V iPadech velké peníze neleží

Bauer Media je nejsilnějším vydavatelstvím časopisů na tuzemském trhu. Nakolik se na takovém subjektu odrazil vývoj v letošním roce?

Naším hlavním úkolem pro letošní rok byla stabilizace a dosažení úrovně, kterou jsme si s ohledem na zkušenost roku 2010 naplánovali. Ukázalo se ale, že vývoj v prvních pěti měsících, především na reklamním trhu, byl nejen z našeho pohledu ještě horší, než jsme si představovali. Kdo tvrdí, že to tak není, tak buď lže, anebo roztočil dalším nevídaným způsobem rabaty poskytované klientům.

Co to tedy znamená z hlediska naplnění vašich cílů v letošním roce?

Bauer Media si chtěla především udržet dosavadní podíly na trhu a to se nám podařilo. Dokonce jsme si někde i polepšili. Druhá věc je ale meziroční vývoj a ten v obou segmentech, inzertním i distribučním, není dobrý. K negativnímu vývoji došlo především v ženských týdenících, v segmentu společenských titulů a TV guidech. Až teď v květnu se začal segment společenských titulů z pohledu prodejů zlepšovat, ale za měsíc ztrátu za celé uplynulé období nedoženete.

Domníváte se, že cenový vývoj v televizním segmentu má vliv na to, že rozpočty pro tiskový segment jsou letos omezenější?

O tom jsem jednoznačně přesvědčený. Když se podíváte na porovnání výdajů do jednotlivých reklamních mediatypů, tak jedině televize je meziročně na nule. A když se podíváme, jaké spoty běží v prime-time, tak vidíme, že jde o firmy, které se tam dříve nemohly dostat. Nelze samozřejmě říci, že za poklesy reklamních výdajů může jenom televize, ale určitě k nim výraznou měrou přispěla.

Ukazatele v obou klíčových oblastech tiskového trhu, prodejním a inzertním, v dnešní době příliš novým projektům nenahrávají. Nebo si myslíte, že je naopak cesta zvrátit tento vývoj razantnějším přístupem?

Doba je podle mého názoru vždy příznivá, ale opatrnosti je teď víc a prostoru méně, než bývalo dříve. Chováme se podobně jako ostatní vydavatelé a zavádíme rodiny časopisů kolem značky, ať jsou to např. příběhové časopisy nebo dětské časopisy. Můžeme tím dosáhnout většího zásahu a získat tak argumenty pro prodej inzerce. Osvědčili se nám z loňského roku zejména dva tituly z nové rodiny, konkrétně Chvilka v kuchyni a Chvilka na luštění.

Chcete jít tedy i do budoucna cestou magazínových rodin?

Určitě. Máme připravené další koncepty, které chceme na podzim otestovat.

Jak se budou profilovat?

Budou se pohybovat spíše ve spodní cenově části segmentů. V  srpnu chceme launchovat první z časopisů a do konce roku budou další.

To je ambiciózní záměr. Budou ty nové tituly nahrazovat některé ze stávajících ve vašem portfoliu?

Letos jsme zastavili InTouch a měsíčníky Tvůj svět a Happy Day. U těch jsme předpokládali, že na trhu budou pouze omezenou dobu. Teď vyloženého kandidáta na zastavení nemáme. Neznamená to, že bychom v portfoliu neměli žádné bezproblémové časopisy, ale mají naději „přežít“. 

Bulvární týdeníky si letos prošly poklesem prodaného nákladu, přestože v uplynulých letech prodeje spíše zvyšovaly. Znamená to, že se dotkly svého maxima?

Nedokážu to odhadnout. Vždy je potřeba podívat se na procenta a i na absolutní čísla. Třeba u Rytmu života představuje 15% pokles 50 tis. výtisků na jedno vydání, což je hlavně vidět v profitu časopisu. Teď se situace začala lepšit a pohybujeme se v potenciálu našich prodejů. Pokud budou zajímavá témata, jsme schopni prodej zvýšit.

Tituly vašeho portfolia jsou spíše masovějšího charakteru, neuvažujete o doplnění k Ženě a život o lifestylovější typ magazínu?

K Ženě a život jsme před lety zkoušeli Feminu, ale ukázalo se, že očekávání byla vyšší než realita. Pak přišly inzertně slabé roky, takže ani nebyla doba znovu vyzkoušet takový obdobný koncept. Snažíme se proto hledat zejména prodejně zajímavé časopisy, což platí například pro segment dětských titulů.

Vy jste byli vždy otevřeni novým akvizicím, mění se něco na této strategii?

Současná situace nahrává tomu, že se na trhu něco odehraje a my jsme určitě hladoví.

Co máte ve výhledu?

To nemohu konkretizovat.

Jak to vypadá na německém tiskovém trhu, vrací se k růstu?

Rok 2011 je v Německu opravdu rokem oživení trhu. Hlavně v některých segmentech jsou inzertní nárůsty dvouciferné. Ruku v ruce s tím se zvyšují reklamní investice i do printu, takže nějaký nářek na klesající objemy od kolegů z Německa neslyším. Tady je opak pravdou, ale věřím, že dna jsme se již dotkli a že v druhém pololetí bude situace lepší.

Těžko ale asi očekávat návrat na úroveň roku 2008-2009.

Obávám se, že k návratu na úroveň z roku, který byl pro hodně vydavatelů rokem maximálního zisku, již nedojde. Věřím ale tomu, že situace se začne normalizovat. Je ale otázka, jak se bude vyvíjet ekonomika celé Eurozóny a jestli nepřijde další globální úder.

Je známo, že na německém trhu panuje mezi vydavateli Bauer a Burda ostrá rivalita. Vzhledem k tomu, že Burda nedávno svůj záběr v Česku rozšířila, nehrozí přenesení napjatých vztahů i do Česka?

Nemyslím si to. Vztahy majitelů v Německu jsou jedna věc a druhá věc je náš lokální trh. S Burdou se v soutěži dlouhodobě potkáváme a každý z nás si jde svou vlastní cestou. Náš vztah to určitě neovlivní. My se snažíme být bez ohledu na to, co se děje na trhu, stále aktivní.

Každopádně to ale ukazuje na to, že konsolidace časopiseckých vydavatelů není ukončena.

Je to další krok ke snižování počtu hráčů na mediálním trhu. Přispívá k tomu také tlak, který je během posledních tří let stále větší. V horizontu několika let tady bude podle mého očekávání jen pár hráčů, kteří budou ovládat trh a rozdělovat si peníze po dobu, co printový byznys bude fungovat nebo se bude překlápět do elektronického. Potom tady bude několik dalších malých hráčů, kteří budou brát drobky, což jim ale může stačit. Mohou to být malá šikovná vydavatelství, která nemají velké náklady a můžou generovat zajímavé zisky. Velkých bude podle mě rozhodně méně, než jich je v roce 2011.

Konsolidace vlastníků je jedna věc, ale může se projevit také na snižujícím se počtu titulů?

Zatím k tomu dochází spíš nenápadně, ale je to trend, který se dá očekávat. Na druhou stranu v roce 2010 bylo zastaveno méně titulů, než kolik bylo nových odstartováno. Žádný z nových časopisů s výjimkou titulů o vaření v malém formátu se však výrazněji v distribučním byznysu neprosadily. U významnějších a větších titulů ovlivňujících trh je ale patrný nenápadný posun k tomu, že časopisů je méně.

Tiskový svět zachvátila iPadovská horečka. Jak se k iPadům staví vaše vydavatelství? Považujete iPady za módní vlnu, nebo naději pro budoucnost?

Je to jak módní vlna, tak i budoucí byznys model. Ten model mě ale zatím není úplně jasný a peníze v něm nevidím. Každopádně elektronickým médiím je nutné se věnovat, ale bude trvat o něco déle, než příjmy z elektronických medií budou hrát zásadnější roli v příjmech vydavatelů vedle tradičních médií. Nemyslím si, že by v horizontu 20 let printová média neexistovala. Z našeho pohledu nemáme v portfoliu nic, co bychom dokázali na tabletech prodávat. Mohl by to být třeba televizní program, máme i silný web, ale stejně se nám zdá, že to není dostatečná síla, aby si je někdo stahoval a za program platil. Záměr vyvíjet a startovat aplikace pro iPhony nebo iPady jde tedy zatím mimo nás.

O internetu se také mluví jako o ohrožení printu. Je ale opravdu takovým ohrožením pro typ časopisů, které produkuje Bauer Media?

Vliv internetu vidím menší, než jak jsem se ho obával před několika lety. Dnes si více myslím, že se jedná o dvě svébytná média. Uživatel nebo čtenář konzumuje obě média – jednou v podobě papírové, jednou v podobě elektronické – ale v rozdílnou dobu a v rozdílných úrovních obsahu. Navíc ten hlavní problém časopisů nebude v tom, že si lidé čtou články na webu.

V čem podle Vás ten hlavní problém spočívá?

Stále je pro úspěch v prodeji časopisů rozhodující dělat je dobře pro své cílové skupiny. Pokud se nám to nedaří, tak si zaděláváme na problém. Tvrdím proto, že za podstatnou část potíží v prodejích si mohou vydavatelé sami. A k tomu se přidává nejistota, která ovlivňuje naše čtenářky a čtenáře. Dříve si během měsíce čtenářka koupila 4-5 časopisů, ale dnes o nákupu více přemýšlí. Více si také vybírá mezi jednotlivými tituly a přesouvá se od jednoho k druhému. Možná si před tím systematicky kupovala určité tituly, ale teď častěji přihlíží a rozhoduje se o koupi podle titulní strany, podle titulku atd. Problém také je, že se příliš nevychovává mladá cílová skupina. Když k nákupu časopisů není vedena, tak si je sama bez vzoru a vlivu v rodině kupovat nezačne.