Redaktoři ČRo se ohrazují proti závěrům ředitele Zavorala

Prohlášení zaměstnanců Českého rozhlasu k situaci ve veřejnoprávním médiu

My, níže podepsaní zaměstnanci a spolupracovníci Českého rozhlasu zásadně nesouhlasíme s vystoupením generálního ředitele Českého rozhlasu Reného Zavorala na jednání Rady ČRo 31. ledna 2018, na kterém zkritizoval reportáže o neoprávněném hospodaření společnosti Agrofert, která patřila předsedovi vlády Andreji Babišovi z hnutí ANO.

Důrazně se ohrazujeme proti jeho prohlášení, že jde o neobjektivní a nevyvážené reportáže. Ač měl generální ředitel Zavoral k dispozici tři nezávislé analýzy, zcela účelově si vybral jen jednu z nich a z té pak pouze citoval vybrané pasáže.

Přitom analýza Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Univerzity Karlovy, o kterou se ředitel opírá, mimo jiné uvedla: „Popsaná pochybení lze vysvětlit či vyvážit přesvědčením autorů příspěvků (Janka Kroupy) o významnosti pojednávaného případu a jeho aktérů. Holding Agrofert je držitelem/vykonavatelem enormní ekonomické moci, stejně jako Andrej Babiš moci politické, nemluvě o navázané moci mediální. Monitorování (a možná i preventování či vyvažování) výkonu (a zejm. zneužívání) těchto typů moci je primárním úkolem veřejnoprávního média. Včetně investigativní žurnalistiky, na kterou nelze uplatňovat standardní žurnalistické normy bezezbytku. Všechna tato relativizační hlediska, která za specifické situace mohou mít až podobu veřejného zájmu, je třeba mít na paměti při závěrečné interpretaci výsledků naší analýzy.“

Tuto pasáž ale generální ředitel Zavoral nezmínil. Stejně tak podle našeho názoru zcela účelově shodil závěry dvou dalších analýz, které naopak upozorňují na objektivitu zpracovaných příspěvků.

Český novinář a mediální analytik Karel Hvížďala například v analýze píše, že „odvysílání takových pořadů, jakými byly i ty, které se týkaly neoprávněného pobírání dotací na zemědělské pozemky s nejasným vlastníkem, jen zvyšují prestiž veřejnoprávních médií, a tím i prestiž ČR  v naší civilizaci.“

Druhá analýza zpracovaná Ivanem Vodochodským ze společnosti NEWTON Media, a.s. zdůrazňuje objektivitu reportáží. „Analýza objektivity prezentace kauzy z hlediska neutrality, fakticity, vyváženosti argumentace a relevance obsahu příspěvků rovněž ukázala snahu autorů příspěvků poskytnout objektivní informace na základě oddělování objektivních faktů, vlastních názorů a názorů aktérů a zainteresovaných stran, poskytnutí prostoru pro sdělení všech důležitých informací o kauze i pro vyjádření různých názorových stran, a tím zprostředkování více možných úhlů pohledů.“

Generální ředitel také zapomněl dodat, že ani jedna ze zmíněných analýz nepotvrdila jeho nepodložená slova pronesená na Radě Českého rozhlasu dne 29. 11. 2017 o tom, že by kauza byla „načasovaná“ nebo součástí „antibabišovského tažení“.

Domníváme se, že vyjádření generálního ředitele Českého rozhlasu je manipulativní a jeho chování a vyjadřování velmi poškozuje dobré jméno veřejnoprávního Českého rozhlasu.

Zároveň bychom chtěli touto cestou požádat Etickou komisi Českého rozhlasu, aby nejen zhodnotila odvysílané reportáže, ale vyslovila i svůj názor na postoj a vystupovaní Reného Zavorala, které je podle našeho názoru možné vnímat jako zastrašování.

Dne 2.2. 2018 v Praze

Prohlášení generálního ředitele Reného Zavorala

V Českém rozhlase pracuji 16 let a na každé pozici, kterou jsem zastával – od řadové až po manažerské – jsem vždy ctil a hájil zájmy média veřejné služby, jeho objektivitu, nestrannost a vyváženost. Jako generální ředitel jsem vždy vedl otevřený dialog se zaměstnanci a neváhal hájit jejich kvalitní práci a profesionalitu. Vždy jsem také přede všemi hájil dobré jméno Českého rozhlasu.

