Future Port: Když se člověk stává technologií
Futuristický festival ukázal, že se současnými technologiemi lze vylepšovat lidské smysly.
Ve čtvrtek 7. září patřila Pražská tržnice moderním technologiím. Návštěvníci festivalu Future Port Prague se mohli podívat na přehlídku dronů, internetu věcí či moderních automobilů, mezi kterými byl vedle elektromobilů a hybridů vystaven i první sériově vyráběný vůz na vodík Toyota Mirai. Zájemci si také mohli poslechnout přednášky na téma budoucnosti mobility, vzdělávání či zdravotnictví nebo se podívat na prvního úředně uznaného kyborga světa Neila Harbissona (na úvodní fotografii vlevo), který pomocí technologie dodal svému tělu nový smysl.
Od narození barvoslepý Harbisson dokáže díky vbudované anténě vnímat barvy. Už nyní ale pomýšlí na další vylepšení v podobě tzv. solární koruny, s níž by cítil přesný čas. Další v Praze přítomný kyborg Manel Munoz (na úvodní fotografii vpravo) cítí se svou technologií, umístěnou na uších a vzadu na hlavě, jemné změny atmosférického tlaku. Jiní kyborgové zase pociťují seismickou aktivitu či s vylepšeným prstem přesně ví, kde se nachází která planeta ze Sluneční soustavy.
„Nechtěl jsem vyvíjet technologie, ani je nijak vylepšovat, chtěl jsem se stát technologií,“ vysvětluje svou motivaci Neil Harbisson, který si nechal svou anténu voperovat v roce 2004. Od té doby ji neustále vylepšuje – z původních šesti barev se za uplynulých 13 let dostal na 60 barevných odstínů, navíc svou hlavu doslova připojil na internet. Přes bluetooth si může nechat barvy posílat přímo ze satelitů či mu je mohou posílat vybraní přátelé. „I díky tomu jsem změnil svůj pohled na stárnutí. Zatímco organické tělo časem degraduje, technologická část se vyvíjí,“ myslí si Harbisson. Do budoucna chce dosáhnout i energetické soběstačnosti, nyní má jeho anténa tu nevýhodu, že se čas od času musí přece jen nechat nabít.
Své vylepšené smysly vnímají kyborgové jako umění, které promítají do uměleckých „percepcionistických“ děl. Harbisson vytváří barevné obrazy na základě toho, jak lidé mluví či zpívají – tak namaloval například píseň Baby od Justina Biebera či inaugurační řeč Baracka Obamy, nebo naopak skládá tzv. obličejové koncerty, hudbu podle barvy obličeje. „Monacký princ Albert si dal mou skladbu jako vyzvánění na telefon,“ popisuje, jak někteří lidé na jeho umění reagují. Munoz chce díky vnímání atmosferického tlaku vylepšit své fotografie.
Kromě uměleckého rozměru se však Harbisson zabývá i filozofickými a etickými otázkami propojení lidského těla s technologií. Ve Velké Británii dosáhl toho, že byl úředně uznán za kyborga, a může se tak s anténou nechat vyfotit na cestovní pas. Jelikož ale materiál na anténu pochází ze Švédska, žádá nyní také o švédské občanství. „Vzhledem k tomu, že část mého těla se ve Švédsku narodila, mám na to právo,“ říká s nadsázkou.
Vylepšování lidského těla pomocí technologií však nemusí být vždy pojato jako umění. Své místo má i ve zdravotnicví. Například Liliana Berezkinová ze společnosti Nanopharma se věnuje pěstování lidských tkání pomocí nanovláken, díky nimž by mohli být v horizontu několika málo let nahrazovány chybějící kousky kůže či kostí.
Podle futurologa Raye Kurzweila bude do 30 let možné kontrolovat stav krve prostřednictvím nanobotů, propojit nervová vlákna s datovým úložištěm či komunikovat přímo mezi mozky.
O vizi, kdy se budou hranice mezi technologií a lidmi postupně ztrácet, pojednává i kniha Merge, kterou letos ve spolupráci s Rayem Kurzweilem vydala mediální agentura PHD. |
-stk-
Pozn.: Provozovatelem serveru MediaGuru.cz je agentura PHD.
