Jakub Unger: Nechceme hrát hru na klikání
Vlastní zpravodajství Seznamu se stále rozvíjí, říká šéfredaktor projektu Jakub Unger.
Na začátku minulého týdne jste ukázali první videa, která vznikají v rámci video zpravodajství Seznam Zprávy. Naznačovali jste, že už jste nechtěli některé věci schovávat, a proto jste projekt oficiálně zahájili. V jaké fázi se teda nachází?
Trochu v nadsázce řečeno, jsme teď asi na 25 % finální podoby. Rozhodli jsme se projekt nasadit v této rané fázi a nechat ho postupně růst. Máme totiž už několik formátů, které chceme ukázat a zároveň postupně připravujeme další. Ambicí je v tomto roce ukázat co nejvíc z toho, co chceme dělat. Zprávy se zdánlivě dají dělat do zdi, ale aby byly připravené důkladně, je potřeba být pod tlakem dění. Vyhodnotili jsme si to tak, že v tuto chvíli zvládáme základní formu, a proto jsme se rozhodli projekt zahájit.
Finální verze by mohla být hotová do konce roku?
Není to tak, že bychom si řekli, že do dvou měsíců ji stoprocentně máme. Projekt je hodně nový, nejen k přístupu k obsahu, ale i v technologickém pojetí. Na druhou stranu nechceme nic zbytečně protahovat a chceme mít finální podobu co nejdřív.
Dá se tedy očekávat příchod dalších pořadů. Půjde jen o zpravodajské pořady, nebo se chcete zaměřovat i na nějaký nezpravodajský obsah?
Velké množství tvoří zpravodajské pořady. Už jsme naznačovali, že se chceme věnovat i investigativní doku reality, která by měla být brzo k vidění. To je produkčně náročnější věc. Pořád se ale chceme držet zpráv, to je náš základ. Mnoho práce je také s živým studiem, které je pro Seznam nové a učíme se, jaké nám dává možnosti.
Jsou krajské a senátní volby jedním z důvodů, proč jste projekt spustili?
Z pohledu firmy vůbec ne, bylo by i nesmyslné stavět na jedné zpravodajské události. Čistě redakčně je to skvělé tréninkové hřiště, dává nám to mnoho možností, jak udělat jinak televizní internetové zprávy. Z tohoto pohledu je to vítaná příležitost, ale nebyl to plán, ani záměr.
Zaměřme se na to, až bude projekt odpovídat stoprocentně vašim představám. Ovlivní to uspořádání home page? V tuto chvíli je vidět jen jedna hlavní zpráva a asi dvě v lince. Unese home page rozšíření zpráv?
Postupujeme krok za krokem. Samozřejmě, že nějaká vize rozvoje home page existuje, ale v této chvíli potřebujeme ustálit výrobu zpravodajství. Je to otázka i na kolegy, kteří připravují střednědobou vizi rozvoje home page. Teď máme prostor na home page přesně takový, jaký potřebujeme.
Až bude paleta pořadů hotová, tak budete chtít obsadit i prostor v televizi nějakým souvislejším proudem pořadů?
Na Streamu vidíme, že chytrá televize je úspěšná a že je to zajímavý distribuční kanál. Je logické, že v chytré televizi chceme být i se zprávami. V této chvíli se ale soustředíme na web, to je klíčové.
Popsali jste, že koncept zpracování informací vychází ze zvyklostí čtenářů novin, uživatelů internetu nebo diváků televize, tj. že ráno chcete přinášet vlastní témata, přes den rychlé zprávy a večer komentáře.
Díky velkému množství lidí, kteří na Seznam každodenně přicházejí, dokážeme dobře vyčíst jejich chování na internetu. Poskytuje nám to návod, jak s nimi komunikovat. Ráno a večer jsou pro zprávy prestižní časové zóny. Lidé ráno hledají nové informace, a proto jim chceme nabídnout náš vlastní obsah. To, že máme díky lidem, kteří se v redakci Seznamu sešli, možnost dělat vlastní investigaci a analýzy, nám prostor pro původní obsah dává. Připodobnění k novinám je tedy spíš pomocné, je to ilustrace. Je jasné, že přes den musíme přinášet online zprávy, to by jinak nedávalo smysl. Večerní televizní studio je pro nás příležitost, protože si myslíme, že zprávy se dají i večer uchopit jinak. Lze je dělat s názorem. Není to tak, že je posouváme někam jinam, nebo si něco vymýšlíme, ale můžeme den uzavřít fundovaným komentovaným pořadem.
