Splnil se mi můj pracovní sen

Jak jste se do společnosti Marca CZ, prodávající široké portfolio výrobků od čisticích prostředků po lepidla a tmely, dostala?

Hned po vysoké škole, v roce 1991, jsem odjela do Španělska, kde jsem přijala nabídku společnosti zabývající se tradingovými operacemi s českým trhem. Měla jsem na starosti operace týkající se poptávek po různém zboží, z nichž jedna byla zaměřena na prací prášky. A protože jedna konkrétní značka nebyla u nás k mání, začali jsme spolupracovat se společností Grupo AC Marca, mou nynější mateřskou společností. Nejprve jsem tedy společnost Marca poznala z pohledu zákazníka a po třech letech, kdy se rozhodla expandovat do České republiky, jsem k ní přešla coby její zaměstnanec. V roce 1995 jsem se kvůli ní vrátila domů a pomáhala ji budovat na českém trhu a od roku 1997 i na Slovensku. A zůstala ji věrná až dodnes.

Jak probíhá komunikace se španělskou centrálou? Máte ve své marketingové komunikaci volnou ruku?

Máme volnou ruku nejenom v rámci marketingové komunikace, ale i ohledně celého portfolia. Tím, že jsme se v roce 1995 stali první filiálkou společnosti Marca, zatímco v současnosti jich má již deset, byli jsme takovými pokusnými králíky, na kterých se zkoušelo, co se dá či nedá. Na druhou stranu nám nechala volnou ruku i ve výběru značek a budování portfolia výrobků. Nemusíme tedy jen kopírovat, co mají na španělském trhu, ale můžeme si své výrobky na základě požadavků českého trhu vyvíjet sami. Například v případě značky Alex, čisticích prostředků na podlahy, polovina jejího sortimentu je českého původu. Díky tomu jsme se z čistě prodejní společnosti stali i společností výrobní, kde si své výrobky sami vyvíjíme, zkoušíme i vyrábíme.

A kromě značky Alex, jaké jsou další české výrobky?

Kromě značky Alex je to značka Sanytol, která je v posledních letech velmi úspěšná, insekticidní prostředky Orion, čistící přípravky Bril či barvy na textil Iberia a Duha, kterou jsme svého času koupili od české společnosti Druchema. Kutilům bude zase jistě známá značka Ceys, pod kterou prodáváme lepidla a tmely.

A to jsou všechno vaše vlastní značky?

Jedná se o španělské značky. Naše centrála je majitelem značek. Některé z nich jsou aktivní celosvětově, některé působí pouze na španělském a českém trhu a jsou značky, které se prodávají pouze u nás, což je případ značky Bril, kterou jsme si vytáhli jen pro český trh, a je tedy aktivní pouze u nás.

V souvislosti s Vašimi barvami na textil značky Iberia a Duha, jak jsme na tom v České republice s dříve velmi oblíbeným batikovaním?

Bohužel se u nás už nebatikuje tolik. Je to zapříčiněno zejména změnou spotřebitelského chování. Dříve se barvy používaly z ekonomických důvodů na opravu oděvů, na překrytí ošklivé barvy či oživení šatníku, ale dnes je cena barev mnohdy vyšší než nové tričko z tržnice. Určitá část cílové skupiny je proto z ekonomických důvodů nepoužívá. Nyní se tedy jedná spíše o kreativní spotřebitelky, které se chtějí odlišit od ostatních. Je pravda, že trh barev poklesl, ale bavíme se o procentech, nikoliv o desítkách procent. A navíc pohled jinam, například do Francie, kde trh barev naopak roste, nás naplňuje optimismem.

Čím si tento nárůst na francouzském trhu vysvětlujete?

Francouzi jsou mnohem kreativnější než my, nebojí se obnovovat si své starší věci. U nás si koupíme džíny za dva tisíce korun, nosíme je dva roky a pak je vyměníme za nové, jejich barevnost neřešíme. Ve Francii si kupují dražší oblečení, ale pak se o něj také více starají. Například v portfoliu naší značky Iberia máme výrobek „Pere a barví“, který při praní doplňuje barevnost a zamezuje tzv. ošoupané barvě.

Jaká média jsou pro Vaši komunikaci stěžejní?

