Charitativní značky mají úspěch také v Česku
Značky, které nechtějí jen prodávat, ale i pomáhat, mají úspěch i na českém trhu.
Zdroj: FB Frajer
„Dejme to všechno těm, co to potřebují,“ řekl herec Paul Newman o zisku, který vytvořila jeho firma Newman’s Own. Vše, co na svých salátech, dresincích či omáčkách vydělal, tak putovalo na charitu. A tohoto nastavení se drží firma i dnes, deset let po smrti svého majitele. Od roku svého založení v roce 1982 věnovala různým charitativním organizacím více než 500 milionů dolarů, a řadí se tak mezi významné dobročinné neboli charitativní značky.
Dobročinné značky vznikají už s tím cílem, že budou pomáhat. Místo maximalizace hodnoty pro jejich majitele darují velkou část, nebo dokonce celý svůj zisk potřebným. Zakládají je většinou lidé, kteří chtějí svými výrobky pomoci zlepšit svět, a přitom si na sebe a své zaměstnance vydělat.
Ukázkovou charitativní značkou jsou například boty TOMS, které před 12 lety začal vyrábět Blake Mycoskie. Svůj byznys s tradičními argentinskými alpargata postavil na tom, že každý zákazník, který si koupí nový pár bot, zároveň druhý daruje někomu, kdo si je nemůže dovolit. Díky úspěchu bot, které se dostaly i na stránky módních časopisů, se portfolio značky rozrostlo o brýle, které zachraňují zrak chudým, nebo tašky a batohy, které zase pomáhají zpřístupnit kvalitní porodní a poporodní péči tam, kde doposud chyběla.
Více se o příběhu značky TOMS můžete dočíst v našem speciálu Big Brand Stories.
Dobročinnost si však do svého DNA dávají i některé české značky. Před rokem vznikla u nás například pivní značka Frajer, za níž stojí dvojice kamarádů Martin Lisý a Standa Kupči. Pivo si nechávají vařit v rodinném pivovaru Zichovec, stáčejí ho do lahví a prodávají s etiketou, na níž je vyobrazen „frajer“ se sloganem „Pivo, které mění svět“.
Zdroj: FB Frajer
Z každé prodané lahve darují určitou částku – konkrétně čtyři koruny dvacet haléřů – na lokální společensky prospěšné projekty. Přihlásit se může kdokoliv. Komu ale budou peníze darovány, nakonec rozhodnou hlasováním fanoušci na Facebooku.
Frajer, který je v současnosti k dostání ve 14 podnicích v Praze (mimo jiné například v DOXu, v Café Na půl cesty, Atlas Café, Drive House nebo Parlor Café), prodal za 14 měsíců svého fungování přibližně 13 tisíc lahví a vytočil několik sudů. „Celkem jsme podpořili pět projektů: Box club Žižkov, Země lidí, Stop Zevlig, Slou Days a teď bude končit další cyklus a zatím vede Hero Clan. Rozdali jsme už 43 500 korun,“ popisuje fungování jeden ze zakladatelů Standa Kupči.
Jako mnoho jiných mladých značek i Frajer k marketingové komunikaci využívá jen sociální sítě – Facebook a Instagram. „Nejvíc nám ale zabírá osobní přístup, tím že sami ve volném čase pivo nabízíme, pak rozvážíme a máme stále kontakt se zákazníky. Také sázíme hlavně na to, že lidé se o tom budou bavit sami, protože se jim naše myšlenka (a produkt) líbí a chtějí ji dále sdílet,“ vysvětluje Standa Kupči.
O tom, zda je právě charitativní rozměr značky pro zákazníky tahákem, zakladatelé nepochybují. „Určitě je to věc, která může rozhodovat, protože malých dobrých pivovarů je u nás spousty a Frajer by byl jen další v řadě, takhle z ní vystupuje. Na druhou stranu známe více případů, kdy nám finální spotřebitelé chválí, jak jim pivo chutná, líbí se etiketa i název, ale nakonec zjistíme, že o sociálním a charitativním přesahu nemají ponětí,“ dodává Kupči.
Zatímco Frajer představuje zatím malou značku, velkým hráčem na českém trhu charitativních značek je společnost Zátiší Group, která jednak nabízí cateringové služby, jednak provozuje řadu luxusních restaurací, jako je V Zátiší, Mlýnec, Žofín Garden nebo Bellevue. Ze svého zisku věnuje každý rok až 50 % na pomoc ostatním, například prostřednictvím organizací UNICEF, Člověk v tísni nebo World Vision.
„Vlastní podstatou existence Zátiší Group je rozdávat štěstí na všech frontách – našim hostům v podobě ,wow‘ služeb, našim zaměstnancům, dodavatelům a obchodním partnerům a všem lidem, kteří v životě nemají takové štěstí jako my,“ vysvětluje prezident společnosti Sanjiv Suri a dodává: „Stejně jako při tenisovém zápase, kdy je nejlepší strategií neustále sledovat míček a nikoli výsledkovou tabuli, je i v podnikání nejlepší strategií pro maximalizování dlouhodobých zisků nedělat z nich primární cíl.“
-stk-