Budete se klonit k nějakému politickému názoru?
Určitě se nebudeme stylizovat do role, že někoho máme rádi a někoho ne. Pokud budeme hájit nějakou pozici, pak tu, že chceme chránit svobodu. Aby lidi měli možnost volby, nikdo je neutiskoval – ani stát, ani politici. Zdaleka ale nejde jen o politické kauzy, je řada dalších věcí, které podle našeho přesvědčení ve společnosti nefungují tak, jak by měly.
Dá se odhadnout, jaké procento zpráv bude původních?
Tímto způsobem o tom nepřemýšlíme, snažíme se vyhýbat závazným proporcím nebo klikacím ukazatelům. Ambicí je mít každé ráno silné téma. V průběhu dne přibývají zpravodajské materiály, které více reagují na aktuální dění a kterých je logicky početně víc. Myslíme si ale, že lidé k nám budou chodit pro to, aby po celý den získávali původní informace, které najdou pouze u nás. Na tom chceme stavět.
Na home page Seznamu jsou uživatelé dlouhodobě zvyklí na zpravodajství Novinky.cz nebo bulvárního Super.cz, teď se k nim přidává Seznam Zprávy. Myslíte si, že čtenáři skutečně ocení původní investigaci?
Nechceme hrát hru na klikání. Seznam Zprávy míří víc na lidi v rozhodujících pozicích, v byznysu, ale hlavní cílová skupina jsou lidi, kteří přistupují na home page Seznamu. Chceme jim nabídnout zprávy, které nikde jinde nemají.
A jsou lidé, co čtou Novinky.cz, také uživatelé Seznam Zpráv, nebo to jsou jiní lidé?
Máme zatím krátkou zkušenost, ale nezaznamenal jsem, že by čtenáři něčemu neporozuměli. Vidí obsah a zatím se potvrzuje, že je jiný a že funguje. Lidé rozumí tomu, co jim Seznam nabízí. Můžeme si vyzkoušet pojmout aktualitu jinak než například na Novinkách, ale to není to hlavní, oba produkty se od sebe hodně liší.
Takže mohou oslovovat jiné čtenáře?
Je to cíl, chceme oslovit i novou cílovou skupinu. Každým dnem vidím, že partnerství a symbióza s Novinkami je dobrá a funguje.
Redakci považujete za stabilní, nebo se počítá ještě s dalšími příchody?
Redakce odpovídá tomu, v jaké fázi se teď projekt nachází. Bude se rozšiřovat s tím, jak se projekt rozroste.
V redakci máte i novináře, kteří nemají tolik zkušeností s video produkcí a s vystupováním před kamerou. Museli jste se při přípravě zaměřit i na to?
Je to součást procesu, včetně technických či hlasových školení. Na druhou stranu nevěříme na univerzálního vojáka. Před pár lety mnozí tvrdili, že redaktor by měl umět profesionálně všechno – točit, psát, fotit. Já tak budoucnost nevidím. My jsme si spíš vybírali osobnosti, kteří mají určitou unikátní, nezaměnitelnou dovednost. Jsou to zkušení, talentovaní a osobití komentátoři, grafici, reportéři. Zkušenost si předávají mezi sebou a pomáhají si vzájemně.
Probíhá chod redakce Seznam Zpráv obdobně jako v redakci deníku nebo televizi?
Máme jinou organizační strukturu. Opustili jsme členění zpráv na domov, zahraniční, kultura, sport atd. Myslíme, si, že je to přežitek a že dobrý obsah nemá být svázaný do rubrik. Naopak zpravodajství může být i ze showbyznysu, pokud dokážeme najít témata, která lidi zaujmou a zadat je autorům, kteří jim vtisknou originální pohled. Struktura je sice jiná, jinak ale život redakce je podobný tomu, jak žijí redakce v televizích a na internetu. Začínáme hodně brzy a končíme hodně pozdě.
