Novela zákona o ČT a ČRo chce odpolitizovat volbu rad

Do Poslanecké sněmovny dorazil návrh novel zákonů o České televizi a Českém rozhlasu. Návrhy novel obou zákonů lze přitom považovat za přelomové. Poslanecký návrh totiž počítá s novým způsobem volby členů Rady České televize a Rady Českého rozhlasu. Stávající volba členů rad je dlouhodobě předmětem kritiky, a to z toho důvodu, že radní, kteří mají zastupovat veřejnost, mohou být vystavováni politickým tlakům. Přestože členy Rady ČT a Rady ČRo navrhují zástupci různých společenských uskupení, hlasuje o nich Poslanecká sněmovna.

Poslanecký návrh Martina Komárka, Marie Benešové, Karla Schwarzenberga, Petra Gazdíka, Ivana Gabala, Marka Černocha a dalších navrhuje zrušit finální volbu v Poslanecké sněmovně. Radní by tak podle návrhu měli být do rady jmenováni přímo zákonem danými organizacemi. Své zástupce by ale měli přímo jmenovat i politické strany zastoupené v parlamentu. Návrh aktuálně počítá s 22 institucemi (např. Akademie věd ČR, Asociace producentů v audiovizi, Česká biskupská konference, Česká unie sportu atd. – viz níže). Pokud bychom vzali v úvahu aktuální počet stran v Poslanecké sněmovně, znamenalo by to, že možnost jmenovat své členy do Rady ČT a Rady ČRo má zhruba 30 subjektů. Počet členů Rady ČT a Rady ČRo by se tak zvýšil na uvedený počet. V současnosti má Rada ČT patnáct členů a Rada ČRo devět členů. Z celkového počtu radních by tak zhruba třetinu volily přímo politické strany. Odpovídá to v zásadě  poměru, kterým se volí rady v německých spolkových zemích (modely zde se ale různí), a jejichž praxe (konkrétně bavorský model) je předlohou nového znění zákonů o médiích veřejné služby v ČR.

Předseda sněmovního volebního výboru Martin Komárek (ANO) upřesnil, že nejde o poslaneckou iniciativu, ale o to, že do sněmovního procesu "se dostalo něco, co tato země potřebuje. Návrh odpolitizovává veřejnoprávní média a bere je z rukou politiků," řekl Komárek. Návrh sice zastřešují poslanci, ale vznikl v rámci občanských iniciativ.

Návrh proto podporuje řada profesních a občanských organizací. "Považujeme za klíčovou výzvu doby, aby média, která mají poskytovat objektivní informace, nebyla ovlivňována politickými, ani ekonomickými zájmy," uvedla za platformu Svobodu médiím! Hana Marvanová. Stávající praxí je podle jejích slov obsazování rad podle politického klíče. "Jde o zásadní změnu jmenování rad, aby ho neměli v rukou poslanci," uvedl předseda Syndikátů novinářů Adam Černý. 

S podporou novely vystoupili na středeční tiskové konferenci také pověření zástupci dalších organizací: za Hereckou asociaci a za Českomoravskou konferenci odborových svazů Jiří Hromada, za FITES Martin Vadas, za Svaz měst a obcí Jindra Tužilová, za Platformu Svobodu médiím! David Smoljak.

Oproti stávající praxi by také mělo být členství v radě čestnou funkcí a radní by za svou práci neměli být honorováni. Výjimku tvoří pětičlenná správní rada, která se v návrhu rovněž objevuje nově, a která by měla především navrhovat rozpočet a kontrolovat hospodaření médií veřejné služby. Správní radu by volila Rada ČT a Rada ČRo. Správní rada ani její členové ale nesmějí přímo zasahovat do výroby a vysílání televizních pořadů.

Radě ČT a ČRo nadále zůstává pravomoc volit generálního ředitele. Na návrh správní rady pak schvalovat Výroční zprávu o činnosti a hospodaření ČT a ČRo a Kodex ČT a ČRo. Dosud oba tyto dokumenty schvaluje Poslanecká sněmovna a její opakované neschválení vede k odvolání rady. Důležitou novinkou je také to, že Rada ČT a Rada ČRo by nemohla být odvolatelená jako celek. Tato skutečnost je také v současnosti kritizovaná, protože může destabilizovat média veřejné služby.

Novinkou je také upřesnění, že člen Rady se nesmí podílet na podnikání v oblasti hromadných sdělovacích prostředků, ani nesmí zastupovat obchodní zájmy, které by mohly být v rozporu s výkonem jeho funkce nebo by mohly ohrozit důvěru v nezávislost nebo nestrannost jeho rozhodování v Radě.

Jaké jsou šance na přijetí návrhu, je zatím otázka. „Návrh podporují zástupci velké většiny parlamentních stran. Budeme se snažit přesvědčit své kluby, že návrh je dobrý a že vychází z dlouhodobé vládní politiky. Ta podstata návrhu – odpolitizování – je něco, co tato země potřebuje,“ odpověděl Martin Komárek. Vzhledem k tomu, že odpolitizování médií veřejné služby je součástí programového prohlášení vlády, očekává Hana Marvanová, že vládní strany návrh podpoří.

Termín projednávání návrhu v Poslanecké sněmovně zatím není známý, předkladatelé budou usilovat o to, aby se tak stalo"brzy". Podle Komárka ale není jisté, zda návrhy stihne Sněmovna projednat do konce mandátu na podzim příštího roku.

Celý návrh novely zákonů o ČT a ČRo si můžete prohlédnout zde: poslanecka-novela-zakony-ct-cro-3

-mav-