Značku Radiožurnál rušit nebudeme

V rámci restrukturalizace jste ohlásili záměr zřídit tři programová centra. Jedním z nich je i centrum zpravodajství, které by mělo zajišťovat zpravodajské a publicistické pořady pro všechny stanice Českého rozhlasu. Jaká je výhoda takového centra oproti stávajícímu stavu?

Pokládám to za největší počin od roku 1989, protože centrum zpravodajství nebude pracovat na bázi unifikovaných zpráv, ale na bázi specializovaných zpráv pro tu kterou stanici včetně regionů. To je obrovský smysl toho centra. Celý problém Českého rozhlasu byl v tom, že jsme měli 20 stanic a tedy 20 autonomních jednotek, které si všechno plánovaly samy, a neexistovala mezi nimi horizontální spolupráce. Zpravodajové byli sice nějakým způsobem metodicky řízeni z Prahy, ale to je zcela nedostatečné. Vytvořením centra jistě dochází k centralizaci, ale také k přímé podřízenosti a to je ten významný posun.

Jak budou regionální zpravodajové kooperovat? Předpokládám, že centrum bude v Praze…

Centrum je v Praze, ale v každé regionální stanici by ideálně měla vzniknout subcentra. Ta budou součástí velkého pražského centra a kooperace bude probíhat typickými redakčními cestami.

Už je jasné, jak velké centrum bude co do počtu zaměstnanců a jak budou novináři vnitřně děleni?

To by v tuto chvíli bylo předčasné říkat. Centrum vzniklo 1. května a do jeho čela byl jmenován Tomáš Pancíř. Jeho úkolem je centrum postavit a personálně obsadit. Samozřejmě si to vyžádá jistý čas. Zkušební provoz centra bychom měli spustit k 1.11. a ostrý start od začátku roku 2013. Dosavadní praxe byla, že většinou regionální zpravodajové a regionální novináři, kteří pracovali pro zpravodajství, přispívali pouze pro Radiožurnál, výjimečně pro stanici Praha nebo Vltava. Teď budou pracovat pro celý Český rozhlas, nejen pro Radiožurnál.

Podobným způsobem se při vytváření nového redakčního uspořádání uvažuje i v jiných mediálních organizacích…

Jsme v situaci, kdy se z důvodů ekonomických a finančních musíme naučit racionalizovat své činnosti. Racionalizace vede přes centralizaci, proto vzniklo i to centrum.

Restrukturalizace Českého rozhlasu by měla vést k vytvoření pěti základních vysílacích okruhů. Jak se tedy stávající stanice v rámci těchto okruhů přeskupí?

Souvisí to s tím, čemu říkáme reprofilace stanic Českého rozhlasu. Dvacet stanic, které teď máme, je nesmysl. Je to nákladově náročné a podíl na trhu není odpovídající. Radiožurnál v nové struktuře zůstane jako první okruh. Bude profilován jako zpravodajská stanice s důrazem na rychlé zpravodajství a s podílem hudby možná vyšším než v současnosti. Druhým okruhem bude stávající Dvojka (ČRo 2 - Praha – pozn.red.), což je stanice spíš zábavního a částečně vzdělávacího charakteru. Bude mít dál stejný profil, i v jejím případě zřejmě zvýšíme podíl hudby, což stejně jako u Radiožurnálu souvisí se vznikem nové stanice mluveného slova. U Dvojky chceme posilovat prvky kultivované zábavy, která se vytratila. Třetí okruh, který představuje stávajíc Vltava, nazýváme arte. S jejím programem jsem spokojen, je nastavena velmi dobře a splňuje účel, který má plnit.

Řekl jste, že podíl hudby na Radiožurnálu se bude zvyšovat. Jak tedy bude vypadat „nový“ Radiožurnál, a to i s ohledem na jeho hudební dramaturgii, která je často kritizovaná.

Když vznikne stanice mluveného slova, tak část mluveného slova pravděpodobně ubereme z Radiožurnálu, aby se mohl jednoznačně profilovat jako rychlá zpravodajská stanice s přísunem 24 hodin čerstvých informací denně. Nabízí se tedy možnost zvýšit podíl hudby z dosavadních cca 50 % až na 60 %. Víme, že hudba na Radiožurnálu nebyla nejlepší, abych byl mírný. Myslím si, že změnou na postu hudebního dramaturga se to změní. Postupně zvyšujeme počet písní v playlistu a postupně se mění jejich tempo. Změny budou dál pokračovat. Dopředu říkám, že hudební publicisté nám budou vždy něco vytýkat. To nás svým způsobem inspiruje, ale myslím si, že i názor hudebních publicistů jde občas proti názoru našich posluchačů. Vstříc budeme vycházet více posluchačům než kritikům.

V rámci zmiňovaných pěti okruhů plánujete také vybudovat okruh mluveného slova a okruh regionálního vysílání.

