Teorie a praxe v Rakouské monarchii
Ačkoli se Rakousko-Uhersko potýkalo s mnoha politickými, sociálními i kulturními problémy, které pramenily především ze zastaralých principů uplatňovaných v daných oblastech, reklamě se překvapivě docela dařilo.
Počátkem 20. století už obchodníci a zájemci o využití reklamy měli k dispozici širokou škálu reklamních prostředků. Nejrozšířenějším, také díky přijatelným nákladům, byla řádková inzerce, kterou si přivydělával takřka všechen denní tisk. Cena jednosloupcového inzerátu se pohybovala od 20 haléřů, soukromou inzerci jste mohli pořídit již od 8 haléřů za řádek. Pokud jste si ale přáli uveřejnit inzerát do redakčního textu, zaplatili jste za to minimálně celé 2 koruny.
Kromě tištěné inzerce se však v reklamě užívalo plakátů, cedulí, na vzestupu byla práce s obchodními výlohami a nechyběly ani cílené reklamy v podobě obchodního sdělení zasílané přímo zákazníkům domů - tedy dnešní direct maily. Přitom všem se však dbalo také na to, aby byla zachována základní funkce reklamy, tedy aby upoutala pozornost a zvědavost. Již od faktických začátků reklamy byla její výroba spojována se jmény umělců, a tento milý zvyk se uplatnil i v poslední etapě Monarchie. Reklama byla všeobecně pozitivně chápána především ve spojení s uměním, to poskytovalo v té době velmi žádaný estetický přesah prostřednictvím něhož měla reklama působit. Vzájemný vztah umění a reklamní tvorby byl v té době zcela přirozený a reklamě dodával na atraktivitě i trvalých hodnotách. Otázkou zůstává, zda i dnešní reklamy v sobě mají něco z těchto atributů...
Alfons Mucha: Návrh na reklamní plakát cigaret značky Job - 1896
Reklamní praxe však stála také za vznikem prvních knih o reklamě na našem trhu vůbec.
Už v roce 1906 vychází spisek "Moderní reklama". Jedná se o praktického rádce v oblasti reklamní tvorby, pod kterým je podepsán Zdeňko Šindler, sám aktivní reklamní pracovník. Ve své knize, která je ukázkovou moderní publikací, obsahující jak teorii, tak příklady z praxe, nahlíží na reklamu jako na společenský fenomén doprovázející ekonomické aktivity lidstva po celou dobu jeho trvání.
V knize například uvádí: „Reklama byla, jest a bude. Ona jest tou nejmocnější pákou obchodu, neboť není umění zboží vyrobiti, ale uměním je prodati, doporučiti je. Reklama je alfou i omegou...byla po všechny časy a bude dokud lidstvo nezahyne."
Mirko Šindler byl velice platným a uznávaným odborníkem ve svém oboru a jistě by to byla i velká posila v reklamě i v novém Československu, bohužel Mirko Šindler se mohl radovat z Československa pouhý rok, zemřel roku 1919.
Kromě něj však v Rakouské monarchii působili ještě jiní reklamní odborníci, z nichž vyniká především jméno Vojty Holmana, který v mnohém následoval příkladu Šindlera. Je autorem neméně zajímavé knihy "Reklama a život" z roku 1909. Kniha je pozoruhodným dokladem propracované psychologie trhu, radí jak oslovit tu či onu část společnosti – dnes bychom použili termínu "cílová skupina".
Rady Mirko Šindlera i Vojty Holmana se společně s běžnou reklamní praxí staly základnou na další léta a spolehlivě přežily i rozpad Rakouska-Uherska, aby se staly strategickými prvky ve formování reklamy v nové republice Československé.
Autorka textu: Kateřina Hlouchová
