Jen 34 % českých dětí ve volném čase sahá po knížce
Nejvíce času tráví české děti sledováním televize, hraním doma nebo venku a surfováním na internetu.
Nejvíce volného času české děti stále tráví sledováním televize, denně ji sledují průměrně 1,5 hodiny. Na předních příčkách volnočasových aktivit se také objevuje hraní venku či doma, surfování po internetu, hraní počítačových her, sledování filmů, Facebook a čtení knih, časopisů nebo novin. Vyplývá to z výzkumu Národní knihovny ČR, který zpracovala pomocí kvantitativních a kvalitativních metod výzkumná agentura Mediaresearch. V rámci výzkumu bylo dotazováno 1 519 dětí ve věku 9 až 14 let metodou F2F, do focus group bylo přizváno celkem 39 dětí.
Každý den téměř čtvrtina dětí hraje elektronické hry, čemuž věnují 55 minut, chlapci přitom hrají téměř třikrát častěji než dívky. Z hlediska věku kulminuje hraní elektronických her ve věkové kategorii 11–12 let.
Třikrát až čtyřikrát týdně se hraní počítačových her věnuje 47 % dětí, her na mobilním telefonu 41 %. Četbě knih se věnuje 34 % dětí, čtení časopisů nebo novin jen 16 %.
České děti jako čtenáři
Čtení knih považuje 47 % českých dětí za zábavné, ale pro mnohé z nich je také spojeno s nudou (18 %). S rostoucím věkem vnímají děti význam četby knih pro vzdělávání. Mezi českými dětskými čtenáři existují také výrazné genderové rozdíly – zatímco alespoň jednou týdně čte 71 %, chlapců jen 54 %. Chlapci preferují dobrodružné knížky a komiksy, dívky si rády přečtou knížky o přírodě a zvířatech a pohádky a pověsti.
Až 70 % dětí přečte alespoň jednu knihu měsíčně, třetina dětí se četbě věnuje každý den. Téměř třetina (30 %) dětí nepřečte za měsíc žádnou knihu. Hlavním důvodem pro nečtenářství je konstatování, že čtení „nebaví“, silnou konkurencí jsou jiná média – film, televize, internet, Facebook a počítačové hry.
Faktorem, který ovlivňuje vztah k četbě, je včasné získání dovednosti číst plynule a bez námahy. Nejvýraznější vliv na rozvoj čtenářství má rodina a škola. Děti ovlivňuje zejména vztah, který mají ke knížkám jejich rodiče. Děti rodičů-čtenářů se častěji stávají sami silnými čtenáři a pravidelnými návštěvníky knihoven. Děti rodičů s vysokoškolským vzděláním zpravidla čtou více. Důležitým momentem pro rozvoj dětského čtenářství je předčítání rodičů v době, kdy jsou děti malé.
Škola ovlivňuje dětské čtenáře především předepsanou povinnou školní četbou. Až polovinu knih si děti přečtou na doporučení od svých spolužáků či kamarádů. Školní knihovny jsou málo využívány, veřejné knihovny navštěvuje zhruba polovina dětí. Hlavním důvodem pro nechození do knihovny je jiná zábava (54 %) a nezájem o knihy (47 %). Děti poprvé přivádějí do knihoven nejčastěji rodiče (52 %) nebo přichází se školou (22 %) a nejčastěji je navštěvují s kamarády (41 %). Knihovna dětem poskytuje hodné pracovníky (90 %), klid (86 %) a nabídku knih (77 %).
Frekvence četby knih s rostoucím věkem mírně klesá, děti čtou sice méně často, ale déle (42 minut). Knihy postupně ztrácejí roli zdroje informací, děti častěji využívají pro školní práce internet. Vztah dětí k elektronickým knihám je zatím nejednoznačný, většinou s nimi nemají zkušenost.
-kch-
