Svoji kandidaturu teď neřeším

Mluví se o Vás jako o jednom z možných kandidátů do výběrového řízení na obsazení místa generálního ředitele České televize. Jste rozhodnut kandidovat?

Mluví se, aniž bych někdy řekl, že o onu funkci mám skutečně zájem. Mojí prioritou bylo a je, aby Česká televize byla silnou, úspěšnou, progresivní, respektovanou a nezávislou institucí. Taková instituce nestojí na jednom člověku, je to tým a v něm musejí být schopní lidé. Rád budu součástí týmu, který bude chtít ČT rozvíjet. Na pozici, v níž budu nejvíc užitečný. Svoji kandidaturu neřeším.

Kdybyste tedy viděl, že kandidát, který odpovídá Vašim představám, se neobjevuje, rozhodl byste se jít do tendru?

V současnosti je to otázka, kterou si nepokládám.

S Českou televizí jste dlouhodobě spjat. Jak hodnotíte její současné postavení?

Během éry Jiřího Janečka se podařilo ČT zvednout z těžké finanční situace, posílit její nezávislost a dát ji progresivní koncepci moderního média. Rozběhla se digitalizace a díky ní má ČT čtyři programy. Na digitalizaci vydělaly i velké komerční televize. Dostaly možnost rozvíjet se o další kanály stejně jako Česká televize. Oba programy – ČT24 a ČT4 – si získávaly pozornost a srdce diváků. ČT24 dosahuje v evropském průměru rekordní sledovanosti. ČT4 je pilířem českého sportu a většina sportovních odvětví by bez ní živořila, možná finančně zkolabovala. ČT koprodukovala v tomto období stovky filmů s oceněními v ČR i ve světě, vytvořila se například tradice podpory Zlínského filmového festivalu pro děti, ČT prodělala vizuální revoluci a objevila osobnosti typu Václava Moravce nebo Ester Janečkové. Vznikla divize Nová média, která za půl roku existence získala velkou pozornost u lidí, opět nad českým průměrem. To je jen pár věci, které ČT posílily, a jsou pilířem Janečkovy úspěšné éry.

Jisté ale je, že ČT se momentálně nachází v nějaké fázi vývoje. Co se musí změnit?

Televize v současnosti stojí před třemi výzvami. Je potřeba nově definovat programové zadání veřejné služby pro následující dekádu. Nejde jen o konkrétní dramatiku, seriál, sportovní přenos nebo volební vysílání, nýbrž o definování vize, jak má program ČT vypadat a jak se vyvíjet v příštích deseti letech. Znamená to jasněji profilovat kanály ČT1 a ČT2. S tím se už začalo, ale nejvíc práce je před námi. Dále bude nutná finanční stabilizace ČT poté, co přijde o reklamu a teleshopping na ČT1 a ČT24. Bude se muset najít způsob, jak zatraktivnit program za méně peněz. A za třetí bude nutné ve světě postaveném na bombastickém rozvoji nových digitálních médií, aby ČT aktivně zahájila komunikaci navenek o svém poslání, pečlivě vysvětlovala veřejnosti svoje úkoly a vize.

Souhlasím, že profilace prvního kanálu ČT bude velmi klíčová. Jak by se podle Vás měl vyvíjet?

První kanál ČT má nyní svého ředitele a ten má nějakou vizi. Nechci mu takhle udílet knížecí rady. Program ČT1 bude vždycky definován jako program pro „všechny“. Z komerčního hlediska je to neuchopitelný program, ve kterém se veřejná služba odehrává v nejrozmanitějších podobách. Od dětského vysílání, přes talk show pro ženy, seniory a menšiny, vzdělávací pořady, přes dramatiky, seriály, filmy a zpravodajství. Všechny ostatní programy ČT jsou úžeji vyprofilované, zatímco na ČT1 se kladou z hlediska povinností ČT jakožto veřejné služby nejširší požadavky. Navíc se čeká, že nabídne program, který osloví nejširší publikum. ČT musí hlavně komunikovat zadání ČT1 navenek, ukazovat, že její pestrost a zaměření plní službu danou Kodexem ČT. To se málo ví.

Má smysl pro ČT1 konfrontovat se s komerčními kanály?

ČT1 se nekonfrontuje s komerčními kanály. To jen novináři často sledují její sledovanost, zásah u diváků a porovnávají jej s Novou nebo Primou. Ani jedna komerční stanice ale nemá zadání, jaké má ČT1, a proto je ono srovnání absurdní. Na druhou stranu: do listopadu 2011 má ČT především skrze ČT1 generovat peníze do fondu kinematografie a na rozvoj digitalizace. Aby se tyto cíle splnily, měl by být program tak výkonný, aby „vydělal“ peníze. S koncem reklamy se ČT1 uvolní ruce a program bude moci stavět svobodněji. Na prvních programech zahraničních veřejnoprávních televizí se ale objevují většinou podobné pořady jako na ČT1. Největší boj ČT1 svede v jiné oblasti. Bude se muset zvolna rozhodnout, zda se bude orientovat spíše na budoucnost a začne tedy cílit formáty na mladší a střední generaci nebo se stane spíš kanálem pro seniory postaveném na televizních pořadech, jak je známe z minulosti. To bude vážné téma.

Byl jste ředitelem ČT24 a stál jste u jejího zrodu. Jaký vývoj čekáte u zpravodajství ČT?

