Trendy v marketingové komunikaci v roce 2015

Rok 2014 je už minulostí, rychlý vývoj ovlivňuje i odvětví marketingu. Jaké trendy budou rok 2015 utvářet, ukázal ve své předpovědi web TrendWatching.com. I příští rok klasické pojetí spotřebitelů nahrazují tzv. prosumers (pro-ducer + con-sumer neboli spotřebitel, který i sám něco produkuje, většinou se podělí o svůj názor na cokoliv).

1)      Okamžité dovednosti (Instant skills)

Zájem lidí se pomalu, ale jistě přesouvá z toho, co vlastní či si kupují, na to, co umí a vytváří. Dovednosti budou utvářet jejich image více než pěkné oblečení. Proto na důležitosti získají jednoduché nástroje pro tvorbu čekohokoliv. Aplikace typu Instagram, s nimiž každý dokáže pěkně fotit, budou hrát prim.

2)      Zrychlení na všech frontách (Fast-laning)

Spotřebitelé mají stále méně času, o to více budou vyžadovat zrychlení služeb, a to zejména u značek, do kterých osobně investují hodně peněz i času. Zvítězí značky, které dokážou zrychlení nabídnout všem zákazníkům, nejen těm VIP. Za příklad může sloužit kávový řetězec Starbucks, který od příštího roku v USA spustí možnost objednat si a zaplatit mobilním telefonem a následně si ve stanovený čas kávu vyzvednout.

3)      Férová dělba nákladů (Fair splitting)

Příští rok bude ve znamení mobilních plateb. Již dnes provádí v USA Starbucks sedm milionů mobilních plateb týdně. Apple Pay zaregistroval jeden milion karet jen tři dny po jejich uvedení na trh. Spotřebitelé určitě ocení, pokud bude možné daný produkt, službu i platby sdílet. V Británii od července letošního roku je možné sjednat si se skupinou přátel sdílené prémiové autopojištění Guevara.

4)      Internet sdílených věcí (Internet of Sharing Things)

Dalším trendem pro příští rok je propojení dvou již existujících trendů, tzv. internetu věcí (Internet of Things) a spoluspotřebitelství (Sharing/Collaborative Economy). Již nyní je možné vytvářet produkty s připojením k internetu, například lednice, které vědí, co za potraviny dochází. Další úroveň představuje možnost tyto věci sdílet. Příkladem je švédská služba Audi Unite, která umožňuje sdílet vybraný model Audi více lidmi.

5)      Značková vláda (Branded Government)

Doba přeje progresivním značkám, které se rozhodnou podnítit či podpořit změny v občanské společnosti. Až 73 % spotřebitelů z generace Millenials totiž nevěří, že vlády dokážou vyřešit současné sociální a ekonomické problémy, a 83 % z nich chce, aby se do jejich řešení více vložily firmy. Zapojení firem však dalece přesahuje standardní CSR aktivity, spočívá v mnohem širším a intenzivnějším řešení problému, jako to například předvádí automobilová značka Volvo, která ve spolupráci s vládní organizací připravuje silnice na elektromobily.

6)      Postdemografický konzumerismus (Post-demographic Consumerism)

Spotřebitele již nelze segmentovat podle tradičních sociodemografických charakteristik, jako je věk, pohlaví, příjem, místo bydliště, dosažené vzdělání. Mladí jsou sice stále ti, co nejvíce zkouší inovace, ale zdaleka nejsou jediní. Každá značka by tedy měla znát svého spotřebitele do detailu.    

7)      Měny změny (Currencies of Change)

Při touze po neustálém zlepšování sama sebe spotřebitelé touží, aby je značky na této cestě motivovaly. Až 70 % z nich si myslí, že jsou značky ve svém chování sobecké, zaměřují se pouze na zisk místo toho, aby byly pro své zákazníky užitečné. Získají ty značky, které dokážou egoistickou image narušit. Pomoci jim k tomu mohou wearables (tzv. nositelné technologie) a tzv. měny změny, představující personalizované odměny, pobídky či slevy, jejichž úkolem je pomoci spotřebitelům překonávat nepříjemnosti na cestě za sebezlepšením.

Například aplikace Foodtweeks pomáhá lidem s redukcí váhy. Lidé jí sdělí, co si chtějí dát a na oplátku získají tipy, jak je možné u jídla snížit počet kalorií. Pokud člověk jejich rady následuje, aplikace „věnuje“ počet ušetřených kalorií lokální potravinové bance. Ruská Alfa-Bank odměňuje své klienty za cvičení. Za každou fyzickou aktivitu jsou odměněny tím, že určitý obnos peněz z jejich běžného účtu je převeden na spořící s vyšší úrokovou sazbou.

8)      Soucitné nacenění (Sympathetic Pricing)

Dalším trendem budou slevy na míru životní situaci spotřebitele, které by mu měly pomoci překonat těžké chvíle. Pomocnou rukou v nouzi značka ukáže, že jí na zákaznících opravdu záleží. Letos v září hongkongský deník South China Morning Post zrušil paywall u článků pojednávacích o studentských nepokojích. Brazilský vydavatel Lote 42 nabídl během letošního šampionátu zákazníkům 10% slevu za každý gól, který brazilský národní tým dostal. Při drtivé porážce s Německem se sleva vyšplhala na 70 %. Newyorské restaurace, kavárny, supermarkety mohou přes službu PareUp nabízet zboží, které se blíží k datu spotřeby, se slevou.

9)      Roboláska (Robolove)

V následujícím roce se budou spotřebitelé čím dál častěji setkávat s roboty. Jen pro Amazon začne podle jeho šéfa Jeffa Bezose pracovat na deset tisíc Kiva robotů, kteří by měli obsloužit 20 až 40 % objednávek. Roboti nebudou sloužit jen ke snižování provozních nákladů, ale také ke zvýšení zákaznické spokojenosti.

Od července letošního roku parkuje automobily na letišti v Düsseldorfu robot, kterému zákazníci zanechají své auto i s klíčkem a on ho umístí na jedno z 249 míst. Systém je navíc propojen s databází letů, takže ve chvíli, kdy se ze své cesty majitel auta vrátí, jeho auto je pro něj včas připraveno. V kalifornském železářství Orchard zkouší robotické prodavače, kteří si naskenují položky, které si chce zákazník koupit, a ihned zkontroluje, zda je mají k dispozici. Mluví anglicky i španělsky.

10)   Značky v roli mluvčích (Brand Stands)

Většina spotřebitelů se domnívá, že by značky měly vyjadřovat své názory na společenské problémy a nemlčet tam, kde společnost potřebuje diskusi. V Indii se značka šampónů Pantene postavila v kampani nesmyslným sloganům užívaných v kosmetickém průmyslu. Společnost Nando upozornila kampaní na problematiku zneužívání majáčků k soukromým účelům.

-kch-