Martin Konrád: ČT má být národní televizí

Do letošní volby generálního ředitele se sešlo dvanáct přihlášek. Vedle stávajícího generálního ředitele České televize Petra Dvořáka je jediným kandidátem, který má zkušenosti s řízením celoplošné televize, Martin Konrád, bývalý obchodní a posléze generální ředitel FTV Prima. Zeptali jsme se ho, jak si představuje roli České televize a jaké odlišnosti spatřuje mezi ČT a komerčními televizemi.

Proč jste se vůbec rozhodl kandidovat?

Česká televize je nejprestižnějším médiem v republice a pro mě osobně by bylo její vedení logickým vrcholem mé kariéry. Zároveň si myslím, že Česká televize se ubírá komerčním směrem, který neodpovídá poslání televize veřejné služby. Chci tento směr změnit. Z venku vnímám postavení ČT jako souboj s komerčními televizemi, a to někdy i na jejich hřišti. Z ČT1 se systematicky dělá komerční kanál, jsou tam pořady, které patří na Novu.

ČT ale tvoří šest kanálů, nikoli jen ČT1.

To je otázka kvality těchto kanálů. Když se zeptáte lidí z kulturní fronty, tak například pořadům ČT art příliš nerozumí. Koncepci těžko hledám u ČT2. Za přínosný považuju jen dětský kanál ČT:D, který se liší od dětských komerčních stanic. ČT sport je také kvalitní kanál, jen bych si představoval trochu jinou obsahovou náplň.

Jaký program byste si na ČT představoval?

V Kodexu ČT je vyjmenováno, co by ČT měla naplňovat. Není tam nic o kriminálkách a o různých komerčních adaptacích originálu. ČT by se měla víc zabývat tématy každodenního života, než tím, kde kdo koho zabil.

I mezi kriminálkami lze rozlišovat na kvalitní a brakové. Není v tom rozdíl?

Samozřejmě lze, jenže smutná pravda je, že kriminálky se natáčí především kvůli budování sledovanosti.

Co by tedy Česká televize měla vysílat?

Představoval bych si národní televizi, která bude vychovávat a vytvářet povědomí o našem národě. Televizi, která bude budovat národní hrdost, ukáže, co znamenají národní svátky, nebo ukáže pozitivní momenty z naší historie. V České republice chybí lidem národní hrdost. Minulost se dá ukazovat různými způsoby. Proto velmi oceňuji historické seriály. To je pořad, který předává nějaký vzkaz.

Historické seriály, pořady každodenního života… co dál?

Pořady ukazující realitu, zaměřené na každodenní problémy, posilující národní povědomí, zlepšující blbou náladu ve společnosti, v neposlední řadě edukativní pořady. Omezil bych estrády, prosazoval bych víc komediálních seriálů. To je věc, kterou komerční televize dělají minimálně, protože je to velmi náročné vytvářet. Chybí tu i herci, kteří děj seriálu táhnou, nikoli obráceně.

To znamená, že první kanál ČT byste postavil zcela jinak, než je jeho současná podoba.

První kanál bych odklonil od komerčních pořadů. Neznamená to ale, že prosazuji pořady, u kterých budou lidé usínat. Chtěl bych dál vyrábět, ale jinak. Třeba Nevinné lži jsou dobrým příkladem, protože řeší každodenní problémy a je to dotažené dokonce. S čím se každý den potkáváte? Migrace, nevěra, úmrtí, problémy s dětmi, drogy na školách, šikana, to jsou témata, které by ČT měla dělat, protože komerční televize je dělat nebudou.

Navrhujete ve svém projektu rozšíření, nebo naopak zúžení počtu kanálů ČT?

Stanice bych nechtěl redukovat, ale na druhé straně necítím potřebu jejich počet zvyšovat. Spíš bych je chtěl lépe ukotvit a definovat.

Máte zkušenosti s řízením komerční televize Prima. Nepřenesl byste si naopak návyky, které máte z komerční televize, do prostředí ČT?

