Ján Simkanič skončí v čele SPIR

Ján Simkanič, foto: Internet Info

Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR) má letos na jaře znovu volit své zástupce do výkonné rady a do předsednictva SPIR. Objevují se informace, podle nichž se po deseti letech očekává změna ve funkci předsedy výkonné rady, kterou zastáváte. Jak to je?

Ano, ke změně dojde, protože na předsedu už znovu kandidovat nebudu. Kolegům z výkonné rady jsem už při poslední volbě předsednictva avizoval, že je to moje poslední kandidatura na funkci předsedy výkonné rady, aby se na změnu po tak dlouhé době mohli připravit.

Kdy tedy v té roli skončíte?

Stane se tak zvolením nového předsedy, kterého vybere nová výkonná rada zvolená na květnové valné hromadě.

Nicméně ve výkonné radě SPIR zůstanete?

Ve výkonné radě bych rád zůstal aktivní, jsem připraven SPIRu dál pomáhat, jen už to nebude v roli statutárního zástupce na denní bázi jako dosud.

Proč jste se rozhodl na pozici předsedy dál nekandidovat?

Důvodů je víc. Deset let, kdy jsem stál v čele výkonné rady, je dlouhá doba a je dobré skončit včas. Změna prospěje mně i SPIRu. Je šance, že získá nový impuls, novou energii a nové priority.

Když se podíváte zpátky na těch deset let, trh se velmi proměnil. Z party lidí, kteří se dobře znají a mají hodně společného, přestože jsou z konkurenčních subjektů, se trh celkem logicky zkoncentroval do velkého byznysu menšího množství klíčových hráčů, který se už začíná protínat i s politickými zájmy. Bude jedině dobře, když do nové doby půjde SPIR v čele s novou tváří.

Kdo by tou novou tváří měl podle Vás být? 

Podmínkou úspěšného fungování nového předsedy je jeho schopnost reflektovat jiné názorové pozice a zájmy, zvláště pokud budou v kolizi s cíli jeho vlastní firmy, de facto je ze všeho nejvíce moderátorem mezi protichůdnými postoji a preferencemi jednotlivých členů. Což dnes může být o něco složitější, zvláště pokud by se do rozhodování promítaly i jiné než čistě profesní faktory. Bude záležet na ochotě a schopnosti jednotlivých firem a jejich zástupců, jestli budou chtít vytvářet něco společného i nadále. Jsem rád, že se nám to během deseti let dařilo a že veškeré pokusy vychýlit rovnováhu sil jsme zvládli ustát a dokázali jsme nacházet společné pozice. Jestli jsem k něčemu ve SPIRu přispěl, tak právě k tomu. Budu SPIRu držet palce, aby to dokázal i do budoucna.  

Tedy aby byly zohledněny hlasy všech zúčastněných ve jménu společného konsenzu.

Ano. Sice i v minulosti se vyskytly pokusy vychýlit rovnováhu, ale naštěstí jsme vždy dokázali subjekty přesvědčit, že to není správná cesta. Bohužel čím větší roli bude internet hrát, tím větší tlaky na něj budou.

Největším internetovým hráčem je v Česku Seznam, ovlivňoval hodně dění uvnitř sdružení?

Postavení Seznamu je na českém internetovém trhu naprosto unikátní. Přesto to byl právě Seznam, kdo prosazoval vůči ostatním značnou velkorysost. Určitě ji prosazovat nemusel, mohl jít za svými zájmy mnohem tvrdším způsobem, o to víc si za to Seznamu vážím, že dokázal reflektovat, co dává smysl celku. Ono to v konečném důsledku pomáhá i Seznamu.

Znamená to tedy, že máte pocit, že pro další období není možné zabránit, aby k vychýlení rovnováhy docházelo?

Spíš se dnes hůř odhaduje dynamika dalšího vývoje kvůli tomu, jak jsou čistě mediální a obchodní zájmy ovlivněny dalšími vazbami, například politikou. Pak už nejde čistě o fungování prostředí a jeho rozvoj, ale o vliv zájmů, které s trhem vlastně nesouvisí. Ale věřím, že dokážeme i nadále nacházet ta nejlepší řešení pro všechny.

Ján Simkanič na konferenci IAC 2017, foto: Internet Info

Pokud se podíváme zpět na uplynulé desetileté období, kdy jste stál v čele výkonné rady, které tři věci byste označil za zdařilé?

Vyzdvihl bych, že sdružení je vnímané jako akceschopný hráč ve vztahu mezi trhem a regulací. To, že se nám v tomto směru povedlo vybudovat celou infrastrukturu kontaktů, zkušeností, vazeb a know-how de facto z nuly, je určitě velký benefit pro všechny. A to v určitou dobu ani nepanovala jasná shoda, že se do něčeho podobného má SPIR pouštět. Zaznívalo, že bychom se měli držet jen čistě obchodních záležitostí. Bylo ale jasné, že ve světle rychlého rozvoje prostředí regulace přijde a že na to musíme být připravení. A to se povedlo. O to víc mě mrzí, že stát většinou nedokáže reflektovat ani odborné a faktické připomínky digitálního prostředí a výsledkem jsou absurdní a nesmyslná řešení, která jen komplikují situaci, aniž by cokoliv pozitivního přinášela. Projevilo se to u zákona o hazardu, v paragrafu o pomluvě či při přenášení odpovědnosti za obsah reklamního sdělení i na média, která ho ani nemají šanci ovlivnit. To všechno jsou naprosto zbytečná a kontraproduktivní opatření. Bohužel to  odpovídá přístupu české politické reprezentace k digitálnímu prostředí obecně, naše postavení na chvostu evropských zemí v rozvoji e-governmentu je dlouhodobě známé. Sice se do státní správy postupně dostává víc zkušených lidí, kteří chtějí s věcmi pohnout, ale ta setrvačnost je hrozně velká.

