Zpravodajství v Česku nesleduje nebo pouze minimálně sleduje třetina lidí ve věku mezi 15 až 79 lety. Největší část z nich tvoří mladší lidé, další skupinou jsou zcela apatičtí lidé a pak lidé, kteří nedůvěřující masmédiím. Vyplývá to z výzkumu, který na konci roku 2016 provedla agentura Median pro Nadační fond nezávislé žurnalistiky (NFNŽ) na datech od 14.000 respondentů.
Analýza českého mediálního trhu je zaměřená na typologii českých konzumentů a nekonzumentů zpravodajství. Mezi nekonzumenty patří populace, která zprávy nesleduje vůbec nebo je sleduje pouze minimálně. Takzvaní konzumenti zpravodajství se o zpravodajství či publicistiku zajímají pravidelně.
Z průzkumu vyplynulo, že nekonzumenti tvoří 30,8 procenta populace. Jde o tři skupiny lidí, z nichž největší část zahrnuje mladší lidi. Mezi nekonzumenty převažují zcela apatičtí lidé, ve výzkumu jde o 14 procent populace. Jejich průměrný věk je 36 let, mají často základní vzdělání, nízký příjem a obvykle pocházejí z malých obcí. Apatie a neinformovanost této skupiny se projevuje velkou důvěřivostí, třeba reklamě. Tematicky je nic nezajímá a jsou osobně nespokojení.
Zhruba desetina populace nedůvěřuje masmédiím. Průměrný věk těchto lidí je 48 let, nevyužívají příliš internet a jsou extrémně nedůvěřiví k reklamě. Deníky čtou kvůli zprávám ze společnosti, v televizi preferují sportovní kanály a případně komerční stanice. Jde o lidi nespokojené se společností a politikou, mají také sklon k autoritářství.
Třetí skupinou nekonzumentů jsou mladí lidé kolem 28 let, politicky neangažovaní z větších měst, kteří jsou relativně aktivní, zajímají se o životní styl, módu, hudbu a se svým životem jsou průměrně spokojeni. Hlavním zdrojem informací je pro ně internet a jsou silnými uživateli všech sociálních sítí a videoplatforem. Politika ani zpravodajství je ale vůbec nezajímá, v průzkumu tak odpovědělo sedm procent dotázaných.
Dvě třetiny lidí naopak zpravodajství sledují. Mezi nimi lze podle výsledků výzkumu rozlišit čtyři základní skupiny. Nejsilněji, a to pětinou celkové populace, je zastoupená vzdělaná střední třída. Jde o lidi kolem 48 let, z velkých měst, vysokou úrovní vzdělání a nejvyššími příjmy. Jsou silnými konzumenty internetu a jsou silně orientovaní na zpravodajství. Čtou všechny seriózní deníky, sledují zpravodajské weby, z televizí sledují hlavně Českou televizi, z rádií poslouchají nadprůměrně Český rozhlas Radiožurnál, Frekvenci 1 a ČRo Dvojku.
Přes 18 procent populace tvoří skupina zvaná mainstreamový spokojený rodič. Jde o středoškoláky s vysokými příjmy, průměrným věkem kolem 40 let. Internet je pro ně hlavním zdrojem informací, televizi sledují kvůli zprávám. Jsou spokojení se společností i rodinou.
Patnáct procent populace výzkum zařadil do skupiny bulvárních čtenářů a konzumentů. Průměrný věk této skupiny je 47 let s nižším vzděláním, častěji jsou zastoupeni muži. Hlavním zdrojem informací je pro ně tisk, nadprůměrně čtou Blesk a Nedělní Blesk, důvěřují masmédiím. Důležitými tématy jsou pro ně skandály, slavní lidé, zprávy a sport. Bohatství a konexe jsou pro ně hlavní známkou úspěchu.
Přes 14 procent populace se ve výzkumu zařadilo do skupiny „babiček s brýlemi." Jde většinou o ženy kolem 61 let, z malých a středních měst, s nízkým vzděláním a velmi nízkými příjmy. Jsou silnými čtenáři časopisů, zejména bulvárních a zdarma distribuovaných. Lidé z této skupiny nevyužívají internet, volný čas tráví odpočinkem doma a sledováním televize. Jde o lidi nespokojené s osobním životem i společností, ve které žijí. Mají velkou averzi k riziku a změnám.
-čtk-