Návyky z komerční televize bych chtěl uplatňovat především v ekonomice televize. Podle výročních zpráv se ročně snižuje fond TV poplatků o 300-400 mil. Kč. Pokud to bude tímto tempem pokračovat, tak za chvíli nebude mít ČT žádné rezervy, díky kterým v tuto chvíli vykazuje vyrovnaný rozpočet. Aktuálně sice prošlo DPH (ČT nemusí odvádět DPH z televizního poplatku, pozn. red.), nicméně tyto peníze budou v prvních letech směřovány především na financování přechodu na DVB-T2, a pokud mají v dalších letech směřovat do programu, tak bude nutné stejně šetřit, protože zároveň klesá výběr poplatků.

To je možná spíš politická otázka, koncesionářský poplatek se nezvyšoval několik let.

Koncesionářský poplatek se sice nezvyšoval, ale výběr je možné dělat důsledněji. Výběr poplatků by měl být podle mého názoru společný s Českým rozhlasem, jde o podobnou databázi s Českou televizí.

Přestože se obecně tvrdí, že pro ČT není sledovanost rozhodující, tak na druhou stranu by propad sledovanosti mohl znamenat ztrátu relevance televize veřejné služby. To by mohlo otevřít prostor pro hlasy, které volají po privatizaci ČT.

Neříkám, že sledovanost není důležitá, ale bude k ní potřeba dojít jinou cestou. Možná složitější a dražší cestou. Znamená například hledat diváky, které teď Česká televize nemá. To je mladší diváky. Jako bývalý šéf komerční televize vím, že to je těžké a nákladné a že klasická komerční televize si to nemůže dovolit. Ale mohla by si to teoreticky dovolit ČT. Vytvářet věci, které jsou primárně pro mladé a šířit je větším počtem distribučních kanálů s cílem přitáhnout je k televizi, tabletu nebo jinému koncovému zařízení.

Myslíte pořady typu Čtvrté hvězdy nebo Trpaslíka?

Na internetu je návodů docela dost. Na ČT jsou Trpaslík a Čtvrtá hvězda cestou, stejně jako kratší formáty na internetu typu Vyšehrad. Když budou pořady dobré, tak u nich mladí vydrží, konec konců to vidím doma na svých dětech, dají i seriál o stopáži 25 minut. Je třeba začít tímto způsobem.

Na druhou stranu internetové pořady mají větší volnost vzhledem k tomu, že televizní obsah je více regulovaný.

Nemusí to znamenat, že všechny pořady skončí v televizním vysílání. Můžou být určeny pro internet. Je potřeba u lidí vytvořit povědomí, že ČT vyrábí obsah, který je zajímavý.

A Váš názor na podobu zpravodajství a publicistiky České televize?

Obecně bych řekl, že zpravodajství ČT by mělo odpovídat Kodexu ČT a mělo by zachovávat nestrannost. Vezměme si za vzor BBC, kterou se často ČT ohání. Posláním zpravodajství ČT je přinášet informace v analytické šíři a v kontextu. Je ale na divákovi, jaký si z nich udělá závěr.

Zmínil jste, že chcete uplatňovat získané zkušenosti. Co konkrétně?

V projektu navrhuji určité řešení ekonomické situace. Ušetřené peníze zamýšlím vrátit zpět do vysílání. Problémem ČT je, že podstatná číst jejích peněz se rozpustí v provozu. Na Kavčích horách jsou čtyři budovy, jejichž využití je problematické. Rohlíku ujíždí podloží, hlavní budova je postavena v 60. letech s podlahami z azbestu, inženýrské sítě jsou ve stavu, v jakém jsou… a vůbec využití takto rozsáhlého areálu je problematické. Takto velký areál s velkými budovami vytváří velké náklady. V projektu navrhuju poměrně radikální řešení. Ale zato komplexní řešení pro celý areál, tedy zbourat Rohlík, postavit jednu velkou budovu pro celou ČT, pro starou hlavní budovu najít jiné využití, ideálně ji pronajmout, částečně v ní zřídit muzeum televize, filmu a podobně řešit i ostatní budovy. Pokud se tak nestane, potom neustále rostoucí provozní náklady a nutnost záplatování v areálu Českou televizi stejně jednou doženou k podobnému řešení, nebo bude třeba najít významné nové zdroje financování. Řešení, které  navrhuji, televizi ušetří do budoucna spoustu peněz a přinese nemalé výhody a synergie.