Nabídka bezplatných TV se uzavírá, přijde placená televize

Česko ukončilo přechod na digitální vysílání a už začaly přípravy na přechod na nový standard DVB-T2. Znamená to, že z hlediska strategie směřování společnosti bude televizní vysílání dále jejím stěžejním segmentem?

Televizní a rádiové vysílání bude stále hlavní činností podnikání pro České Radiokomunikace. Doplňuje je ještě segment telekomunikačních služeb a telekomunikační infrastruktury, kde poskytujeme služby mobilním operátorům a státním institucím. Do budoucna se chceme rozvíjet v oblasti vysílání ve vysokém rozlišení a velmi pozorně sledujeme oblast placené televize. Tady vidíme velmi zajímavý tržní potenciál. V rozhlasovém vysílání nás teprve to, co jsme udělali v televizním vysílání, čeká. Přechod na digitální rádiové vysílání bude evidentně delší a pozvolnější. Přesto si troufám tvrdit, že do roku 2020 už bude drtivá většina rozhlasového vysílání digitalizovaná.

Z pohledu tržeb už vám analogové vysílání nic nepřináší. Nahrazují je výnosy z digitálního vysílání?

Výnosy z digitálního vysílání nám plně kompenzují výnosy z vysílání analogového.

Proces digitalizace rádií není zatím na pořadu dne. Kdy čekáte, že by se mohlo pohnout víc k tomu, aby rádia přecházela do digitálního vysílání?

Komerční provozovatelé dosáhli prodloužení svých licencí do roku 2025 a nic je nenutí vracet stávající licence. Co je určitě pro rozjetí digitálního rádia nutné, je přístup veřejnoprávního rádia. Bude se tedy muset zopakovat to, co se stalo při přípravě televizního digitálního vysílání, kdy Česká televize byla hlavním hnacím motorem digitalizace televizního vysílání.

V minulém týdnu jste rozšířili multiplex tři o východočeskou televizi V1. Celkově tak je v tomto multiplexu osm regionálních televizí, přičemž Metropol bude od října televizí celoplošnou. A pak jsou zde další dvě celoplošné televize. Kde vidíte prostor pro další rozšíření. Osadíte multiplex plně?

Strategie Českých Radiokomunikací po akvizici společnosti CDG, která spočívala v nabídnutí regionálních pozic, se ukázala být jako úspěšná. Obsadili jsme osm z jedenácti regionů. Volno máme v severních Čechách, po rozšíření Metropolu do celoplošné sítě se uvolní místo pro Prahu a střední Čechy a pak máme volno na jižní Moravě a na Zlínsku. To jsou oblasti, které nabízíme k využití. Nyní probíhají jednání s regionálními televizemi nebo se zájemci o šíření v těchto regionech. Věříme, že během podzimu se do multiplexu zapojí další televize.

A v případě vysílatelů s celoplošným pokrytím?

V tuto chvíli jsme v jednání s několika televizemi o celoplošném šíření televizních programů. Po tom, co jsme ukončili šíření olympijských her ve vysokém rozlišení, kdy jsme měli naprosto obsazené pozici v multiplexu tři, máme pro celoplošnou distribuci volné místo. Cílem je tyto volné kapacity co nejrychleji zaplnit.

Kolik je přesně ještě volných míst?

Minimálně tři celoplošné televize se do multiplexu určitě vejdou, bude záležet na zvolené kvalitě vysílání.

Nedávno začal být aktivní i multiplex 4, který se netají tím, že nabízí nižší ceny za šíření signálu. Budete na cenovou politiku multiplexu 4 reagovat?

Když se podívám na ceny a pokrytí multiplexu tři, tak vidím, že naše cenová politika je stanovena naprosto správně. Důkazem toho je, že když na trh vstoupil multiplex 4, tak jsme získali všechny regionální televize do multiplexu 3 a zároveň jsme podepsali smlouvy s televizemi Óčko a Metropol pro celoplošné šíření. Ukazuje se, že komerční nastavení a strategie multiplexu 3 odpovídá té hodnotě, kterou televizím dodáváme. Dodáváme pokrytí 95,7 % obyvatel. Nebudeme se měřit s multiplexem, který takto vysoké pokrytí nemá.

Přesto panuje názor, že ceny pro šíření signálu jsou v Česku vysoké. Myslíte si, že je reálné jejich snížení?

Cena samozřejmě reflektuje náklady na rozvoj sítě. Celkem jsme vystavěli 43 vysílačů a museli investovat do kompletní obměny vysílací technologie včetně antén. Cena, za kterou Radiokomunikace vysílají, je nákladově orientovaná a odpovídá dlouhodobé návratnosti, kterou očekává standardní akcionář v komerční společnosti. Původní cenové modely navíc předpokládaly, že se bude platit podle počtu programů, které v multiplexu vysílají. Multiplex 3 jsme drželi relativně málo obsazený. Kdybychom tedy účtovali podle původního modelu, tak bychom museli účtovat daleko více. Nemáme důvod měnit cenovou politiku, nastavená je správně.