Šest let na ČT24 mě poučilo, že je to jako kolo. Když se rozjede, nesmíte přestat šlapat. Je třeba neustále inovovat. ČT bude muset s ohledem na vývoj rychle vytvořit dvě formy zpravodajského toku. Jeden pro „tvrdé" zpravodajství postavené na aktuálnosti, důležitosti a rychlosti na ČT24, kde se převážně staví na přímých přenosech, reakcích a komentářích a pak bude zpravodajství všeobecné pro plnoformátovou ČT1. Události ztrácejí výkonnost a tento trend nepůjde zastavit bez radikální dramaturgické proměny. Nejde o kosmetiku, zkrácení příspěvků nebo relace, nýbrž o novou filosofii, kdy se postaví originální zpravodajství veřejné služby pro ČT1 s původními materiály, které jinde divák ČT nenajde. Jen tak lze znovu získat masového diváka na večerní zprávy ČT a dát jim punc výjimečného zážitku. ČT24 jinak obecnou potřebu veřejnoprávní informovanosti pokrývá. Na radikální změnu dramaturgie Událostí je ale třeba odvahy, lidí a peněz.

Potřebuje podle Vašeho názoru vůbec současná společnost média veřejné služby?

Podle průzkumu SC&C, který jsme si nechali zpracovat, si přes 76 % lidí myslí, že je veřejná služba potřebná a měla by se dál rozvíjet, jen 4 % ji vůbec nechtějí. Přes 90 % lidí soudí, že ČT má nezastupitelnou roli při rozvoji české kultury, podpory filmů, umění a české původní dramatické tvorby. 80 % lidí bere jako nejdůležitější a nezastupitelné poskytování ověřených, objektivních informací. ČT a její roli neberou lidé dramaticky špatně, jak je vidět. Existuje v ČR silné povědomí, jak by veřejnoprávní vysílání mělo vypadat, že by mělo být nezávislé a sloužit veřejnému zájmu.

Zmínil jste, že ČT bude muset obhájit svoji roli v nových médiích. Proč s touto „obhajobou“ spojujete hlavně nová média?

Nová média proměňují celý mediální prostor a nově definují užívání médií. Rozvíjí se interaktivita, obousměrnost vysílání atd. ČT by měla být velmi progresivní v definování nového prostoru. V posledních letech byla ČT nezpochybnitelným lídrem digitalizace a teď je třeba pokračovat i na nové distribuční platformy: počítače, mobily, tablety nebo hybridní televizory. Digitalizace totiž nekončí, ta pokračuje. Digitalizuje se celá společnost. Informace i textové se nyní digitalizují, vydavatelství investují do online služeb a papíru ubývá. ČT chce obsadit maximum distribučních digitálních možností a díky možnostem interaktivity v sociálních sítích navázat nový vztah s divákem, získat rovněž relevanci a přitažlivost i pro příští generace vychované v online světě.

Hovoříme-li o budoucnosti, ČT zahájila testování na hybridní platformě HbbTV. Můžeme to chápat jako definitivní propojení televize s internetem?

K takovému propojování už léta dochází, nyní se proces akceleruje. Hybridní vysílání na platofmě tzv. HbbTV (hybrid broadband broadcast TV - pozn. red.) bude napojené na internet a právě v tomto modelu jej ČT nyní testuje. Děláme to, protože je to doporučená platforma evropské vysílací unie EBU pro veřejnoprávní televize. Na druhou stranu víme, že výrobci televizí upřednostňují své vlastní verze šíření programu a pořadů na vyžádání a že je tady silný konkurenční boj. Budujeme HbbTV jako společnou platformu bez ohledu na to, jaký máte televizor. Potřebujete jen přípojení k internetu a set-top-box, který umí HbbTV přijímat.

Vidíte jako reálné, že by se k hybridní platformě teď připojily i konkurenční televize?

Budeme rádi, když se k HbbTV platformě přidá více televizí. Na českém trhu ale nelze čekat nějakou převratnou ofenzívu. Nova vytváří své vlastní řešení, Prima u těchto služeb vyčkává, stejně tak i TV Barrandov. Český trh je malý. Věřím, že jej pomůže rozhýbat aktivní role České televize. Jako tomu bylo u digitalizace.

Jak dlouho poběží testování a kdy může dojít k ostrému spuštění HbbTV a jeho masivnějšímu rozšíření?

Ostré spuštění očekávám během příštího roku. Masové rozšíření se dá čekat, až set top box bude stát přibližně 2 až 3 tis. Kč. Zatím je jeho cena vyšší, pohybuje se kolem 8 tis. Kč a více a navíc nejsou distribuovány masově na českém trhu. Širší penetraci HbbTV odhaduji na pět let. Přestože diváci budou muset nějaké prostředky na příjem HbbTV vynaložit, umožní jim to zase bezplatný přístup k archivu, z kterého si budou moci vybírat pořady a dostanou spoustu doplňkových služeb.

Budeme se za 5-10 let bavit ještě o televizích?

Určitě. Televize jako typ média bude existovat v podobě, v jaké ho známe.  Ale vedle klasické televize budou žít variace, hybridní kombinace přijímačů a možnosti. Televizí už je dnes i mobil.  Uvidíme, jak za dvacet let bude televizor vypadat. Zcela určitě to bude i komunikační nástroj, který nebude pouštět pouze pohyblivé mluvící obrázky pasivnímu divákovi na gauči.

Foto: Strategie