Nezávislost je naším obchodním modelem

Kdy přesně online deník Echo24.cz spustíte?

Pracovní datum máme stanovené na začátek března. Přesné datum říkat nebudu, protože firma Coolpany pro nás vytváří původní redakční systém (CMS) a musíme ho dobře otestovat a vyloučit alespoň nejzákladnější potenciální chyby. Raději o dva dny později než s chybami. Česko už je takové, že hledá hlavně chyby a my jich musíme udělat co nejméně.

Ambice deníku Echo24.cz už jste ale naznačil, do tří let chcete získat asi 300 tisíc uživatelů měsíčně. Platí to?

Na konci letošního roku bychom chtěli mít 100 tisíc měsíčních unikátních uživatelů. V období tří let chceme návštěvnost ztrojnásobit. Považuju to za naprosto reálný cíl. Když jsme prakticky z nuly rozjížděli server Týden.cz, hranici 300 tisíc jsme dosáhli za rok a půl. Ano, byla to jiná doba, ale Echo24.cz startujeme se známými novinářskými jmény a řadou známých externích spolupracovníků, kteří mají své věrné čtenáře. Navíc intenzivně pracujeme s twitterem, facebookem, budeme mít silný direct mail, angažovali jsme skvělého kluka na SEO a to jsou nástroje, které jsme v začátcích Týden.cz neměli. Primární je pro nás elektronická forma marketingu.

Vedle deníku připravujete i týdenní elektronické vydání. Jak se budou oba tituly obsahově lišit?

Výrazně. Vycházíme z toho, že čtenáři zpravodajských serverů čtou rychle a fragmentárně, několikrát za den a navíc roste počet přístupů z chytrých telefonů, které jsou omezené malým displejem. Obecně jsou na serverech únosné tři čtyři odstavce, jen výjimečně delší. Budeme se snažit autory využívat co nejefektivněji. Každý bude mít nějaký díl zodpovědnosti vůči deníku a týdeníku. Rozsáhlejší analýzy, rozhovory politické a ekonomické, komentáře a reportáže zařadíme do týdeníku, který se od deníku bude také odlišovat obsahově. Významná část obsahu bude věnovaná umění a kritice, kterou zajišťuje Ondřej Štindl s Lukášem Novosadem. Žánrová struktura týdeníku ale nebude nějak překvapivá, rozhodující bude kvalita obsahu. Pro oba naše tituly bude charakteristický jednoduchý, elegantní a opravdu hezký design. Týdeník bude trochu odlišný, než jsme zvyklí z papírových týdeníků, protože na elektronických zařízeních čteme jinak. Vycházet bude každý pátek v 18.00 hodin tak, aby ho lidé mohli mít na víkend, kdy mají více času na čtení.

Do Echo Media přicházejí novináři, mezi nimiž jsou například Lenka Zlámalová, Jan Dražan, Martin Weiss, Ondřej Štindl, Daniel Kaiser nebo Kamila Klausová. Zmínil jste Lukáše Novosada. Kdo dál bude autorsky přispívat?

Jsme v jednání se stálými spolupracovníky, kteří s námi budou deník obohacovat o výtvarné umění, architekturu, medicínu, historii, právo, design apod. Už jsme se dohodli s fanouškem architektury Adamem Gebrianem, historikem Radkem Schovánkem, rusistou Tomášem Glancem, pochopitelně s politologem Bohumilem Doležalem, arabistou Jiřím Weiglem a s řadou dalších autorů ještě jednáme. Nepůjde o klasické blogy, ale o autorské sloupky k tématům, kterým se dlouhodobě věnují. Naše představa je taková, že by se měli věnovat primárně svému oboru. Samozřejmě, že je nebudeme limitovat, pokud by se chtěli vyjadřovat ke společenským tématům.

Zvládnete rozdělení redaktorské práce mezi deník a týdeník?

To jsme si vyzkoušeli na modelu tištěného Týdne a onlinového Týdne.cz. Práce pro internetový deník a týdeník se totiž skvěle doplňuje a vytváří symbiózu. Když zároveň zajišťujete chod printového a internetového deníku, vždycky dochází ke kolizím a těžkým dilematům, co má jít na web a co do tisku. Vždycky to nakonec vede k vytvoření dvou týmů, ta tolik diskutovaná synergie v praxi funguje velmi složitě. Na trhu budeme mít také dvě velké konkurenční výhody, Echo24 bude mít silné názorové prvky – sloupky a komentáře. Druhou předností bude zkušenost týmu, který se bude věnovat internetovému deníku. Stále totiž platí, že ve velkých vydavatelstvích pracují pro noviny seniornější a zkušenější novináři, zatímco na jejich serverech pracují, řekněme, ti mladší. Základní struktura je pět názorových autorů, dva editoři a pět reportérů, těmi budou od března Jan Kálal, Filip Nachtmann, Vladimír Ševela a Pavel Baroch. Stálý tým pak doplní studenti žurnalistiky.

Podstatná otázka se týká obchodního modelu celého projektu. Netajíte se tím, že byste rádi část příjmů stavěli na placeném obsahu. Co tedy zpoplatníte?

