Zdroj: The meaninful Shift, Havas
Podle studie The Meaningful Shift od agentury Havas jsou současnými hlavními influencery a hnací silou trhu tzv. prozumenti. Jde o aktivní a informované muže a ženy, kteří kromě ekonomického vlivu mají také vliv na výběr značek a chování druhých lidí. „Zjednodušeně řečeno, to, co prozumenti dělají dnes, budou většinoví spotřebitelé s velkou pravděpodobností dělat za 6 až 18 měsíců," odhaduje Havas.
Mezi zásadní zjištění studie patří:
- Vstoupili jsme do éry ohleduplné spotřeby – do doby, kdy si lidé uvědomují negativní dopady svých nákupních rozhodnutí a přijímají osobní zodpovědnost za změnu svého chování. Více než 90 % prozumentů se snaží být lepšími lidmi a vést lepší život. A dvě třetiny z nich se snaží spotřebovávat méně.
- JÁ se stává novým faktorem změny. Lidé se snaží sami změnit tak, jak by si přáli, aby se změnil svět: pouze každý pátý prozument souhlasí s tvrzením, že „nic z toho, co dělám ve snaze pomoct naší planetě, nemá žádný význam“. Takže 86 % prozumentů (a 76 % většinové populace) věnuje větší péči a pozornost tomu, co nakupuje.
- Pro mnoho lidí jsou nákupní rozhodnutí možností, jak hlasovat peněženkou. Většina prozumentů (56 %) a 49 % mileniálů je přesvědčena o tom, že mohou více ovlivnit společnost jako spotřebitelé, než jako voliči. A to má vliv na jejich nákupní rozhodování. Více jak polovina prozumentů a 43 % mileniálů se často rozhoduje o koupi na základě hodnot či politických/společenských aktivit dané společnosti.
- Někdy se „nejvýhodnější nákup“ týká méně toho, co získáme, a více toho, co dáváme. Téměř 90 % prozumentů tvrdí, že mají dobrý pocit, pokud mohou podpořit lokální pěstitele, řemeslníky a výrobce. A 71 % z nich je ochotno zaplatit za výrobek o trochu vyšší cenu, pokud část výtěžku putuje na dobrou věc.
„Trend ohleduplné spotřeby tu již nějakou dobu je a poslední dobou ještě posílil. Lidé si stále chtějí dělat nákupem radost, zároveň se však nechtějí cítit provinile. Tato vina je značně redukována, pokud mají pocit, že nákupem přispívají na dobrou věc,“ říká Jakub Kočí, Strategic Planner v Havas Prague. „Obzvláště mezi mileniály tak vidíme hodně těch, co běhají v adidaskách vyrobených z recyklovaných plastů z moře, umývají se Solidarity mýdlem od L’Occitane, půjdou nakoupit do Bezobalu a na pláž by si netroufli vyrazit bez náramku 4Ocean, který svědčí o jejich participaci na redukci plastů v oceánech. Spotřebitelé tak získávají pocit, že svým nákupním rozhodováním aktivně přispívají k lepší budoucnosti naší planety a výrobci mohou ospravedlnit prémiové ceny,“ dodává.
Jak je to v Česku?
Data z českého trhu mají globální trendy potvrzovat. A to nejen co se týká prozumentů, ale i většinové populace (mezi oběma skupinami nebyly u většiny témat výrazné rozdíly). 72 % Čechů říká, že se snaží spotřebovávat méně, 74 % pak nakupuje ohleduplněji a smysluplněji než dříve. Stejný podíl lidí má dobrý pocit, když podporuje místní výrobce, umělce a řemeslníky.
Polovina Čechů (48 %) se před nákupem častěji ptá, zda dané zboží opravdu potřebuje (ve srovnání s dobou před několika lety se stejně často ptá 42 %, méně často 10 %). Otázku „Je to kvalitní – vydrží to dlouho?“ si při nakupování častěji klade 55 % lidí, u českých prozumentů to je dokonce 68 %.
Více než dvě třetiny české populace souhlasí s tím, že nejlepší způsob jak zachránit planetu, je spotřebovávat méně. O něco více lidí (71 %) říká, že se vědomě snaží minimalizovat svůj negativní dopad na životní prostředí.
Vůle českých spotřebitelů trochu si připlatit za produkty, u nichž část z ceny jde na dobrou věc, je ve srovnání se zahraničními prozumenty nižší (44 % vs 71 %). V porovnání se světem je v Česku také menší podíl lidí, kteří si často vybírají produkty firem podle toho, jaké mají hodnoty a politické nebo sociální aktivity (jen 26 %, ve světě více než polovina).
Infografika k výzkumu je ke stažení níže.
-mav-