Mrzí mě, že někteří zaměstnanci Českého rozhlasu zveřejnili ve svém prohlášení, ze dne 1. 2. 2018 obvinění, která musím odmítnout a ohradit se proti nim.

Všichni zaměstnanci Českého rozhlasu měli vždy pod mým vedením pro svou práci takové podmínky, aby ji mohli vykonávat svobodně a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Stejně tak se dělo i v případě reportáží o pozemcích s nejasným vlastníkem, které připravoval redaktor Janek Kroupa a další redaktoři. Všechny zpravodajské či publicistické příspěvky byly odvysílány či napsány a zveřejněny.

Podotýkám, že jsem také v drtivé většině bodů odmítl stížnost společnosti Agrofert (text mé odpovědi najdete v příloze). Mé stanovisko k této věci si vyžádala Rada ČRo, na kterou dotyčná firma své výtky k reportážím Janka Kroupy adresovala.

Nikdy jsem nepopíral závažnost tématu, na přímý dotaz členů Rady ČRo jsem pouze loni v listopadu vyjádřil pochybnosti o kvalitě zpracování. Tak, jak jsem deklaroval, jsem nechal vypracovat k této věci odborné analýzy, z toho jednu jsem nechal zadat Karlu Hvížďalovi, kterého si vybrali na své přání pracovníci zpravodajství ČRo. S nimi jsem také o věci otevřeně hovořil a seznámil je s mými výhradami a zároveň deklaroval, že pokud se moje podezření o nedostatcích nepotvrdí, budu jedině rád.

Ze tří zpracovaných analýz jsem mohl pro dané téma využít pouze jednu, analýzu Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK, která byla nejkomplexnější a nejlépe zpracovaná. Ta bohužel potvrdila mé pochybnosti a ukázala, že v reportážích k danému tématu byla řada diskutabilních jevů a nedostatků. Stejně tak mě v mém postoji utvrdily názory dalších mediálních odborníků a právníků, kteří pro mě dané téma analyzovali.

Analýzy pana Hvížďaly a Newtonu neposkytovaly odborný rámec, na základě kterého by bylo možné téma hospodaření na pozemcích s nejasným vlastníkem objektivně hodnotit. Materiál Karla Hvížďaly byl spíše esejistickým útvarem, práce společnosti Newton se zabývala převážně kvantitativním výzkumem, nikoli však kvalitativní složkou a rámováním obsahu.

Po objektivním přečtení všech tří analýz, které jsou veřejně dostupné, musí každý vidět rozdíl v jejich zpracování. Stejně bych si mohl počínat já a uvést, že autoři „Prohlášení zaměstnanců“ si ve svém textu vybírají „účelově“ jen ty pasáže, které hovoří v jejich prospěch. Já ale tímto způsobem postupovat nechci.

Zaměstnanců i práce Českého rozhlasu jsem se v minulosti mnohokrát zastal a zastávat budu – vždy, když tato práce bude kvalitní a dobře odvedená. Pokud bych ale hájil chyby a nedostatky, jen bych tím podkopával důvěru veřejnosti v to, že Český rozhlas pracuje objektivně a podle platných zákonů a Kodexu ČRo.

Právě já jsem byl tím, kdo kdysi zakládal v Českém rozhlase investigativní buňku zpravodajství a podporoval jejich práci, a to přístupem „padni komu padni“. Tím více se mě dotýkají slova Janka Kroupy, který k mé lítosti nemá na zřeteli dobro Českého rozhlasu a není schopen přiznat vlastní chybu, ačkoli byla potvrzena nezávislým a respektovaným zdrojem.

V této souvislosti bych rád zdůraznil, že nedostatky v reportážích Janka Kroupy a jeho spolupracovníků potvrdila jak analýza IKSŽ FSV UK, tak i Rada pro rozhlasové a televizní vysílání a Rada Českého rozhlasu.

Zároveň mi dovolte vás odkázat na již zveřejněné materiály, které souvisí s tímto tématem.

René Zavoral, generální ředitel Českého rozhlasu