David Hurta: Teď jsme na nákupech my

Reakce vydavatelů i pohledy do výsledků monitoringu jasně ukazují, že loňský rok byl pro vydavatele poměrně obtížný, zejména pokud jde o reklamní příjmy. Jak jste ho vnímali v Mladé frontě?

Je pravda, že loňský rok nebyl snadný. Naší velkou výhodou je, že 80 % našich klientů v printu jsou klienti přímí. Protože u nich byl pokles výdajů menší než u klientů agenturních, tak jsme dopady nepocítili tak silně, naše hrubé inzertní příjmy za online a print za rok 2011 jsou přes 1 mld. korun. Určitá nevýhoda tohoto modelu je ale v tom, že je nákladově náročnější z hlediska obchodníků. Na začátku roku 2011 jsme si řekli, že se zaměříme na udržení obratu. Sečtu-li všechno to, co jsme vloni udělali, tak jsme v zásadě zůstali na stejné úrovni. Hodně nám k tomu pomohl online. Za loňský rok jsme tedy relativně spokojení.

Lze z Vašich zkušeností říci, jaký typ zadavatelů výdaje nejvíce omezuje?

Nedá se to paušalizovat. My jsme dlouhodobě neměli dobře dohodnuté podmínky s mediálními agenturami, což byla naše nevýhoda. To se ale změnilo a podmínky s nimi teď máme dobře nastavené. Pořád nás ale drží přímý obchod.

Do roku 2011 jste vstupovali s čerstvou akvizicí vydavatelství Computer Press. Z jeho portfolia ale už moc nezůstalo. Co bylo důvodem této redukce?

Rozhodovali jsme se zejména na základě ekonomické výkonnosti. Z titulů, které neměly perspektivu, jsme udělali přílohy, nebo jsme je zastavili. Je vidět, že se trh od roku 2008 změnil. Kdybychom stejné věci posuzovali před třemi lety, tak by většina těch časopisů vydržela. Nebyly totiž kvalitativně špatné, ale chyběl jim inzertní potenciál.

Vaše portfolio konzumních časopisů je roztažené do různých segmentů. Přestože jste některé tituly ukončili, tak máte stále široký záběr. Nechcete se do budoucna orientovat jen na některé segmenty?

Vloni jsme provedli restrukturalizaci a spojili obě divize časopisů B2C i B2B. Teď je to jedna divize časopisů. Portfolio jsme se snažili postavit tak, abychom pokryli 100 % čtenářů a 100 % inzerentů. Myslím, že se nám to podařilo. V tuto chvíli máme zoptimalizované portfolio a neuvažujeme, že bychom nějaký titul zastavovali. Rozhodnutí o tom, které časopisy rozvíjet a které ne, jsme udělali už na začátku roku 2011 a pak čekali na to, jak se bude vyvíjet reklamní trh. V lednu 2011 jsme měli jasnou představu, jak by mělo portfolio vypadat, což se nám v průběhu roku potvrdilo. Tak se musí chovat každý normální vydavatel a každý hospodář. Pokud je trh menší, tak se musí zoptimalizovat náklady.

Celkově tedy považujete toto portfolio za stabilizované?

Tiskové portfolio máme zoptimalizované a jediné, co si myslím, že bychom mohli ještě mít, je vysokonákladový společenský titul. Ten bychom do budoucna potřebovali. Je jen otázka, zda teď je pro jeho spuštění ta správná doba, nebo ne. Jsme ale schopní žít i bez něj.

Vloni jste také nabízeli vaše portfolio na prodej. Jaká je teď situace?

Tato záležitost je uzavřená. Obdrželi jsme nějaké nabídky, ale tak tomu bylo i v uplynulých dvou letech.

Portfolio jste ale nabízeli jako balík. Neuvažujete o nabídkách pro jednotlivé tituly?

To nechceme. Jak jsem řekl, pro nás je to uzavřená záležitost. Samozřejmě, že pokud obdržíme nějakou nabídku, tak ji nehodíme pod stůl, ale není to na pořadu dne. Dostávali jsme nabídky hlavně na online a na časopiseckou divizi.

Hovořilo se o tom, že velký zájem měl Andrej Babiš.

Je možné, že byl jedním ze zájemců.

Teď se ale Babiš rozhodl postavit vlastní regionální týdeníky, které jsou svým konceptem dost podobné vašim týdeníkům Sedmička. Necítíte se ohroženi?

Nevnímáme to jako ohrožení, ale jistě že konkurence to bude. Záleží ale na více faktorech. Jak bude projekt vypadat, jak bude distribuován, v jakých městech atp. My jsme vloni restrukturalizovali Sedmičku a vybrali si jen ta města, která pro nás byla ekonomicky zajímavá. A platí, že pokud se v nějakém místě objeví zajímavá příležitost, tak otevřeme mutaci Sedmičky i tam. Teď jsme primárně zaměření na lokální klienty. Část nákladu Sedmičky pak distribuujeme ve volném prodeji, čímž pokrýváme celou republiku. Placená verze Sedmičky je tedy po celé republice, volná distribuce jen ve vytipovaných městech.

Jak se odráží na prodejích, když je v jednom místě v nabídce placená a bezplatná verze? Přestože se obsahově trochu liší, musí si konkurovat…

Není to tak, že by placená verze konkurovala neplacené. Podíl prodaných výtisků představuje asi 20-30 %. Záleží ale na konkrétním vydání a na tématu na titulní straně. Takový podíl je pro nás zajímavý.

