Český rozhlas razí strategii „audio first", chce zachytit mladší

čtvrtek, 8. prosince 2022, 14:15 Rádio MediaGuru

Český rozhlas představil svou strategii vývoje do roku 2027. Předpokládá růst digitálního poslechu a poslechu na vyžádání, díky kterým by chtěl zachytit i odliv mladších posluchačů.

Zdroj: Český rozhlas

Zdroj: Český rozhlas

Český rozhlas předpokládá, že už v příštím roce dosáhne hranice milionu posluchačů, kteří budou poslouchat rádiové vysílání na vyžádání (on demand). Do roku 2025 by se jejich počet měl zvýšit na 1,2 milionu posluchačů. Odhaduje zároveň, že celý trh poslechovosti on demand by narostl z letošních 2,2 milionu na 3,2 milionu posluchačů v roce 2025. Vyplývá to ze Strategie Českého rozhlasu do roku 2027, kterou představil na čtvrtečním dopoledním semináři na půdě Senátu.

Živé vysílání (nejčastěji přes VKV/FM) stále tvoří majoritu poslechu stanic Českého rozhlasu a vedení veřejnoprávní instituce odhaduje, že i přes růst poslechovosti audia na vyžádání bude živé vysílání v roce 2025 oslovovat většinu posluchačů Českého rozhlasu. „Změny však nastanou v síle jednotlivých distribučních platforem. Lze očekávat, že postupně si k digitálnímu vysílání DAB+ najde cestu větší počet posluchačů,“ uvedl na semináři generální ředitel ČRo René Zavoral. Postupný růst penetrace digitálního vysílání DAB+, která v současnosti představuje 95 % populace, a zvyšující se možnosti poslechu DAB+ v automobilech, mají růst DAB+ stimulovat.

Scénář vývoje poslechovosti on demand v ČR, zdroj: ČRo

Scénář vývoje poslechovosti on demand v ČR, zdroj: ČRo

Český rozhlas si uvědomuje, že také globální technologické firmy vytvářejí platformy, které mění návyky uživatelů, a proto chce těmto vlivům přizpůsobovat své aktivity. Základním cílem ČRo je tak díky principu „audio first“ (audio na prvním místě), zvyšovat poslech na všech audio platformách. Hlavní platformou poslechu na vyžádání je aplikace mujRozhlas, která je centrem veškerého audio obsahu ČRo. Přístup „audio first" má být podporován i mezi tvůrci obsahu a zohledněn i při jeho propagaci a marketingu.

Technologický posun distribuce obsahu je zároveň spojen s demografickými trendy. Z dat poslechovosti jasně vyplývá, že zejména skupina mladých posluchačů do 35 let se zmenšuje. Zatímco ještě v roce 2015 představoval zásah rozhlasu v cílové skupině 20-29 let 61,5 %, v loňském druhém pololetí to bylo 46 % (zdroj: Radioprojekt 2015-2021). Aby rozhlas svou pozici udržel, bude muset najít cesty pro oslovení mladších posluchačů. K tomu má sloužit právě cílená nabídka on-demand produkce a digitálních služeb. „Těžiště obsluhy posluchačů mladších 40 let se tak bude stále více přesouvat k digitálním službám,“ předpokládá René Zavoral.

Vývoj zásahu věkových skupin posluchačů rozhlasem (podíl denních posluchačů v letech 2015–2021), zdroj: Radioprojekt

Vývoj zásahu věkových skupin posluchačů rozhlasem (podíl denních posluchačů v letech 2015–2021), zdroj: Radioprojekt

Svou organizační strukturu chce Český rozhlas přizpůsobit tomu, aby dokázal nabízet veřejnou službu prostřednictvím lineární i nelineární distribuce.    

Hlavním cílem Českého rozhlasu i nadále zůstává synergie stanic tak, aby oslovoval co nejširší publikum různého věku a také specifické a minoritní skupiny. ČRo v současnosti nabízí své vysílání na 25 stanicích, z nichž 14 je regionálních. Vedle celoplošných a digitálních stanic zajišťuje i vysílání do zahraničí v šesti jazycích. Šíře stanic má zajistit dostatečnou programovou diverzitu. Nadále počítá s provozováním svých zpravodajských stanic a nosičů (Radiožurnál, Radiožurnál Sport, ČRo Plus, iRozhlas.cz, Vinohradská 12), na kterých podle slov generálního ředitele uplatňuje dvoustupňový editorský systém a u kterých plánuje každoroční meziroční růst poslechu na vyžádání v průměru o 10 %. Z nezpravodajských stanic má pokračovat omlazování stanice Dvojka.

Další vývoj Českého rozhlasu může ale vedle technologických faktorů ovlivnit financování. Koncesionářský poplatek ve výši 45 Kč se nezvyšoval od roku 2005. Koncesionářské poplatky tvoří 93 % veškerých příjmů Českého rozhlasu a René Zavoral už několikrát uvedl, že výše poplatku by se měla optimálně zvýšit na 60 Kč. To by rozhlasu přineslo 750 mil. Kč ročně. Český rozhlas už podle slov generálního ředitele provedl nezbytné vnitřní úspory (mj. za poslední čtyři roky propustil 170 lidí, zastavil přípravy stanice ČRo Lidovka) a další šetření by už mělo podle vedení na ČRo negativní dopad. „Pro příští rok ještě postavíme vyrovnaný rozpočet, ale od roku 2025 to už nepůjde,“ naznačil Zavoral dopady, pokud by v dohledné době nedošlo k navýšení poplatku.

Zdroj: ČRo

Zdroj: ČRo

Český rozhlas osloví svým živým vysíláním 2,78 mil. posluchačů týdně (zdroj: Radioprojekt), dohromady s poslechem on demand a s návštěvností internetových služeb ČRo se dosah zvyšuje na 3,150 mil. osob týdně. Podíl Českého rozhlasu na trhu představuje 26,8 %.   

Zleva:  Jean PhilipDe Tender (EBU), René Zavoral, David Smoljak a Filip Rožánek. Foto: Český rozhlas, Khalil Baalbaki

Zleva: Jean PhilipDe Tender (EBU), René Zavoral, David Smoljak a Filip Rožánek. Foto: Český rozhlas, Khalil Baalbaki

-mav-