Přestože náš rozpočet je o řád menší než u velkých mezinárodních společností, stále je u nás hlavním kanálem televize. Samozřejmě se v dnešní době do popředí dostávají i modernější komunikační kanály, jako je internet či sociální média, ale stěžejní stále zůstává televize a místa prodeje.

Jak komunikujete v místě prodeje?

V místě prodeje využíváme plakáty, stojany, wobblery… Často jsme však vázáni smlouvami s mezinárodními komplexy, které nám diktují podmínky. Navíc například v segmentu lepidel a tmelů využíváme i roznášku letáků v nejbližším okolí prodejen, kde naše výrobky jsou k dostání. Letáky kromě prezentace jednotlivých výrobků přinášejí i tipy, jak je využít. Například v případě, že máte oprýsknutý smalt na sporáku, náš leták radí, jaký přípravek na to použít a návod, jak to provést.

Ve svém portfoliu máte i značku Blistex, pečující o rty. Připravujete nějakou speciální marketingovou komunikaci na sv. Valentýna?

Nepřipravujeme, i když vím, že tato značka je k tomu přímo předurčena. Bohužel Blistex je americká značka, distributor sídlí v Německu, a proto je komunikace přes všechny společníky velmi obtížná.

Jak byste srovnala své zkušenosti se Španělskem a s českým trhem?

Pokud se podívám na své zkušenosti z let 1991–1995, tak to bylo skutečně markantní. Odjížděla jsem takřka po revoluci, z čerstvě postkomunistické země, a přijela jsem do země, kde téměř vše fungovalo a bylo všechno k dostání. Když jsem se v roce 1995 vrátila, největším problémem bylo znovu začít žít tam, kde ještě tržní hospodářství zcela nefungovalo, což bylo patrné nejenom při práci, ale i v osobním životě. S trochou nadsázky mohu říci, že jsem se potýkala například s problémem, kde sehnat olivový olej (smích). Pokud však srovnávám současné Španělsko, kde je 20% nezaměstnanost, máme se u nás relativně dobře, i když si to nechceme připustit.

Co máte na Španělsku ráda?

Nejradši mám španělskou mentalitu, která je mnohem otevřenější, optimističtější a veselejší než ta česká.

Co vás na Vaší práci nejvíc baví?

Její neuvěřitelná různorodost. Naše firma došla obrovského přerodu: z obchodní firmy se stala i firmou výrobní, která zabezpečuje celý výrobní proces od výroby obalů – vyfukování a vstřikování plastů –, míchání receptur až po samotné plnění na automatizovaných linkách. Navíc tím, že naše španělská matka razí i v době krize filosofii „Nakupuj, nebo budeš koupen“, každé 2–3 roky u nás dochází k akvizici. Původně drogistická společnost tak přibrala segment lepidel a tmelů a nyní i kosmetickou divizi. V loňském roce došlo k nákupu tří významných kosmetických značek na španělském trhu, čímž se naše centrála stala jedním z tamních lídrů v oblasti sprchových gelů i ve stylingu, což je pro nás obrovská výzva. Nehledě na to, že vedle marketingu mohu mluvit i do výroby a financí. Je to tak různorodé, že se nemám čas se nudit.

Umíte si představit, že byste dělala něco jiného?

Po pravdě řečeno, mně se splnil sen – už na střední jsem chtěla dělat zahraniční obchod a ten v podstatě dělám. To, že jsem skončila u marketingu, byla spíš náhoda. Když se v roce 1995 zakládala společnost a mezi společníky pracujícími aktivně ve firmě se dělily funkce, dostala jsem na starost marketing. Hlavním důvodem pro to byla moje znalost španělštiny, což předpokládalo zjednodušení komunikace s centrálou a tehdy se španělskými agenturami, které pro nás pracovaly. Stejně tak jsem mohla dělat obchodní nebo finanční ředitelku. Kdyby to nebyl obchod, asi bych byla učitelkou, protože jak říká má rodina i kolegové v práci „ mám ráda poslední slovo“ (smích).

Čemu se ráda věnujete, když nejste v práci?

Když nejsem v práci, trávím nejvíce času se svými dcerami a manželem. Vzhledem k tomu, že jsou všechny tři sportovkyně, nejvíce času trávíme na házenkářském či tenisovém hřišti nebo na sjezdovce. Takže volný čas trávím hlavně s rodinou a sportem.