A v případě deníku E15?

E15 je velmi silný brand a jsme na něj hrdí. Deník jsme rozšířili pomocí prodejní sítě do všech krajských měst především proto, že jsme chtěli vyhovět čtenářům, kteří o titul měli zájem a nemohli se k němu dostat. E15 je především městský titul, a tomu jsme přizpůsobili výběr trafik. Volnou distribuci děláme zejména kvůli oslovování mladší cílové skupiny, než mají jiné deníky, a kvůli inzerentům, kteří požadují vysoký náklad. Díky kombinované distribuci je E15 dle nákladu největším ekonomickým titulem v zemi.

Podařilo se deník dostat do černých čísel?

Divize E15 udržela obrat z předešlého roku, bylo to 100 milionů korun. Pokud jde o hospodářský výsledek, tak se pohybuje kolem nuly.

Také vloni jste upravovali distribuci deníku E15 a snižovali možnosti jeho odběru zdarma. Není cílem do budoucna úplně omezit bezplatnou distribuci?

Není. Naší sílu vidíme v tom, že jsme schopni výpadky ve volném prodeji kompenzovat distribucí zdarma. Distribuci zdarma jsme navíc už omezili tím, že E15 de facto volně nedostanete. Dostanete ho jedině za turniketem. Firmám, které mají o E15 zájem, jsme začali nabízet firemní předplatné, což pomalu začíná fungovat.

Nějaký příjem z prodaného nákladu ale získáváte.

Ano, ale nejsou to žádné horentní sumy. Důvody pro zařazení E15 do prodeje nebyly primárně ekonomické.

E15 také vychází v téměř nezměněné grafické podobě od roku 2007. Neplánujete redesign?

V první polovině roku nic měnit nebudeme, ve druhé polovině roku je to otevřené. Spíše chceme rozšířit počet produktů pod značkou E15. Jde o produkty typu ZEN a další, které bychom chtěli postupně navyšovat. E15 je pro nás strategicky významná divize a chceme jí letos posílit. A to i v onlinu.

Neuvažovali jste o možnosti sobotní distribuce?

Zvažovali jsme ji, ale vyhodnotili jsme si jako neefektivní.

A zvýšení nákladu?

To je možné, že nastane. Uvidíme. Záleží to na dalších věcech, o kterých jednáme.

Vloni jste restrukturalizovali a optimalizovali. Co plánujete letos?

Především si chceme udržet úroveň tržeb, což je primární ekonomický cíl. Jsme také spokojení s konceptem konferencí, které děláme s E15 a s odbornými zdravotnickými tituly Medical Services. Tady chceme zdvojnásobit obrat. Konference děláme především kvůli zisku, v E15 to vloni bylo cca 2 mil. Kč. Samozřejmě, že jsou pro nás velmi zajímavé akvizice. Chceme se rozšiřovat a chceme něco koupit.

To je nějaká změna oproti loňsku?

To je dlouhodobá strategie, vždycky jsme se chtěli rozšiřovat.

Máte někoho v hledáčku?

Rozhlížíme se. Teď jsme před uzavřením smlouvy v online divizi a dál se díváme po konkurentech a ostatních webech. V internetové návštěvnosti bychom se rádi dostali do první pětky.

Moc možností k akvizicím ale na trhu není. Uvažujete v případě tištěného segmentu i o akvizici rozměrů těch největších hráčů – tedy např. Sanoma?

To nemůžu komentovat. Co se týká onlinu, tam jsme otevření všemu.

Jak máme v tomto kontextu vnímat, že se František Savov nedávno veřejně přihlásil k vlastnictví Mladé fronty?

Není to otázka na mě, ale osobně to vnímám jinak. Už když jsem nastupoval, tak pan Savov vystupoval jako zástupce akcionářů. Nemyslím si, že by byl utajený. V tuto chvíli si pouze dořešil vztahy s minoritními akcionáři a stal se 100% vlastníkem.Je možné, že před tím akcionáři nebyli domluvení na veřejném vystupování. To ale nevím, to se mohu jen domnívat.

Nabízí se otázka, zda jeho motivace není také širšího politického významu.

To si nemyslím, ale mluvit za něj nemůžou.

Co je tedy cílem, kam se chce Mladá fronta vyvíjet?

Chceme být jedním z nejsilnějších hráčů na trhu. Chceme být velkým vydavatelským domem se širokým portfoliem titulů. Nebráníme se ani jiným mediatypům.

Třeba televizi Barrandov?

Zajímavé by to být mohlo, ale není to na pořadu dne. Je otázka, zda je taková televize schopná dostat se k nulovému hospodaření.

Když budeme uvažovat o budoucnosti, kde vidíte pro vydavatelský subjekt, jakým je Mladá fronta, hlavní zdroje příjmu?

Záleží na tom, jak se na to podíváte. Máme hodně diverzifikované portfolio. Máme příjmy z předplatného i inzerce titulů, z konferencí, máme knižní divizi a online, který se opírá hlavně o inzerci. Stojíme tedy na více nohách, za což jsem rád. Nezanedbatelné jsou také klientské tituly. Do budoucna bych ale řekl, že inzertní příjmy budou stále základem pro vydavatelské příjmy.