Avizovali jste také spolupráci s dalšími médii – jmenovitě Forbes, Reportér a Neovlivní.cz. Neuvažovali jste v případě posledně jmenovaného vzhledem k vaší dosavadní angažovanosti v Deadlinemedia (firma provozující Neovlivní.cz) o převedení této redakce pod Seznam Zprávy?
Neovlivní.cz je projekt Sabiny Slonkové, který má svoji značku, svoji redakci a svůj obsah. Je to oddělený projekt. My jsme si řekli, že chceme mít na Seznamu co nejvíc nejlepšího obsahu. Avšak ne vždy je to tak, že si lidi chtějí opustit, nebo dokonce prodat vlastní dobrý projekt, například časopis, ani by nedávalo smysl je do toho nutit. Proto jsme se rozhodli pro variantu co nejotevřenější spolupráce s dalšími, kteří to ve svém oboru dělají špičkově. Zatím se ukazuje, že by to mohlo fungovat, i když v českém prostředí je to nezvyklé.
O jak intenzivní spolupráci půjde?
Vybrali jsme si sebevědomé redakce, základem spolupráce je zpravodajství. Takže i když spolupracujeme s publicistickým magazínem, zajímají nás především zprávy. Zatím to vypadá to, že v každém měsíci přinese tato spolupráce několik silných zpráv.
Objeví se materiál, který budete dělat společně, i ve spolupracujícím médiu?
Je to případ od případu. Typově to bude tak, že náš tým se postará o televizní část, kolegové z jiných redakcí dodají obsah a námět. Je to společné dílo a vydáváme ho společně. Nejdřív se ale objeví na Seznamu.
Jaké máte cíle z pohledu návštěvnosti?
Cíl je jasný: přinášet nejlepší české zprávy a to pro mě znamená, že je chce číst hodně lidí. To, že jde o výběrové a kvalitní zpravodajství, není limit.
V roce 2006 jste byl u příchodu zpravodajského serveru Aktuálně.cz, který byl chápán jako určitý zlom pro českou online zpravodajskou scénu. Teď připravujete Seznam Zprávy. Přestože doba je jinde technologicky i z pohledu mediálního chování, čím se tyto projekty liší?
Oba projekty považuju za zásadně jiné. Když jsme rozjížděli Aktuálně.cz, šli jsme poprvé jako novináři ve větší míře ryze do online zpravodajství. Bylo to jakési stvrzení toho, že internet je tady a že novinářsky dává smysl. Nový projekt Seznamu strategicky přemýšlí ještě o dva kroky dál, tedy nad tím, jak je a do budoucna bude možné pracovat s digitálním obsahem. Když bych to měl srovnat, tak zrod Aktuáně.cz byl víc novinářský projekt, tento je víc o budoucnosti médií jako takových.
Využijete mobilní telefony?
Plán existuje, je několik možností, jak obsah distribuovat. Pro zpravodajský obsah se tato řešení nabízejí. Jsou to pro nás budoucí kanály. Až budeme na 55 % rozvoje projektu, tak se do toho dáme.
Seznam dlouhodobě razí politiku volně přístupných zpráv. Nebudete tedy ani zpoplatňovat Seznam Zprávy?
Nebudeme, obsah je zdarma. Nedávalo by to smysl.
S ekonomickou návratností projektu ale počítáte?
Jinak by to nebyl úspěšný projekt. Firma má škálu možností a plán, jak projekt monetizovat. Nebylo by dobré dělat zprávy a být jako nějaká chráněná dílna.
Jakub Unger, šéfredaktor Seznam ZprávyPřed příchodem do Seznamu založil společnost DeadLineMedia, která je mj. provozovatelem serveru Neovlivní.cz. Podílel se na startu serveru Aktuálně.cz, před tím působil v Hospodářských novinách, kde končil jako zástupce šéfredaktora. V druhé polovině 90. let pracoval v redakci časopisu Týden, poté v domácím zpravodajství Mf Dnes. |