TV Nova si v pondělí připomíná 25. výročí vysílání

Foto: MediaGuru.cz

Televize Nova, první celoplošná soukromá televize ve východní Evropě, zažila během čtvrtstoletí existence řadu zvratů, změn majitelů i vedení. Jedno se ale od 4. února 1994 prakticky nezměnilo – stanice se už na počátku dostala do čela žebříčku sledovanosti a tato situace se během 25 let nezměnila. Hlavní stanice Nova získala mezi jednotlivými televizními kanály i v roce 2018 největší přízeň diváků, přestože ve skupině 15+ byl její odstup od druhé ČT1 jen velmi těsný. Ve své primární skupině 15-54, na kterou Nova prodává reklamu, je ale její náskok od nejbližších konkurentů výraznější. 

Zdroj: ATO-Nielsen Admosphere

Zdroj: ATO-Nielsen Admosphere

Z pohledu postavení jednotlivých televizních skupin byla skupina Nova, tedy nejen hlavní kanál, ale i stanice Nova Cinema, Nova 2, Nova Action, Nova Gold  v některých letech (platí to i pro rok 2018) předstižena v divácké skupině (15+) stanicemi České televize. V hlavním vysílacím čase a v mladších diváckých kategoriích (zejména 15-54) si prvenství skupina Nova nadále udržuje. Denně sleduje v současnosti stanice skupiny Nova přes pět milionů Čechů starších čtyř let.

K hlavnímu kanálu skupiny přibyl od roku 2008 filmový kanál Nova Cinema. Další rozšiřování stanic nastalo v roce 2012, kdy Nova uvedla stanici Fanda (dnes Nova Action), dále komediální Smíchov (dnes Nova 2) a od zimy 2013 retro kanál Telka (dnes Nova Gold). Menší stanice postupně získávají větší podíl na sledovanosti. V roce 2017 prošly tematické stanice vizuální a obsahovou proměnou a názvy všech stanic byly zastřešeny pod značku Nova. Do portfolia dále patří placené televize Nova Sport 1 a Nova Sport 2. Na Slovensku provozuje Nova placenou stanici Nova International.

Nova – ale také Česká televize nebo Prima – přitom dnes už své aktivity nezaměřuje jen na obyčejné vysílání. Je aktivní na internetu, kde provozuje například zpravodajský portál (TN.cz), divákům také nabízí hybridní vysílání nebo knihovnou pořadů (Nova Plus.cz) a také placenou videotéku Voyo.cz. 

Zdroj: ATO-Nielsen Admosphere

Před 25 lety Nova začínala s jediným programem, do vínku ale dostala největší pokrytí, spolu s licencí totiž získala také vysílací síť po někdejší "ef-jedničce". Televize pod vedením Vladimíra Železného – který se i díky pořadu Volejte řediteli stal jednou z nejviditelnějších tváří stanice – rychle odbourala rozšířený mýtus o velké kulturnosti českého televizního diváka. Místo slibovaného intelektuálně zaměřeného programu totiž vsadila na atraktivní zámořské pořady.

Sledovanost, která hned od počátku přeskočila 50 procent, získala Nova zejména nasazením řady atraktivních zahraničních seriálů a filmů. V éteru se tak v únoru 1994 objevil výrazně jiný program, než sliboval projekt, který o rok dříve vybrala Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Místo intelektuálně zaměřené televize plné vzdělávacích a diskusních pořadů nebo dokumentů přišla – i díky benevolenci licenčních podmínek – česká verze vcelku běžné komerční stanice.

Kombinace lákavého programu přinášejícího vysokou sledovanost (neúspěšné pořady televize vždy rychle rušila) a vyprodaných reklamních časů pak Novu zařadila mezi nejvýdělečnější televize v Evropě. