Spojím dva odlišné časopisecké světy

Na konci června dokoupila Burda Eastern Europe zbývající podíl v Hachette Filipacchi, čímž svoji působnost v Česku rozšířila. Hachette se přejmenoval na Burda Media 2000 a obě firmy – Burda Media 2000 a Burda Praha – povede Petra Fundová. Proč bude jen jeden management, když firmy jsou zatím oddělené?

Majitelé se rozhodli, že obě firmy budou řízeny jen jedním managementem, a to z těch důvodů, že zatím fungují absolutně rozdílně. Dokonce rozdílněji, než jsem si myslela.

Což by mohlo vést naopak k tomu, že by po nějaké přechodné období, než se největší rozdíly podaří překlenout, fungovaly dva managementy.

S modelem přechodného období už je jistá zkušenost z doby, kdy Burda Praha přebírala počítačové tituly, tedy vydavatelství Vogel Burda. Ukázalo se ale, že firma s dvěma hlavami nemůže fungovat. Chápu tedy, že centrála si přála jen jednoho člověka, který bude operace zastřešovat. To, že se rozhodli pro mě, není tím, že by Broněk Kvasnička byl špatný manažer. To vůbec ne. Broněk je velmi schopný manažer. Hlavní důvod byl ten, že jsem v Burdě Praha už velmi dlouho a firmu velmi dobře a detailně znám. Protože Burda získala 100 %, tak si zvolila řešení, které jí vyhovuje.

Řídit obě firmy, které jsou navíc tolik odlišné, musí být ale velmi náročné.

Je to ohromný objem práce, ale v Burdě Media 2000 (tj. HachetteFilipacchi – pozn. red.) bude pozici výkonného ředitele vykonávat stávající finanční ředitel Libor Koudelka. Druhou nejdůležitější osobou ve firmě se tak stal člověk, který je původem z Hachette Filipacchi, a firmu zná výborně, protože je v ní také velmi dlouho.

Trh napjatě očekává, jak se obě rozdílná vydavatelství podaří „sladit“. Co je tedy teď tím nejdůležitějším úkolem?

Začali jsme v obou firmách mimo redakce pracovat na hloubkových analýzách, které chceme mít hotové do poloviny srpna. Jejich cílem je zjistit, jak obě firmy pracují ve výrobě, distribuci, IT nebo financích. Chceme zjistit, jaké jsou procesy v obou firmách, kolik lidí na jednotlivých věcech pracuje, jaká technika se využívá atd. Na základě těchto analýz se rozhodneme, jaké synergie budeme moci využívat. Pravděpodobně se zjistí, že každá firma používá zcela odlišnou techniku a otázka tedy bude, co s tím dál, jaké můžou nastat kroky a jestli máme šanci nějaké synergie dělat. Rozhodně nemáme v úmyslu bourat něco, co funguje. Chceme si vzít z obou firem to nejlepší. Nechceme ani slepě adaptovat Burdu Media 2000 na Burdu Praha a udělat z ní vydavatelství masových titulů. To v žádném případě.

Redakční synergie teď nehledáte?

V redakcích synergie neplánujeme, zůstávají oddělené. Určité synergie se ale nabízejí i tady, ale teď to není to nejdůležitější. Bylo by třeba možné uvažovat o koordinaci při využívání fotografií nebo produkci fotoshootingů. Moc dalších synergií ale v redakcích dělat nepůjde.

Neuvažujete tedy o tom, že by redaktoři psali pro více titulů najednou?

Od tohoto modelu se teď v zahraničí spíše ustupuje. Je výhodný v momentě, když v redakci pracuje člověk, který zvládne tzv. přepínat mezi jednotlivými koncepty časopisů, protože jsou samozřejmě odlišné, i když se to na první pohled nemusí zdát. V praxi to ale moc nefunguje, je to jedna hezká teorie. Dokonce si myslím, že může samotný časopis poškodit. Nebudeme proto tento model nasazovat jenom proto, že je to trend. Lze uvažovat o nějakých grafických poolech, kdy si vypomáhají grafici, ale nesmí tím být narušena stabilita týmů. Je to důležité především u licenčních titulů.

Analýzy, na základě kterých chcete postupovat při hledání průniků mezi oběma vydavatelstvími, mohou ukázat, že některé procesy si vyžádají značné náklady. Budete finanční aspekt zohledňovat i na úkor případných benefitů z tohoto kroku?

Peníze jsou vždy na prvním místě, ale vlastníci počítají s tím, že tento krok si nějaké náklady vyžádá. V budoucnu se ovšem investice vynaložená pro vybudování společné platformy bohatě vrátí. Prioritou v současnosti je, abychom našli společné sídlo. Teď sedíme každý jinde a to synergie příliš nepodporuje.

Neplánuje se také propojení obou firem pod jednotný název?

Obě firmy zatím zůstávají oddělené. Německá centrála v současnosti nevidí propojení obou firem pod jeden název jako hlavní bod. Fúze není na pořadu dne. To, co se jeví jako nejsnadnější a co asi opravdu uděláme, je sjednocení distribuce, protože máme jednotného distribučního partnera. Distribuci by tak zajišťovala jedna firma a té druhé by se náklady přefakturovaly jako služby.

Nabízí se také spojení na inzertním trhu. V tomto směru už určitá zkušenost je, protože Lagardere Advertising zastupovala při prodeji inzerce vedle časopisů Hachette i tituly Burdy Praha. Po určité době se ale část titulů vrátila zpět do Burdy. Je tedy otázka, jak dobře může toto spojení fungovat.

Jedno inzertní oddělení nebo jednotnou inzertní strategii bychom chtěli připravit také velmi rychle bez ohledu na to, jestli najdeme společné sídlo, nebo ne. Použijeme podobnou bázi jako dřív. Praxe ze společného inzertního zastupování nám nyní velmi pomůže. Poučili jsme se z dřívější spolupráce, která měla některé nedostatky, protože obě strany neměly odkryté karty, ale nyní už vše díky společnému vedení můžeme zorganizovat tak, aby inzertní oddělení bylo plně funkční. Všechny tyto zkušenosti se nyní ukazují jako neocenitelné.

Tehdy byl tedy hlavní problém v majetkovém vlastnictví?

Byly to dvě různé firmy s rozdílným vedením a s rozdílnými názory podílníků na mnoho věcí. Byly tam určité limity, které je teď možné díky jednotnému vlastnictví odstranit. V některých titulech byl model úspěšnější, v některých méně, a proto jsme koncem roku 2010 inzertní zastoupení části časopisů převzali zpět do Burdy Praha. Šlo především o optimalizaci nákladů. Burda Praha vždy inzertně zastupovala svoje počítačové tituly, některé masové tituly, nové projekty a on-line. Např. u tzv. hobby časopisů s nižšími příjmy z inzerce se samostatný obchodník nevyplatí. Propojili jsme tedy inzertní zastoupení více časopisů a přeskupili jsme obchodníky do smysluplnějších skupin. Někteří proto přešli koncem loňského roku do Burdy Praha.

Teď  vytvoříte jedno inzertní oddělení. Kdo ho povede?

Nyní máme mimořádně široké portfolio, v Burdě Praha vydáváme měsíčně 47  pravidelných periodik, a k tomu více než 60 speciálů ročně plus nyní nově pět měsíčníků v Burdě Media 2000.  Jde o různorodé tituly, od lifestylu, přes hobby tituly po masové ženské časopisy. Proto zůstanou dva inzertní ředitelé – Vítek Fiala a Lukáš Polák. Zásadní strategie vůči agenturám a partnerům budou ale dělat společně, protože se nabízí větší spektrum inzertních balíčků a nabídek speciálních projektů.  Je třeba si uvědomit, že dokoupením podílu získává Burda na trhu zcela nové místo, než měla dosud. Na inzertním časopiseckém trhu budeme nejsilnější.

Dá se očekávat, že vytvoříte i nové inzertní kombinace. Stihnete to už od podzimu?

Zásadní změny plánujeme až od ledna 2012, ale protože agentury plánují už na podzim, tak chceme mít vše rozmyšlené do půlky srpna. Už teď se připravují společné nabídkové balíčky. Mohou se týkat kombinací s časopisem Pošli recept, který dosud nebylo možné do balíčků zařadit. Uvažujeme také o možnosti více propojit počítačové tituly, a Autohit s Maximem. Rozhodně budeme dále podporovat i slibné on-line projekty Burda Media 2000, které se dají ideálně propojit s počítačovými internetovými tituly Burdy Praha. Je to ale všechno ve stadiu úvah a nic není definitivní.

Už zaznělo, že nechcete z lifestylového vydavatelství Hachette (Burda Media) dělat vydavatele masových časopisů. Jak se budou v těchto nových podmínkách obě vydavatelství profilovat?

Samozřejmě, že musíme myslet dopředu a předpokládat, že jednou fúze nastane. Logický smysl dává již nyní přeskupit jednotlivé časopisy dle segmentů, tak aby mohly účinněji spolupracovat jak redakce, tak inzerce a marketing – např. Instyle a Joy zařadit do skupiny s časopisy Marianne a Elle, nebo sdružit masové tituly pro ženy.

Plánujete bezprostředně nějaké zásadní změny v portfoliu časopisů?

Jsem přesvědčena, že vydavatelství Burda vlastní unikátní portfolio časopisů v České republice a výrazně tak posílilo svoji pozici na trhu. Zásadní změny nyní neplánujeme, budeme „cizelovat naše klenoty“. Tím mám na mysli jak lifestylové tituly v čele s Elle a Marianne, tak na druhé straně spektra Svět ženy nebo fenomén Pošli recept. Jsem hrdá i na úspěch časopisu Maxim. Mezi časopisy pro muže nemá na trhu konkurenci. Chip zase vede mezi počítačovými tituly, Apetit je leaderem ve food segmentu. Chceme proto nyní plně obchodně využít kvalitu, kterou máme k dispozici. Největší poklad, který Burda má, jsou lidé, kteří časopisy vytvářejí. Mým cílem je propojit týmy obou vydavatelství tak, aby si navzájem rozuměly a vybudovat novou společnou firemní strategii a kulturu. Jedině tak můžeme nadále růst a vytvářet další úspěšné projekty.