Druhá věc je, že se stále ještě navzdory všem technologickým změnám podařilo udržet trh pohromadě u zastřešujících projektů. To znamená především jednotnou měnu měření návštěvnosti. To není samozřejmost, když si uvědomíme, že existuje mnoho nástrojů, kterými se dnes dá výkon médií a inzerce měřit. Přestože se pravidelně bavíme o tom, jaká by měla být optimální podoba NetMonitoru, nedovedu si představit, že na trhu nebudou auditovaná jednotná data s verifikovatelnou metodikou. Všem ostatním systémům můžete, ale taky nemusíte věřit, do jejich fungování se zvenčí těžko vidí, navíc není žádná kontrola nad tím, jestli jednotlivé subjekty používají technologie korektně a správně. To vše je v NetMonitoru pod kontrolou. Požadavek transparentnosti je jeden z nejdůležitějších a jeho význam bude narůstat. To je vidět například u Facebooku, který nedávno přiznal dramatické nesrovnalosti v měření počtu přehrání videa, podobně Google v USA sáhl po vnějším auditorovi, aby verifikoval jeho čísla. Nicméně NetMonitor má před sebou určitě hodně práce, aby dokázal držel krok s dobou.

No a za třetí, dokázali jsme SPIR převést zásadní transformací z té staré éry, která spočívala hlavně ve vztazích mezi agenturami, zastupitelstvími a médii, v otevřenou platformu pro všechny. To zahrnovalo dost složitě prosazovat změnu stanov a fungování celé organizace. Je to technikálie, ale zásadní. SPIR to nemusel ustát, ale ukázalo se to jako vysoce funkční. Několik let ukazuje, že změna prospěla a postupně se do našich struktur zapojují zcela nové subjekty, jako jsou třeba finanční instituce nebo ISP Alliance, které oceňují náskok SPIRu ve schopnosti reagovat například na regulační nároky z českého i evropského prostředí, jako například teď GDPR, kde sloužíme jako informační základna pro řadu ostatních subjektů.

Je s ohledem na evropské nařízení GDPR a e-Privacy udržitelné měření internetové návštěvnosti?

Zatím se zdá, že pro výzkumné účely bychom neměli v GDPR narazit. Větší neznámou je ePrivacy, kde jsou zvažované změny mnohem dramatičtější, ovšem věc je stále v pohybu, takže zatím je těžké odhadovat dopady.

Stát většinou nedokáže reflektovat ani odborné a faktické připomínky digitálního prostředí a výsledkem jsou absurdní a nesmyslná řešení, která jen komplikují situaci.

Ján Simkanič

Na poslední konferenci Czech Internet Forum a také Internet Advertising Conference jste varoval před regulačními dopady na internetové prostředí. Jak vidíte budoucnost internetové scény?

Jako velice nevyzpytatelnou. Na globální úrovni je zásadní role duopolu Facebooku a Googlu, který odebírá většinu reklamních investic z trhu. Na to nejvíce doplácejí média, která paradoxně musí nejvíce investovat do výroby obsahu, ale získávají za něj poměrově stále méně. Jak se tyto vztahy promění, nemůže dnes nikdo předvídat, roli bude hrát mnoho faktorů – od snahy regulačních orgánů vrátit do prostředí větší konkurenci, po další technologické změny a souboje platforem mezi sebou. Dalším rizikem je špatná regulace v oblasti ochrany osobních dat, která může zásadně nabourat současné inzertní byznys modely, což by ohrozilo řadu projektů a médií. Mělo by to velký dopad na mediální scénu i možnosti novinářské práce. Nejsem si jist, jestli si to zástupci na evropské úrovni dostatečně uvědomují.

Aktuálním regulačním tématem jsou fake news a diskuse nad zásahy do svobody projevu. Množí se důkazy o tom, že jsme skutečně součástí hybridní informační války, ale úspěšně tomu čelit, aniž bychom narušili základní demokratická pravidla a svobody, je nesmírně složité. Jako zastánce liberálního přístupu k internetu – i s vědomím všech rizik – se víc kloním k edukaci než k regulaci.

A pak je tady čistě lokální rozměr již zmíněné výrazné koncentrace trhu, jejíž důsledky ještě nejsou zcela zjevné. Je otázka, jaké síly převáží a jak se na vývoji odrazí propojení byznysu s politickými cíli.

Jak se SPIR staví k přijímání do jednotného měření těch webů, které by mohly být považovány za šiřitele záměrně nepravdivých zpráv?

Tato diskuse probíhá a ještě není u konce. Máme etický kodex na to, co může být měřené, a systematické fake news jsou trochu nový prvek. Důležitost těchto debat se zvyšuje, ale zvyšuje se i povědomí mediálního prostředí. Mediální agentury nechtějí, aby se inzerenti objevovali na těchto webech. Seznam po prvotním váhání už inzerentům připravil nástroj, aby se mohli vyhnout spojení svých značek s podobně pochybným obsahem. Čím víc inzerentů rychleji pochopí, že podobná vazba ubližuje především jim samotným, tím lépe pro všechny. Nějaká samoregulace tedy už probíhá, byť ještě není příliš koordinovaná, na Slovensku je v tomto trh dál.

Bylo někdy blízko k tomu, aby se do měření internetové návštěvnosti zapojily Facebook a Google?

Zahraniční subjekty mají stále otevřené dveře. Samozřejmě, že bychom o jejich přítomnost v jednotném měření stáli, aby popis situace byl kompletní. Ale překážky byly vždy na jejich straně, dokud nebudou chtít, tak s tím nic neuděláme.