Zdroj: Photospin
České ekonomice se daří, tržby v českém maloobchodě rostou nejrychleji za posledních deset let a v důsledku toho se pomalu mění i nákupní zvyklosti českých spotřebitelů. Zvyšuje se například počet lidí, kteří neupřednostňují nejlevnější zboží, ale jsou ochotni si připlatit za kvalitu. To nahrává privátním značkám, kde posilují ty prémiové a mainstreamové na úkor ekonomických. Ukazuje to výzkum agentury GfK, který mapuje trendy v nákupním chování českých domácností.
„Tuzemští zákazníci jsou optimističtější, a tím pádem se nebojí více utrácet. S tím samozřejmě souvisí i spotřebitelská důvěra, která dosahuje historického maxima. Hodnoty pro Českou republiku jsou aktuálně vyšší, než je průměr Evropské unie, a dokonce i Německa,“ uvedl za agenturu GfK Ladislav Csengeri s tím, že výdaje domácností za rychloobrátkové zboží vzrostly v meziročním srovnání o 5 %. Vliv na to měla částečně inflace.
Zatímco průměrná frekvence nákupů už poslední dva roky klesá – z předloňských 339 na 337 nákupů v roce 2017 –, výdaje na jeden nákup rostou. Loni Češi utratili za průměrný nákup 241 korun oproti předloňským 228 korunám. „Domácnosti jsou nyní ochotné zaplatit vyšší průměrnou cenu za jeden výrobek – v potravinách a nealkoholických nápojích činí nárůst až 6,4 %, což je jednak způsobené tím, že lidé nakupují více dražších privátních značek, jednak je méně nákupů v akcích,“ dodal Csengeri.
Podíl nákupů v promocích poslední dva roky klesá. Oproti roku 2015, kdy dosáhl hodnoty 46,9 %, loni poklesl na 46 %, i tak je Česká republika, co se nákupů v promocích týče, i nadále v čele evropských států.
Podíl nákupů v promocích ve výdajích domácností v hodnotě %, zdroj: GfK
Privátní značky řetězců loni mírně zvýšily svůj podíl na trhu, dnes představují 21,2 %. V porovnání s okolními státy, s výjimkou Polska, se však jedná stále o spíše o nižší podíl, pro srovnání v Německu tvoří 37 %, Rakousku 32 %, Maďarsku 28 % a na Slovensku 27 %. „Ubývají ekonomické privátní značky a posilují ty dražší, prémiové a mainstreamové,“ popsal Ladislav Csengeri. Na prémiové privátní značky sází například Tesco se svým Tesco Finest, Albert s řadou Albert Excellent, Coop s Coop Premium, Billa s Billa Premium, Makro s Metro Premium či Lidl se značkou Deluxe a Kaufland se značkou Exquisit, které jsou však do nabídky zařazeny jen v určitých obdobích roku, zejména u příležitostí vánočních či velikonočních svátků.
Podíl privátních značek v hodnotě %, zdroj: GfK
„Zlepšující se ekonomická situace a rostoucí důvěra spotřebitelů ovlivňuje i jejich nákupní rozhodnutí. Stále větší význam má kvalita potravin, jejich čerstvost a příjemný a pohodlný nákup. Koncem roku 2017 si už 20 % zákazníků vybíralo prodejnu potravin podle kvality výrobků – dvakrát více než o pět let dříve,“ řekl Zdeněk Skála, retail director CZ agentury GfK.
Kritéria k výběru prodejnu s potravinami, v níž utratí respondenti nejvíce, zdroj: GfK.
S důrazem na kvalitu se mění také role „českého původu“ potravin. Jak podotkl Skála, není to však výraz vlastenectví, ale větší důraz na transparentnost a dohledatelnost původu. České potraviny celkově preferuje 49 % zákazníků, důležitější jsou pro vysokoškolsky vzdělané zákazníky (64 %).
Nejvyšší část výdajů domácnosti utrácejí v hypermarketech. Dlouhodobě rostou výdaje v diskontních prodejnách a supermarketech, a to na úkor malých prodejen. Mladší nakupující z generace millenials více nakupují také jídlo ke konzumaci po cestě nebo v zaměstnání, takové nákupy dělá až 50 % z nich. Jejich nákupní chování se tak mění směrem k „pohodě“, protože nechtějí svůj čas investovat do nákupu a plánování. „Proto jsou dnes úspěšné prodejny, které tento nákupní styl mladším zákazníkům umožňují. Právě vycházení vstříc potřebě ,convenience‘ představuje dnes jednu z mála možností růstu,“ podotkl Skála.
-stk-