O modelu zpoplatnění stále přemýšlíme. S online deníkem určitě začneme tři měsíce zdarma. Některé texty budou přístupné poté, co se uživatelé zaregistrují. Získají za to přístup do diskusí a nabídneme jim další výhody, například měsíční předplatné digitálního týdeníku Echo zdarma. Pro nás je velmi důležité to, že týdeník bude přístupný na všech elektronických platformách – není to tedy výhradně tabletový týdeník, ale bude možné ho číst na počítačích i mobilech.

Pokud se čtenáři zaregistrují, bude to stačit, aby se dostali ke všem článkům?

Ano. Textů, které budou uzavřené, bude cca jedna desetina až jedna třetina. Zpočátku takových textů bude méně, postupně je budeme přidávat. Ale uzavřený text znamená, že se uvolní po registraci. Podstata je taková, že jakmile se uživatel zaloguje, bude zalogovaný napořád. Budeme usilovat o co uživatelsky nejpřívětivější prostředí a nebudeme vytvářet žádné složité restrikce.

V případě online deníku tedy nepůjde o placený obsah...

Uvidíme, náš názor se neustále vyvíjí, s deníkem jednoznačně budeme startovat bez zpoplatnění, týdeník bude stát 79 Kč měsíčně. Může se stát, že na konci roku přistoupíme k placenému balíčku deníku a týdeníku, ale rozhodneme se až podle reakcí trhu. Nemyslím si ale, že by lidi byli ochotni platit dvakrát.

To je ale určitá změna proti počátečním předpokladům.

Od počátku jsme počítali s tím, že nějakou dobu bude deník zdarma a že budeme pouze signalizovat, že pro přečtení některých textů bude potřeba ze strany čtenářů něco udělat. Jestli se na podzim rozhodneme deník zpoplatnit, cena určitě nebude vyšší než 49 korun měsíčně. Příjemně mě ale překvapilo, jak lidé reagovali na náš záměr obsah zpoplatnit. Dali najevo, že je pro ně důležitá existence média, které je nezávislé a není financované žádnou politickomocenskou skupinou, a za to jsou ochotni platit. Nezávislost bude, vedle obsahu, naše hlavní konkurenční výhoda.

Investorem projektu je bývalý šéf Patrie Jan Klenor. Zamýšlíte nějakou spolupráci s Patrií?

S Patrií nemáme vůbec nic společného. Využijeme ale všech našich zkušeností, které oba máme z minulých let. Začali jsme s přípravou fundamentálního ekonomického serveru, který by se měl objevit do několika málo měsíců.

Půjde o samostatný ekonomický web?

Ano. Bude apolitický, převážně datový, faktografický, popisující dění na akciových trzích, o investicích, představte si třeba MarketWatch.

Plánujete ještě další weby?

Ano, budeme se snažit dělat další oborové servery, které nám pomohou vykrýt zájmy naší primární cílové skupiny. Míříme hlavně na cílovou skupinu „A a B“, na lidi vzdělané, náročné se středními a vyššími příjmy.

Tyto servery budou pod doménou Echo24.cz, nebo budou mít samostatnou doménu?

Půjde o separátní weby, které budou mít svoje domény. Jakým způsobem budeme weby vytvářet, zatím říkat nemohu. Bude ale zřejmé, že patří do jedné rodiny a pod společnost Echo Media, a.s. Chtěli bychom ještě letos stihnout kromě hlavního Echo24.cz a ekonomického serveru rozjet ještě další dva tři servery. Uvědomuju si, že to vypadá velmi ambiciózně, ale my jsme efektivní podnik, máme nízké provozní náklady, o kterých se velkým vydavatelstvím ani nesní. Nemáme služební auta, žádný aparát, žádné drahé zařízení, nekupujeme drahé softwarové řešení, například jeden set – počítač, monitor, myš a klávesnici – jsme pořídili za 12 tisíc, paušály na neomezené volání máme o 50 % nižší, než jsme měli v předchozím vydavatelství, a to má vydavatelství nějakou vyjednávací sílu. Na dodávky služeb se spojujeme s dalšími firmami a všechno tvrdě tendrujeme.

Budete to dělat s lidmi, kteří dělají pro Echo24.cz a pro týdeník Echo?

Ne, půjde o model, který je zatím naším obchodním tajemstvím. Je to velmi překvapivý a motivující model.

V čem se chcete ve srovnání s jinými zpravodajskými servery lišit?

