Digimedia: Internet zatím TV nepřekoná v živém vysílání
Televizní lineární vysílání má stále rozhodující roli v distribuci a konzumaci videoobsahu.
Lineární televizní vysílání je stále hlavním zdrojem konzumace videoobsahu a jeho distribuce přes terestrickou digitální platformu má rozhodující význam, shodli se na středeční konferenci Digimedia 2016 zástupci televizních stanic. Přestože rozvoj konzumace nelineárního TV sledování, většinou díky připojení k internetu, se zvyšuje, internet zatím není schopen v některých aspektech nahradit lineární televizní vysílání.
„Představa, že internet všechno ovládne, neplatí. I přes růst kapacity není internet zatím schopen oslovit masy v momentě mimořádných událostí. Viděli jsme to v ČT na utkání hokejistů s Dánskem, kdy se připojilo přes internet 350 tisíc lidí a internet to kapacitně nezvládl,“ popsal generální ředitel ČT Petr Dvořák. Na živý televizní přenos se přitom dívalo 1,7 mil. lidí bez toho, aniž by pocítili výpadky v přenosu.
Podle dat společnosti Nielsen Admosphere sledují Češi v průměru videoobsah 1401 minut týdně přes televizní obrazovku. Přes počítače nebo notebooky je to 60 minut týdně a přes mobil a tablet 6 minut týdně (platí pro diváky 4+).
„Ano, lidé budou hledat obsah přes internet, ale když se bude něco dít, tak v ten moment to kapacita internetu neunese. Tehdy má terestrické vysílání velký význam, stejně jako když se něco děje a kdy stát potřebuje informovat občany. Terestrické vysílání má stále budoucnost, navíc je to příjem zadarmo. Do doby, dokud kvalita volně šířeného obsahu bude dostatečná, bude existovat velká skupina lidí, kteří budou televizi sledovat terestricky,“ dodal Dvořák.
Podle generálního ředitele Českých Radiokomunikací Martina Gebauera je důležitá i otázka bezpečnosti sítě. "Pravidelně jsme svědky hackerských útoků a bezpečnost sítě bude jedním z klíčových kritérií do budoucna," uvedl.
Generální ředitel FTV Prima Marek Singer zároveň připomněl, že v České republice je už k internetu připojeno 1 mil. televizorů, které tak mohou využívat hybridního vysílání (HbbTV). "Lineární televize se stává interaktivní, online jsme už dohnali. Pokud se bavíme o přesnosti zacílení, je vývoj rychlejší na straně lineárních TV a ne online," řekl.
Zejména pro komerční televizní vysílatele, jejichž stávající model je postaven na prodeji reklamního prostoru, se objevují otázky o podobě jejich budoucích obchodních modelů. Tato otázka je aktuální i v souvislosti s plánovaným přechodem na nový standard digitálního bezplatného vysílání DVB-T2. Existuje obava, že migrace se může odrazit na úbytku diváků z terestrické digitální platformy.
Digitální terestrická platforma (DTT) je v současnosti hlavním zdrojem příjmu televizního signálu pro více než 60 % českých domácností a je spojena právě s hlavním obchodním modelem spočívajícím v prodeji reklamy. Nelze ale vyloučit, že do budoucna bude sílit vliv jiných vysílacích platforem. Televizní skupina Nova už dříve uvedla, že terestrickou platformu považuje za nejdražší distribuční platformu. „Ve stávající podobě se nejedná o dlouhodobě udržitelný obchodní model, protože musíme platit značné částky pro zachování terestrické infrastruktury. Za ostatní distribuční cesty přitom neplatíme, naopak nám umožňují generovat dodatečný příjem pro financování našeho programu a výroby," uvedla. "Posuzuji výhodnost platformy, zatím je to komerční model, dá se ale očekávat, že změna nastane. Teď je předčasné říkat, jaká bude," reagoval na konferenci Digimedia 2016 generální ředitel Primy Marek Singer.
-mav-
