Chtěli jsme se vyhnout národní trikoloře
Pavel Zelenka, kreativní ředitel studia Marvil, přibližuje genezi a podobu nového loga Českého rozhlasu.
Český rozhlas ve středu 27. února představil svou novou vizuální identitu. Historicky poprvé jsou tak grafické podoby všech značek Českého rozhlasu sjednoceny prostřednictvím písmene R. Okolnosti vzniku nového loga přiblížil pro MediaGuru.cz Pavel Zelenka, kreativní ředitel studia Marvil.
Proč jste si při návrhu nového loga Českého rozhlasu zvolili cestu revoluční změnu? Další možností bylo jen stávající logo jemně upravit.
Pro nás to byla jediná logická cesta, protože stávající stav je příliš roztříštěný. U návrhu nešlo ani tak o logo Českého rozhlasu, jako spíše o jeho jednotlivé stanice. Když si projdete jejich vizuální podobu, zjistíte, že každá z nich je naprosto jiná, a proto jsme se rozhodli vybudovat tzv. monolitickou vizuální identitu. Dalším důvodem bylo, že Český rozhlas neustále trpí tím, že je brán za takového menšího bráchu České televize, ale přitom například kvalita jeho zpravodajství je mnohem lepší. Proto si podle nás Český rozhlas zaslouží, aby byl na veřejnosti pojímán jednotně, a lépe tak prodal výsledky své práce.
Co Vás vedlo k volbě tmavomodré barvy pro logo instituce Českého rozhlasu?
V prvním kole jsme přišli dokonce s návrhem černé barvy, což jen ukazuje, že pro nás institucionální barva nehraje stěžejní roli. Český rozhlas totiž komunikuje mnohem více prostřednictvím svých stanic, kde jsme zvolili pestrou barevnou škálu. Finální tmavomodrý odstín vyplynul z naší dohody se zadavatelem. Jediné, čemu jsme se chtěli vyhnout, byla národní trikolora.
Proč jste se jí chtěli vyhnout?
Protože je podle nás nadužívaná. Cokoliv, co má v názvu adjektivum český, musí mít i trikoloru. Najdeme ji například u České televize, Czech Tourism aj. Pravděpodobně za tím stojí naše vnitřní únava. Navíc podobný názor vyjádřil i Petr Duhan, trikolora není nikterak povinná.
Do loga jste nezakomponovali ani samotný název „Český“ či zkratku ČRo, které do té doby v logu figurovaly.
Stylizací zkratky ČRo jsme se ve finále nezabývali, nepřišla nám dostatečně nosná ani zavedená. Krátit zkratku na ČR by zase bylo zavádějící, protože se kryje s názvem naší republiky. Navíc by bylo hodně těžké vybudovat s ní identitu. Rozhodli jsme se proto pro velmi lapidární řešení. Vycházíme z toho, že o Českém rozhlase se většinou mluví jen jako o rozhlase. Komerční stanice mají své názvy jako Impuls, Frekvence 1, obecný název rozhlas, případně rádio, tak skvěle zbyl pro veřejnoprávní instituci, čehož jsme využili.
Kde jste se inspirovali pro podobu nového loga?
I zde jsme hledali něco hodně lapidárního. U písmen je vždycky problém, že jsou v průběhu historie vytvarovány tisíckrát. V naší stylizaci jsme se inspirovali ekvalizéry mixážních pultů.
Na kolik jste se snažili odkazovat na dřívější loga Českého rozhlasu?
Historická loga jsme úplně vypustili. Tam nebylo, na co odkazovat.
Hledali jste inspiraci v zahraničí?
Dívali jsme se na ostatní veřejnoprávní instituce, například na BBC, kde jsme viděli, že převládá moderní, svěží přístup bez figurativních piktogramů, čistě komunikující textovou podobu.
Jaké další kroky Vás v souvislosti s právě představenou vizuální identitou dále čekají?
Nyní nás čeká půlroční spolupráce, kdy musíme připravit ke každé značce samostatný manuál. I když spolu jednotlivé stanice sdílí mnoho prvků, přece jen jsou značně individualizované. Každé logo má navíc tři prostorové varianty, u regionálních stanic se vše ještě násobí tím, že si k logu přidávají svou frekvenci – jen sadu samotných log tvoří 2 700 souborů!
Ve svém portfoliu již máte nové logo pro Czech Tourism. Jaká byla pro vás spolupráce s další veřejněprávní institucí?
Musím říct, že obě dvě instituce, jak Czech Tourism, tak Český rozhlas, si dávaly velmi záležet během výběrového řízení na formálním procesu. Pro nás to bylo místy až frustrující, protože výběrové řízení kvůli všem formalitám trvalo od října do ledna, přičemž na samotnou práci jsme měli pouze čtyři týdny. Ale musím říct, že vše bylo velmi korektní, transparentní. Tým, který v Českém rozhlase má rebranding na starosti, k nám byl po dobu přípravy uvedení loga velmi vstřícný.
Pavel Zelenka Kreativní ředitel studia Marvil, které spolu s Václavem Sinevičem založil v roce 1995 po předchozím čtyřletém působení v nakladatelství Triton. V roce 2003 společně s Filipem Blažkem, Jakubem Krčem a Pavlem Kočičkou stál u zrodu magazínu Typo. V roce 2004 byl Zelenka zvolen do předsednictva Mezinárodní typografické asociace ATypI. |
Studio Marvil Studio Marvil bylo založeno v roce 1995. Kromě tvorby logotypů a vizuálních stylů velkých společností se studio zabývá úpravou knih, periodik a také vydává odborný magazín Typo. K největším realizacím studia patří logotyp a vizuální styl Skupiny ČEZ, společnosti Lesy ČR nebo Pražské burzy cenných papírů. Významná je i spolupráce s tuzemskými výrobci jako např. sklárny Bohemia Machine, výrobce osvětlení Brokis nebo nábytkářská firma TON. V loňském roce vyhrálo studio soutěž na novou destinační značku České republiky. Práce Studia Marvil získaly v předchozích letech řadu ocenění, např. Nejkrásnější kniha roku či Zlatý středník, v roce 2010 pak i významné mezinárodní ocenění Red Dot Design za grafickou úpravu časopisu Typo. |
-kch-, -mav-
