Komunikaci nepotřebují jen firmy
Na začátku března proběhlo v pražském hotelu Pyramida vyhlášení nejlepšího handicapovaného sportovce za rok 2007. Na setkání sportovců, zástupců svazů, sponzorů i médií bylo možné vidět, proč je taková akce prospěšná.
Řada lidí by možná namítla, že podobné slavnosti jsou jenom zbytečným a okázalým večírkem pro pár vyvolených, ve skutečnosti se jedná o veskrze užitečný nástroj. Uhodnete k čemu slouží? Svůj pohled na tuto otázku vám hned vysvětlím.
Nejprve si nastíníme, kdo jsou hlavní aktéři.
Sportovci: U hendikepovaných sportovců jde o řadu lidí, kteří i přes těžký životní problém dokáží nejen sedět a čekat až se o ně někdo postará, ale o lidi, kteří jsou rozhodnuti vzít osud do vlastních rukou. Není to jednoduché, omezení v podobě chybějícího sluchu, zraku, schopnosti pohybu a podobně si řada z nás nedokáže představit. I přesto většina hendikepovaných sportovců, když to alespoň trochu jde, pracuje.
Funkcionáři, trenéři a asistenti: Řada lidí, kteří pomáhají. Na sportu hendikepovaných se zbohatnout nedá, většina z těchto lidí to dělá z přesvědčení
Sponzoři: Firmy, organizace i jednotlivci, kteří dokáží ocenit chuť, se kterou postižení jdou do toho a snaží se něco dělat.
Média: sedm statečných, kteří se nebojí ukázat i něco, co řada lidí raději nevidí a s čím
žebříčky sledovanosti ani čtenosti rozhodně nestrhnou.
Co o sobě říkají a jaké mají problémy?
Sportovci: Vždy bojují, dělají maximum, občas jim zejména na nejvyšších soutěžích chybí trocha štěstí. K tomu aby to bylo lepší, potřebují dvakrát lepší podmínky pro přípravu.
Funkcionáři: Mají těžký život - kde brát když nikdo nedá, co dělat když jim nikdo nechce pomoci. K zajištění 2x lepších podmínek přípravy je třeba 4x více peněz.
Sponzoři: Dělají, co je v jejich možnostech. I když by dokázali dát do sportu více, nemají dostatek příležitostí, aby se jim tato investice jakkoli zhodnotila.
Média: Sport je atraktivní, když má výsledky, ale k nim se úspěchy často nedostanou vůbec nebo s velkým zpožděním.
Co s tím zmůže jedno slavnostní setkání?
Překvapivě hodně. V marketingu se to jmenuje networking a brainstorming. Sponzoři potkávají své sportovce a dozvídají se jaké mají problémy. Funkcionáři vědí, že kdyby byly peníze, lze zlepšit přípravu. Zástupcům médií se hned rýsují výsledky a záběry z mezinárodních stupňů vítězů a sponzoři vidí svá loga na ověnčených vítězích. Skvělá ukázka zvládnuté interní komunikace a public relations. Stačilo zorganizovat jediné setkání a výsledek je „4 in 1“. Sešli se lidé, kteří by se jinak nepotkali a vymysleli nové projekty, které by jinak vznikaly jen těžko.
Konec večera, zpátky do reality. Jak známo, kde není hybná síla, není pohyb. Na sliby i velké myšlenky ze slavnostních setkání se zapomíná docela rychle. Pokud si ve čtyřúhelníku sportovců,funkcionářů a trenérů, sponzorů a médií dosadíme, kdo je pro koho zákazníkem, vyjde nám pěkně těžké komunikační schéma. A není jednoduché jej obsloužit. Říká se, že jeden den praxe vydá za měsíc teorie. Vyzkoušíme si to tedy sami na sobě a dáme vám vědět.