Čtvrtý okruh je určen pro stanici mluveného slova, která vznikne integrací současných stanic Leonardo, Česko a ČRo 6. Na jejím konceptu pracujeme, protože nepůjde jen o pouhé sloučení tří stanic. Měla by nabízet i nové formáty tak, aby mohla zaujmout nejen stávající publikum, ale i publikum nové. Stanice mluveného slova patří k veřejnoprávní kultuře, mají ji všechna rádia na západ od našich hranic a nevidím důvod, proč bychom neměli uspokojit posluchače, kteří nechtějí hudbu, ale kteří preferují analytičtější a náročnější pořady. To je naše ambice. Otázkou je, na jakých vlnách bude šířena. Věřím, že nejpozději na podzim bude tento problém vyřešen. Pátý okruh – regionální síť – de iure existuje, ale nikdy se s ním nepracovalo. Dnes máme11 regionálních stanic a z nich chceme vytvořit samostatný okruh, tzn. kombinovat prvky regionálního vysílání s programem centrálním. Modelů, jak zachovat regionalitu a zároveň pracovat s centrálním programem, je hodně. Netajím se tím, že mám velkou inspiraci na severu Evropy, kde tyto stanice, tzv. spojené regiony, fungují, a patří vůbec k nejposlouchanějším stanicím. Regiony jsou zlatá vejce veřejnoprávnosti.

Znamená to, že např. posluchači v Českých Budějovicích budou poslouchat i příspěvky z jiných regionů?

Ano, zase se vracíme k tomu centru. Posluchači mají právo vědět, jak se žije v jiných regionech. Myslím, že to je i pro vzájemnou informovanost a konfrontaci. Zatím jsou regiony navzájem vůči sobě hluché a to je obrovská chyba.

To je ale velmi riskantní krok…

Každý nový krok je riskantní. Musíme eliminovat nezdravá rizika, která jsou hybatelem vývoje – regionální tematika se z národního okruh neztratí a rozhodně nezmizí pořady, které jsou v tom daném regionu posluchači preferovány. Regiony si až na malé výjimky zachovají svůj profil. Pokud jde o profil do páté hodiny ranní, tak de facto už centrální program vysíláme. Na tvorbě regionálního programu se budou podílet moravské i české regiony. I centrální program zůstane v kompetenci regionů, Praha do něj nebude zasahovat.

Proslýchá se, že v rámci změn uvažujete i o nových názvech stanic…

Změny připravujeme a vede se kolem nich vášnivá diskuse. Do názvosloví stanic nechceme zasahovat tak, že by se ztratila původní identita. Spíše půjde o sjednocení. Žádné experimenty nechystáme ani s logem, protože ho považuji za velmi dobré. Možná ho lehce inovujeme, ale budeme vycházet z  pěti okruhů, aby byly okamžitě identifikovatelné. Když se řekne České Budějovice, tak se bude vědět, že je to pátý okruh Českého rozhlasu, aniž bychom tam ale tu pětku měli.

Nemůže tedy nastat situace, že by se značka Radiožurnálu zrušila?

Zcela určitě ne. Slyšel jsem o tom, jsou mi podsouvány kolem Radiožurnálu různé věci. Radiožurnál je historická značka a byla by obrovská chyba o tu značku přijít.

Modely fungování médií veřejné služby mohou být různé. Vzhledem k tomu, že Česká televize prochází po nástupu Petra Dvořáka určitými změnami a vy ohlašujete velké změny, nabízí se otázka, zda součástí uvažovaných změn nebude i větší kooperace, případě propojení Českého rozhlasu a České televize.

Pokud bychom měli na mysli čistě sloučení České televize a Českého rozhlasu, tak v této chvíli říkám kategorické ne. Nechci tím ale vyloučit, že v určitém časovém horizontu, možná na konci našich mandátů, se o tom začne nějakým způsobem mluvit. V tuto chvíli si neumím představit sloučení institucí, z nichž jedna sídlí v centru Prahy a druhá na Kavčích horách. Otázka možné spolupráce je jiná. Na vyšší úrovni obě instituce příliš nekomunikovaly, spíš existovala spolupráce na nižších úrovních.  S Petrem Dvořákem jsme se sešli a máme jisté plány, jak spolupracovat. Začneme např. pracovat na společné strategii výběru dlužných koncesionářských poplatků. Hledáme nějaké cesty i v případě společné podpory obou médií.

Jaké má Český rozhlas možnosti rozšiřovat okruh svých finančních příjmů?

Nelze uvažovat o tom, že bychom v současné ekonomické situaci navyšovali koncesionářské poplatky. V omezeném množství vysíláme reklamu, ta ale představuje relativně malé procento příjmů. Nabízejí se tady možnosti sponzoringu, možnosti rozšíření vlastní obchodní činnosti, máme společnost Radioservis. Máme plány, jak naší obchodní činnost rozvíjet, ale teď bych ji nerad specifikoval.

Nedávno jste podepsali smlouvu s mediálním zastupitelstvím Media Master, které zastupuje ČRo na reklamním trhu, přestože se objevila myšlenka, že byste si reklamu mohli prodávat sami.

Podepsali jsme dodatek ke smlouvě a vypořádali jsme se velmi dobře i s dluhem. Považoval bych to za uzavřenou věc. Uvidíme, jak si povede Media Master v roce 2012, vždycky se můžeme pro budoucnost rozhodnout jinak.