Nebudeme chrlit 60 nebo 100 zpráv denně. Pečlivě si vybereme témata, kterým se budeme věnovat. Asi polovina textů budou naše vlastní témata a druhá polovina budou aktuální události dne. Nepůjde nám primárně o rychlost – čímž neříkám, že nebudeme chtít, být s některými informacemi první –, ale primárně jde o zasazení událostí do kontextu. Uvedu to na příkladu jmenování Jiřího Rusnoka členem bankovní rady. Všechny servery popsaly, že k tomuto jmenování dojde. Ale tím to v podstatě skončilo. U nás se lidé dozvědí, co jeho jmenování znamená pro budoucí politiku bankovní rady, co znamená ve vztahu k euru, jak se dále bude měnit složení bankovní rady atd. Můžeme si to dovolit, protože ostatní servery spojené s deníkem musí zvažovat, jak informace rozdělit. Chceme naplňovat jednu ze základních funkcí médií, vybírat a editovat informace, oddělit podstatné od banálního, vybrat jen to, co je pro čtenáře podle naše nejlepšího vědomí důležité a vynechat balast. Na čtenáře se chrlí strašlivá spousta informací a my, profesionálové, musíme umět vybrat, co je opravdu podstatné a čím není nutné čtenáře obtěžovat.

Jak obsahově velká bude proporce témat, která nejsou vyloženě politická a ekonomická?

Vycházíme z toho, že navigační menu na serverech lidé prakticky nepoužívají. Proto i struktura serveru bude velmi jednoduchá. Když jsem projekt představoval potencionálním investorům, vycházel jsem ze zásadní teze: Nezávislost jako byznys model. V případě Echa čtenáři nikdy nebudou muset spekulovat, jestli se daný text hodí té či oné politické straně a jejímu majiteli, nebo zda je to autentická novinářská iniciativa. A nepopírám, že hodně textů vzniká autenticky. Ale pochybnosti o tom, jestli nevznikají na zakázku vlastníka, budou ve vzduchu vždycky. U nás pochybnosti jednoduše nebudou. Pro zdravé fungování společnosti je klíčové rozdělení rolí politické, ekonomické a mediální. Jednoduše kozel má jiné zájmy než zahradník. Média mají nezpochybnitelnou společenskou funkci, není to jen zábava a infotainment. A tuto roli chceme plnit.

Druhá věc je financování takového projektu, protože situace na trhu není snadná. Bude prodej reklamy vaším hlavním příjmovým zdrojem?

Denně myslím na to, do jak riskantního podniku jsme se pustili. Navíc vím, že uděláme chyby, vím, že přijdou, ale vůbec nevím, jaké budou. První dva roky počítáme se snižující se ztrátou. Chceme mít co nejvíce stratifikované příjmy, něco z inzerce, něco z placeného obsahu, počítáme také s tiskovým titulem, chceme dělat fundraising, počítáme s pořádáním konferencí a eventů. Prostě mnoho hnízdeček, ze kterých budeme sbírat vajíčka.

A tištěné magazíny?

Budeme chtít vydávat od podzimu tištěné tituly. Půjde o solitérní publikace a vůbec nevylučuju, že se týdeník Echo objeví v tištěné podobě.

Takže chcete vytvářet přímou konkurenci Týdnu?

Tu budeme vytvářet i bez tištěné verze.

Které tituly považujete za největší konkurenci? Týden, Respekt?

Byl bych rád, kdyby pro nás byly konkurencí. Všechno se ale mění. Myslím si, že velcí zavedení vydavatelé nebyli schopni reagovat na technologickou změnu. Problém velkých vydavatelství je ten, že mají know-how, které se nehodí do současné doby. Lidé pracují podle zavedených modelů už 15 let a management nebyl schopen zareagovat. A to Mafra má jedinečnou konkurenční výhodu, za niž vděčí Clemensi Bauerovi, který byl natolik osvícený, že podporoval vznik iDnesu a Mafra má díky tomu unikátní postavení v Evropě. To je nezpochybnitelné. Axel Springer je sice v digitální oblasti mnohem dál, ale v online rostl především akvizicemi, Mafra má na internetu postavení dvojky, trojky svoji vlastní vývojovou činností. To je skutečně unikátní věc, ale nic netrvá věcně a člověk tvrdě nebojuje, jen když jde nahoru, mnohdy je mnohem těžší si vydobyté postavení udržet.

Nezávislé projekty mají ale těžší pozici na inzertním trhu.

Mají, ale na druhou stranu si nevybavuju v českém prostředí projekt, který by začal s tak známými jmény, s jakými začínáme my. To je jedna věc. Druhá pak, že se jedná o opravdu, opravdu nízkonákladový projekt. Máme nadšení, máme silnou vůli se prosadit, vím, že svoji práci umíme, a to jsou psychologicky hrozně důležité předpoklady. Navíc se nebudeme každý den trýznit, jak nám jde náklad o kousek dolů, začínáme na nule a jediná cesta je nahoru. Naprosto mi vyhovuje pozice malého a podceňovaného, to mi sedí ze všeho nejvíc. Když jste malý, máte se vůči čemu vymezovat a omezené prostředky vás nutí k obrovské kreativitě. Nahrává nám také doba, která přináší oligarchizaci a koncentraci médií. Jak může být brán vážně týdeník, který má být vnímán jako prestižní a zároveň otevřeně deklaruje, že nebude psát o svém majiteli, který má obrovský vliv na zaměstnanost v jedné části země a velký společenský vliv? Co může být větší šrám na pověsti než takové prohlášení? My žádný takový limit nemáme, budeme sloužit našim čtenářům, ale to už jsem napsal někdy loni v červnu.