Češi stráví denně až 7 hodin s elektronickými médii

Na českém mediálním trhu je k dispozici celá řada mediálních zdrojů, které umožňují analyzovat konzumaci médií. Pokud ale zadavatele zajímá pohled, který vyžaduje měřit překryvy zásahů jednotlivých médií, jsou k dispozici v zásadě dva klíčové zdroje – deklaratorní MML-TGI a elektronický adMeter, které provozuje výzkumná agentura Median.

Často vídáme statistiky reachů jednotlivých médií pro různé cílové skupiny, nebo žebříčky ratingů pořadů, málokdy však máme možnost se podívat, kolik času reálně konzumací médií Češi tráví. Median proto analyzoval data adMeter za období 1. kvartálu 2016, aby zjistil, jak vypadá průměrný mediální den v České republice (výstupy z analýz jsou k dispozici zde).

Průměrný Čech stráví denně s elektronickými médii téměř 7 hodin. Pokud se vám zdá číslo překvapující, podívejte se na následující graf, ve kterém je patrné, že pro vybrané cílové skupiny (např. ženy, lidé se základním vzděláním a především starší věkové kategorie) je číslo ještě mnohem vyšší, pro jiné (např. nejmladší věkové kategorie) ale i výrazně nižší.

Srovnání: Průměrný čas pro CS 15-24 (vlevo) a 55-69 let (vpravo)

Pohled na průměrnou strávenou dobu (average time spent - ATS) ukazuje, že u nás dominuje sledovanost televize, které se lidé věnují v průměru čtyři a čtvrt hodiny, poslechem rádia potom stráví zhruba hodinu a půl a stejný čas věnují internetu. Nezanedbatelný je více než půlhodinový překryv, kdy Češi zároveň sledují TV a „surfují“ na internetu.

V různých cílových skupinách se zmíněné ukazatele pochopitelně mění. Například mladí ve věku 15-24 let stráví u televize pouze dvě hodiny, zatímco časem stráveným na internetu se rovnají průměru celé republiky.

Srovnání: čas strávený s médií pro CS všichni (vlevo) a 15-24 (vpravo)

Pohled na hodinový profil času stráveným s českými médii ukazuje, co známe z ratingových křivek jednotlivých mediálních výzkumných měn. V ranních hodinách silně nastupuje poslech rádií, postupně doprovázený návštěvou internetu, zatímco večerní čas patří především sledování televize. Již zmíněný multiscreening, tedy simultánní konzumace TV a internetu má svůj vrchol v období televizního prime-timu.

Srovnání hodinového profilu podle vzdělání (základní, bez maturity) vs. VŠ

K dispozici je dále analýza sledovanosti TV a poslechovosti rádií doma a mimo domov, živá a odložená sledovanost televize, nebo čas strávený návštěvou internetu přes různá zařízení.

Zatímco sledováním televize mimo domov stráví průměrný Čech zhruba čtvrthodinku ku čtyřem hodinám sledování doma, u rádií se jedná téměř o polovinu celkového času stráveného poslechem.

Sledovanost TV doma a mimo domov, všichni (vlevo) a 15-24 (vpravo)

Poslechovost rádií doma a mimo domov, všichni (vlevo) a 15-24 (vpravo)

Median rovněž sestavil žebříček TOP 5 médií podle času stráveného konzumací jednotlivých kanálů v různých sociodemografických cílových skupinách. U většiny cílových skupin je patrná dominance tří největších českých televizních stanic a mění se v zásadě jen pořadí druhých dvou, nicméně u vybraných cílových skupin televizní hegemonii nabourávají i ostatní mediatypy. Například u nejmladší věkové kategorie se na 2. a 3. příčku zařadily Facebook, resp. You Tube, do TOP 5 pro lidi od 45 let patří i rádio Impuls a pro nejstarší Čechy také kanály ČT 24, nebo TV Barrandov.

„Naše data ukazují, že Češi jsou konzumaci médií poměrně hodně nakloněni. Celkový čas strávený s médii nás samotné překvapil. Pochopitelně nedosahujeme takových hodnot jako například ve Spojených státech, ale přesto stráví Češi s médii téměř třetinu dne,“ komentuje výsledky analýzy Josef Fišer, analytik a marketingový ředitel projektu adMeter.

„Český mediální trh je v mezinárodní perspektivě specifický. U nás panuje poměrné nízká fragmentace jednotlivých mediatypů a silná hegemonie několika málo kanálů, které jsou schopny, pokud jde například o reklamu, oslovit několika spoty v krátkém časovém období vysoké procento populace. Přesto je v delší časové perspektivě patrný mírný trend k poměrům běžným na vyspělých mediálních trzích, kde je mnohem širší nabídka mediálních kanálů a tudíž samozřejmě i větší konkurence v boji o share na trhu,“ doplňuje Fišer.