Diskuse: Svoboda médií je v Česku zranitelná

Středoevropský mediální prostor je pod tlakem politických elit a čelí pokusům o podřízení se účelovým politickým zájmům. Pro nezávislou žurnalistiku je ale podstatné, aby média svůj prostor uhájila, naznačila nedělní diskuse v Knihovně Václava Havla nazvaná Čí média, čí zájmy?. Konference se zajímala o vývoj médií ve střední a východní Evropě, o roli internetu, postavení médií veřejné služby a mediální propagandu. Pořadatelem konference byl Aspen Institute Prague.

Klíčovou roli hrají média v demokratickém společenském zřízení, připomněl na úvod místopředseda české vlády Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), který reflektoval proměnu českých médií. „Musíme si svoji svobodu znovu vybojovat. Věci, které nám přišly před dvaceti lety samozřejmé, tedy naše příslušnost k západnímu prostoru svobody, demokracie a lidských práv, jsou zpochybňovány a napadány," poukázal na proměnu prostředí. Svobodu a pluralitu médií považuje za nezbytné pro demokratický vývoj. Za fatální střet zájmů označil situaci, kdy dochází k prolnutí subjektů, které nastolují mediální a politickou agendu. „Bez svobody slova demokracie neexistuje, je třeba uhájit pluralitu a svobodu médií, politici jsou povinni svobodu médií podpořit. Tím nemyslím primárně zákon o konfliktu zájmů - to je jen snaha hasit problém, který nastal, je to léčení příznaků, nikoli příčin nemoci," řekl v reakci na čerstvě schválený zákon o střetu zájmů Poslaneckou sněmovnou.

Konferenci zahájil společně s @zantov take @PavelBelobradek #wMedia16 pic.twitter.com/2JahT5Xhjd

— Aspen Inst. Prague (@Aspen_Prague) September 18, 2016

Korespondent Financial Times a výzkumník Reuters Institutu pro studium žurnalistiky John Lloyd si všiml paradoxu, ve kterém se média v současnosti pohybují. Na jedné straně existuje mnoho kanálů, ze kterých se valí tisíce informací a lidé si mohou z informací vybírat, na druhé straně je ale velmi obtížné rozlišit pravdivé informace od nepravdivých. „Doufám, že internetová síť bude nadále sloužit těm, kteří se snaží rozšiřovat demokracii a svobodu slova. Žurnalistika je dnes mnohem více pohlcena internetem v dobrém a zlém, internet by měl rozšiřovat svobodu," uvedl. Dotkl se i situace ve světových médiích. Konstatoval, že autoritářská média vládnou ve dvou třetinách světa, jako příklady uvedl Rusko, Čínu nebo Egypt, kde je otevřenost médií jen relativní.

Negativní důsledky online žurnalistiky popsal Dalibor Balšínek, zakladatel Echo24.cz. Podle jeho názoru spočívá problém v tom, že informace jsou nabízeny zadarmo, což může vyvolávat pochyby o jejich kvalitě. „Jsme zahlceni velkým proudem informací, které nejsou tříděny, absentuje hierarchizace a příjemci se rozpadají do skupin. Už nejsou média, ve kterých by probíhala společenská debata. Lidé se uzavírají do komunit, ve kterých hrají roli sociální sítě a obklopují se zde lidmi, se kterými souzní. V informacích chybí kontext a dochází ke zmatení pojmů," myslí si. Obecně si pak nemyslí, že by byl problém v tom, že by média vlastnili bohatí lidé. Je ale systémový problém, pokud se do vlastnictví médií zapojí politici.

John Lloyd, Matúš Kostolný a Tamáš Badoky na #wMedia16 pic.twitter.com/XOqIADFrzk — Aspen Inst. Prague (@Aspen_Prague) September 18, 2016

Konference nabídla také příběhy slovenských a maďarských novinářů, kteří ve snaze pokračovat v nezávislé žurnalistice odešli z etablovaných médií a založili si nová média. Šéfredaktor slovenského Deníku N Matúš Kostolný popsal vznik deníku poté, co se polovina redakce významného slovenského deníku Sme rozhodla odejít, když se menšinovým vlastníkem Sme stala skupina Penta. Po necelých dvou letech fungování online deníku, který později doplnila i tištěná verze, říká, že nejdůležitější zkušeností je zájem čtenářů o nezávislou žurnalistiku. „Chtěli jsme založit noviny, které jsou nezávislé, a jejich vlastnická struktura je zárukou nezávislosti. Věřím tomu a necelé dva roky tomu nahrávají, že internet má i pozitivní rozměr, protože do hry přímo vstupují čtenáři. Jsou nejsilnější skupinou, která nás ovlivňuje," přiblížil posluchačům. Deník N v současnosti eviduje 20 tisíc online předplatitelů, od čtenářů vybral 2 miliony euro. „Pokud se něco nepokazí, mohli bychom se na podzim přiblížit k nule nebo dokonce vytvářet malý zisk,"dodal.

O nezávislé internetové médium se v náročném maďarském prostředí snaží Tamás Bodoky, šéfredaktor investigativního webu Atlatszo.hu. „Situace v Maďarsku je velmi složitá. Vláda se snaží ovlivnit média v různých sférách. Dělají to omezením státních reklamních investic nepohodlným médiím, motivací lokálních byznysmenů kupovat média či omezováním veřejnoprávních médií. Opoziční média nedostávají dost peněz a jsou v konstantních ekonomických potížích," uvedl k situaci v Maďarsku, která se začala horšit před dvěma lety.

Záznam konference je možné zhlédnout na Youtube kanále Knihovny Václava Havla zde.

-mav-