. „Nad nimi se totiž vyhrát nedá,“ myslí si. „Ale dá, když si je koupíš,“ nesouhlasí Wollner.
-kch-
