Osud mě zavedl do online marketingu

V rubrice Guru Lady představujeme Ivanu Giardi ze společnosti Google ČR.

Vaše příjmení naznačuje vazbu na zahraničí, jak to s Vámi tedy je?

Mé jméno trochu mate, pocházím z jižních Čech, kde jsem strávila dětství a podstatnou část svého života. Pak jsem hodně pobývala v zahraničí, kde jsem potkala svého manžela, který je Ital a odtud pochází mé příjmení. Potkali jsme se v Austrálii, kde jsme žili šest let a potom jsme zvažovali, jestli zůstaneme, nebo jestli se vrátíme do Evropy.

Měla jste možnost v Itálii nějakou dobu žít?

Paradoxně vůbec ne. Odletěla jsem hned po škole do Sydney, kde jsem potkala manžela a tam jsme se po roce vzali a zůstali na dalších pět let. V Itálii jsem vůbec nežila a italštinu na běžné každodenní úrovni nezvládám tak dobře. Věřím, že synovi, kterému jsou teď dva roky, půjde konverzace dobře jak v češtině, tak v italštině, protože na něj mluvíme každý svým mateřským jazykem.

Google je velmi mladou a dravou firmou. Jak jste se k práci pro ni dostala?

Vlastně jsem skoro vždy v online marketingu pracovala. Moje první pracovní zkušenost byla v Austrálii, a to ve firmě, která se zabývala vývojem technologií pro internetový marketing. Aniž bych si to tedy sama cíleně vybrala, tak mě osud tak zavedl, že jsem nasedla do onlinového prostředí a už z něj nevyskočila. O Googlu už jsem něco málo věděla, firma mi přišla sympatická, barevná, hravá a vyvíjela produkty i služby, které jsem používala. Chtěla jsem se dál rozvíjet, proto jsem se o práci pro Google zajímala a dostala ji. V Austrálii jsem pracovala pro firmu tři roky, ale musím říci, že začátky byly docela krušné.

Věnovala jste se technologiím nebo informatice i při studiu?

Vůbec ne, mám vystudovanou podnikovou ekonomiku.

Jaký je vztah k ženám v takových firmách, které jsou zaměřeny technologicky, jako je třeba Google?

Ve firmě se cítím velice příjemně a přirozeně. V Googlu nikdo nepřemýšlí o tom, jestli jste muž nebo žena, a každý má v rámci své pozice stejné možnosti. A i co do počtu je tady zastoupení mužů a žen vyvážené. Je pravda, že na inženýrských pozicích je více mužů, ale pracují u nás i inženýrky. Ženy by se podle mého názoru neměly bát do techničtějších oborů jít.

Registrovala jste za dobu, kdy pracujete v online marketingu, nějaké období, že by ženy začaly do takových firem přicházet více než v období předcházejícím?

Nemůžu říci, jak je to v jiných firmách. Jsem v Googlu čtyři roky, před tím jsem pracovala v mediální agentuře a tam to bylo velmi vyrovnané. V digitálním oddělení jsme byly většinou ženy, a když se podívám, jak je to v Česku, tak je to podobné. Je vidět, že ženy začínají mít k technologiím blízko.

Pracovala jste pro mediální agenturu Vizeum, jaká to byla zkušenost?

V londýnské agentuře Vizeum zrovna zakládali digitální oddělení. Bylo kolem toho velké PR, vytvořili oddělení a nabrali 20-30 specialistů. To bylo zajímavé období. Byla jsem tam asi osm měsíců a pak se začala krystalizovat pracovní nabídka od Googlu, tak jsem odjela do Irska.

Teď to vlastně vidíte z druhé strany, protože z pozice klienta máte na starosti vztahy s mediálními agenturami. Co si myslíte, že by měly agentury dělat lépe?

Nedívám se na to tak, že by se agentury měly v něčem lepšit. Myslím si, že většina agentur dělá svoji práci hodně dobře a mají snahu najít to nejlepší řešení. Když se na to podíváme i v evropském kontextu, tak musím říci, že většina agentur u nás ví, co dělá, sledují trendy a snaží se dělat svoji práci dobře. Pokud bych měla uvést potenciál ke zlepšení, tak ho vidím v digitálním marketingu a v tom, jak ho strategicky zakomponovat do celého mediálního řešení klienta. Samozřejmě se to už částečně děje. Agentury jsou průvodci a my jim pomáháme v tom, aby ještě více mohly klientům ukazovat, co je v digitální komunikaci všechno možné. V tom je jejich největší přidaná hodnota. Klient by pak měl být schopen efektivního digitálního řešení. Všechny digitální kanály musí dohromady dávat smysl, a to nejen proto, že teď je to trendy. Musí mít smysluplný dopad na obchodní výsledky nebo metriky brandu.

Možná to chce i trochu času…

Ne vždycky je to navíc jednoduché – někteří klienti jsou konzervativní, mají určitá nařízení, nemohou, nebo na to nejsou připraveni. Je také velice důležité, aby víc docházelo k propojování webové infrastruktury a obchodních a marketingových oddělení firem. U některých klientů to funguje dobře, ale u některých je ještě tlustá zeď mezi obchodem a marketingem, což může mít fatální dopad například na prodeje, pokud ta oddělení spolu nekomunikují. Weby dnes už nejsou jen informační záležitostí, ale mají za cíl propagovat a prodávat.

Kdybyste dnes znovu volila svoji kariéru, vybrala byste si stejně?

Rozhodnutí, která jsem udělala, nelituji. Nepřemýšlím o tom, jestli byla správná, nebo špatná. Myslím si, že byla nejlepší možná v té dané době a s tou informační vybaveností, kterou jsem měla. Každý z nás čas od času přemýšlí, co by mohlo být. Práce v medicíně by byla také hezká, protože společnosti tím můžete strašně moc vrátit.

Co konkrétně se Vám na Vaší práci nejvíce líbí?

Líbí se mi, že každý pracovní den je jiný. Setkávám se s velmi zajímavými lidmi, ať už jsou to klienti, agentury, kreativci, nebo přímo lidi u nás ve společnosti. Firma na mě působí velmi pozitivně, je přátelská, hravá a vytváří hodně nových možností. Jsem velmi ráda za to, s kým můžu pracovat, a neplatí to jen interně, ale i směrem ven. Rychlost vývoje v oboru je veliká a je opravdu náročné sledovat úplně všechny novinky.

Jste jako člověk pohybující se dlouhodobě v online odvětví aktivní na sociálních sítích?

Jsem na Google+ i na Facebooku. Někdy mám taková období, kdy jsem na sítích více aktivní. Nejsem tam sice každý den, ale hodně využívám sociální sítě k tomu, abych sledovala, co říkají lidé, kterých si v oboru vážím a jejichž hlas má v oboru váhu. Sleduji také své přátele, kteří nejsou v Česku, ale nepoužívám sítě k tomu, abych hlásila, kde jsem a co dělám. Sociální sítě mají pro mě spíš informační hodnotu. Pro značky je to samozřejmě velká téma, jak s fanoušky na sociálních sítích pracovat.

Když uvažujete o současné české společnosti, co si o ní myslíte?

Dnešní doba mi přijde hodně uspěchaná, stresová, hektická. Projevuje se to tím, že lidé nemají čas na své nejbližší a vadí mi také, že se vytrácí respekt k druhým. Promítá se to do politiky, médií, celé společnosti. Přála bych si, aby mezi lidmi bylo méně zášti a nevraživosti vůči ostatním a aby se lidé snažili navzájem domluvit.

-mav-