Loňský rok v tištěných médiích přinesl více změn než "první rok krize"
Tiskový trh se vloni měnil pod vlivem klesající inzerce více než v roce 2009.
Zejména v segmentu regionálních titulů bylo v loňském roce na tiskovém trhu rušno. Způsobil to hlavně neúspěšný pokus o prosazení projektu hyperlokálních médií Naše adresa, kterým zamýšlela společnost PPF Media obsadit republiku. Investice, která podle odhadů mohla vystoupat až k půl miliardě Kč, byla pohřbena společně s projektem. Pokud jde o počet spuštěných titulů a webů, skončila pilotní fáze jen na zlomku toho, s čím se v plánech počítalo. Za zaznamenání zde stojí také skutečnost, že společnost PPF se tímto projektem chtěla výrazněji etablovat na mediálním trhu, kde v současnosti operuje s ekonomickým týdeníkem Euro.
V regionech je až příliš těsno
Zájem o regionální informace ale přitahoval i jiné vydavatele, byť na jiné úrovni „regionality“, než jsou hyperlokální média. Celostátní deník MF Dnes představil na jaře novou podobu, když jedním z nových pilířů se měl stát důraz na regionální informace v podobě posílených regionálních sešitů. Zájem o regiony pak vydavatel deníku, společnost Mafra, promítla i na internet, kde spustila regionální mutace serveru idnes.cz. Konečně vydavatelství Mladá fronta (nevydává deník MF Dnes) v některých místech republiky pocítilo, že na regionálním trhu je značně plno. Ke konci roku tak upravilo své portfolio bezplatných regionálních týdeníků Sedmička a snížilo počet mutací titulu z 29 na 27.
Ringier a Axel ovládly střední Evropu
Takzvaný „druhý rok krize“ byl k tištěným titulům z pohledu inzertních příjmů přeci jen o něco vstřícnější než rok předcházející, také díky volební inzerci. Navíc oproti předcházejícímu roku došlo i k určité proměně trhu. Nejvýznamnější změnou bylo vytvoření společného podniku vydavatelství Ringier a Axel Springer v pěti zemích střední a východní Evropy včetně Česka. Nově vzniklá společnost Ringier Axel Springer se tak stala lídrem bulvárních deníků ve středoevropském a východoevropském regionu. Na českém trhu se spojení obou vydavatelů, ke kterému došlo zejména za účelem rozvoje v digitálních médiích, organizačně promítlo začleněním vydavatelství Axel Springer Praha do struktury vydavatelství Ringier ČR. Druhou významnější změnou pak byl přesun brněnského vydavatelství CPress Media pod křídla vydavatelství Mladá fronta. To Mladé frontě přineslo vylepšení pozice hlavně na internetovém trhu, v tištěných médiích došlo k ukončení některých časopisů, které CPress vydával. Prakticky ale oba kroky znamenají snížení počtu vydavatelství na českém trhu. V loňském roce se také z trhu stáhlo více titulů, než jsme na to byli zvyklí z let předešlých. Týkalo se to především segmentu časopisů pro mladé čtenáře, kde se citelněji projevují preference mladých směrem k digitálním médiím. Neznamená to ale, že by nevznikaly nové tituly. Vydavatelům vysokonákladových časopisů se zalíbily zejména interaktivní časopisy, jejichž koncept v Česku už delší dobu prosazuje vydavatelství Burda Praha. S podobným konceptem časopisů letos přišli i konkurenční vydavatelé Bauer Media a Ringier.
Hledání nových zdrojů
Vydavatele denního tisku pak v letošním roce čeká další etapa hledání k novým zdrojům příjmů, které budou postupně nahrazovat klesající výnosy z prodaného nákladu titulů. Největší tuzemští vydavatelé jsou ale také pod vlivem zkušeností ze zahraničí velmi opatrní v otázce zpoplatňování obsahu, který dávají na internet, a prozatím nepadlo jednoznačné rozhodnutí o zpoplatňování, přestože o potřebě tohoto kroku jsou vydavatelé přesvědčeni. Právě otázka, jakým způsobem a zda vůbec by bylo možné získávat nějaké příjmy z prodeje internetového obsahu, bude živě otevřená i v roce letošním.
Personální obměny
Nelze také opomenout personální změny ve vedení tuzemských vydavatelství. Do vedení vydavatelství Mafra míří Ralf Hermanns, který nahradí stávajícího předsedu představenstva Karla Hanse Arnolda, přesouvajícího se do německého Rheinische Post. Do vedení vydavatelství Sanoma Magazines Praha nově nastoupil Josef Havelka, který vystřídal Józsefa Steffa, vracejícího se do maďarské Sanomy. Pozici generálního ředitele vydavatelství Mladá fronta zaujal od ledna 2011 David Hurta, který v této pozici nahrazuje Karla Polcara. A zaznamenat je třeba i to, že také práce inzertních ředitelů v tuzemských vydavatelstvích patřila vloni k rizikovějším povoláním.
