Boj s dezinformacemi je běh na dlouhou trať

Problematika dezinformací, misinformací či falešných zpráv neboli fake news se v současnosti stává stále diskutovanějším tématem. Probíhají kampaně, jejichž cílem je dezinformace vyvracet, vznikají seznamy tzv. dezinformačních webů a od ledna při ministerstvu vnitra funguje také Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám (CTHH), jehož jedním z úkolů je upozorňovat na dezinformace dotýkající se vnitřní bezpečnosti státu. Boji s dezinformacemi se věnovala také pravidelná diskuse Rozpravy o českých médiích, pořádaná Institutem komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd UK.

Dezinformace vs. misinformace

Termínem dezinformace se většinou rozumí nepravdivá informace. Podle Romana Kučery z Pirátské strany nemusí vždy jít o úmysl, naopak v očích reportéra Respektu Ondřeje Kundry je záměr pro definici dezinformace zásadní. Jejím cílem je totiž šířit chaos a rozdělovat společnost. Benedikt Vangeli, vedoucí CTHH, rozlišuje dezinformaci (úmyslnou nepravdu) od misinformace, která je ve své podstatě neúmyslná. Petr Nutil, šéfredaktor webu Manipulátoři.cz, přidává do terminologie ještě falešné zprávy neboli fake news, hoax, propaganda, ale i clickbaitové rýžování, označující záměrně emočně vyhrocené zprávy, které přivádějí návštěvníky na web s reklamou. Pro mediálního teoretika Jana Jiráka spočívá dezinformace rovněž v zamlčení důležitého faktu, čímž lze posunout veřejné mínění.

Dezinformaci představuje například poplašná zpráva z minulého týdne o zjištěném výskytu stopového množství radioaktivního jódu v ovzduší v některých evropských zemích. Na zprávu, jež se začala šířit na dezinformačních webech s tím, že je potřeba nakoupit jódové tablety a dozimetry, musel oficiálně reagovat Státní úřad pro jadernou bezpečnost a ujistit, že nikomu nehrozí nebezpečí.

Tento typ zprávy je také dezinformací, kterou se zabývá CTHH. „Naším úkolem je především bojovat proti terorismu a hybridním hrozbám. Dezinformace jsou toho součástí, ale nejsou jediným předmětem naší činnosti. Monitorujeme situaci, a pokud vyhodnotíme, že daná dezinformace je záležitostí vnitřní bezpečnosti, je závažná a máme v ruce dostatek faktů, jednáme. Buď na dezinformaci upozorníme sami, nebo jiný příslušný úřad,“ popisuje Benedikt Vangeli s tím, že žádné jiné pravomoci centrum nemá. „Jsme úřadem, který situaci pouze monitoruje, odborně analyzuje a dává návrh na strategickou komunikaci, či ji sám realizuje,“ dodává.

Dezinformační weby a průtokový ohřívač

Dezinformační, někdy nazývané též alternativní weby, již nějakou dobu sleduje například think tank Evropské hodnoty. Kromě webů typu Aeronet či Sputnik se zabývá i postavením Parlamentních listů, které označuje za „dezinformační webovou platformu“. „Parlamentní listy jsou médiem, které dává dezinformačním článkům výrazný prostor. Je to takový průtokový ohřívač mezi světem dezinformačních médií a mainstreamem,“ říká Ondřej Kundra, který se tomuto webu, jehož většinu dnes vlastní senátor Ivo Valenta, věnoval ve svých redakčních článcích. „Nejedná se však jen o Parlamentní listy. Pod nimi funguje ještě pět blogů, které už jsou výrazně dezinformační a prokremelské,“ doplňuje.

Označení Parlamentních listů za „průtokový ohřívač mezi dezinformací a mainstreamem“ však odmítá Jan Jirák s tím, že mainstream neznamená ve své podstatě pravdu: „Poutavost Parlamentních listů spočívá v tom, že kombinují manipulativní fakta s doplněním bílých míst, která mainstreamová média nevidí nebo je nechtějí vidět.“ Příkladem je podle něj informování o dění na Ukrajině.

Snaha o diskreditaci novinářů

Častým jevem současnosti je podle diskutujících také snaha podkopat důvěryhodnost novinářů v očích veřejnosti. Četné pokusy je možné registrovat nejen na dezinformačních webech, ale i ze strany politiků. V nedávné době například ministra financí Andrej Babiš nazval reportérku České televize, která chtěla vysvětlit nákup dluhopisů Agrofertu, „zkorumpovanou pakáží“. „Podstatou tohoto výroku je zbavit reportéry České televize kredibility, protože to je jediná věc, kterou mají, vše relativizovat, tvrdit, že všichni točí či píší na objednávku a že všichni tak trochu lžou a nikomu se nedá věřit,“ myslí si Kundra.

V demaskování falešných zpráv a manipulace hraje důležitou roli mediální gramotnost a kritické myšlení. „Kritické myšlení a znalost dostatečného množství faktů je jediný způsob, jak se v tomto světě vyznat,“ zdůrazňuje Petr Nutil, který se na svém webu Manipulátoři věnuje kromě odkrývání hoaxů i psychologii.

Jak ukázal nedávný výzkum Nielsen Admosphere, vznik Centra proti terorismu a hybridním hrozbám při Ministerstvu vnitra zatím zaznamenala pětina Čechů. Na jeho přesný název si však ve výzkumu vzpomnělo jen 1 % z pětistovky dotázaných starších 18 let. Zájem mezi Čechy není ani o návštěvu internetových stránek Centra. Necelá třetina respondentů si přitom myslí, že alespoň částečně ví, jak útvar funguje.

-stk-