Může cenotvorbu do budoucna ovlivnit liberalizace televizního trhu a nástup placeného terestrického vysílání?

Zemské digitální vysílání není levné a nebude levné. Všude ve světě je násobně dražší než vysílaní přes satelitní platformy. Zemská televize a satelitní televize je jiný koncept. V zemské televizi nebudou šířeny kanály, které dnes vidíme šířené na satelitu. Většinou to ale budou kanály, které dosáhnou vyššího podílu na sledovanosti. Nám se podařilo při přechodu na digitální vysílání udržet sledovanost zemské platformy na výrazně vyšší úrovni, než je tomu například v okolních zemích. To televizím garantuje v zemské platformě výrazně vyšší úroveň sledovanosti než na jiné platformě. Například nedávný vstup Óčka do zemského vysílání vedl k zdvojnásobení podílu sledovanosti této stanice na trhu během dvou měsíců vysílání.

Zmínil jste, že v placené terestrické televizi vidíte zajímavý potenciál. Jak velké šance tedy dáváte rozvoji placené televize?

Pokud se podíváme na velikost trhu v Česku, počet obyvatel a počet televizí, myslím si, že multiplex 3 bude poslední, který se zaplní televizemi typu free-to-air, financovaných primárně z reklamy. Další a druhý stupeň vývoje spatřujeme v placené televizi. V Evropě najdeme ukázkové příklady, kde se podařilo velmi úspěšně rozjet placené programy v zemské platformě a jsou příklady, kde se to nepodařilo. Je to kombinace několika faktorů najednou. V Česku je většina faktorů pro to, aby se úspěch dostavil. Máme zatím velmi nízkou penetraci placené televize – ve srovnání s Evropou je u nás penetrace pod evropským průměrem (viz obrázek - pozn. red.). Sledovanost zemské platformy je naopak výrazně nad evropským průměrem. Myslíme si, že jsme schopni díky relativně vyšším částkám, které si účtují za sledování televize satelitní i kabeloví operátoři, dosáhnout i velmi atraktivní cenové propozice pro zemskou placenou televizi.

V jakém časovém horizontu by se mohly placené televize objevit?

Nejdůležitější pro její rozjezd je to, že už bude ve standardu DVB-T2, který umožní do jednoho multiplexu umístit výrazně větší počet kanálů. Placenou televizi lze rozjet i v DVB-T, ale je to mnohem dražší a nedosáhnete takové programové nabídky, která by byla srovnatelná s ostatními platformami. Rozjezd tedy bude záviset na alokaci DVB-T2 kmitočtové sady. Kdybychom čistě teoreticky byli schopni dostat kmitočtovou sadu dnes, tak jsem přesvědčen, že rok 2014 je naprosto zvládnutelný tak, aby placená televize v Česku v roce 2014 existovala.

Nedávno jste spustili experimentální vysílání DVB-T2. Jak ho hodnotíte?

Experimentální vysílání jsme spustili v Praze a v Plzni. Chtěli jsme ho spustit také v Ostravě a v Brně, ale dostali jsme kmitočtovou alokaci pouze pro Prahu a Plzeň, takže vysíláme na pokrytí zhruba v úrovni 20 % populace. Je to pro nás věc rozvojová, spíše strategická, protože DVB-T2  je standard, na který se bude přecházet v budoucnu i ve stávajících multiplexech. Čím dříve se spustí vysílání ve standardu DVB-T2, tím přirozenější a bezbolestnější pro diváky bude přechod i ve stávajících multiplexech.

Proč by si diváci měli zvykat na nový standard vysílání a proč by do něj měli investovat?

Na rozdíl od přechodu z analogového na digitální vysílání, který proběhl za tři roky, předpokládáme, že přechod na DVB-T2 bude zhruba dvojnásobně delší. Nepředpokládáme, že by se na standard DVB-T2 přešlo dříve než v roce 2019. Bude tady výrazně delší časový prostor, aby se diváci připravili na DVB-T2 standard a aby došlo k přirozené obměně. Přechodem ze standardu DVB-T na DVB-T2 se uvolní velká část kmitočtového spektra, která může být do budoucna využita pro šíření širokopásmového internetu. Profitovat tak z toho bude stát, který by měl mít zájem na co nejhladším přechodu a na nastavení základní strategie, což se v ostatních zemích děje.

Penetrace Pay TV v Evropě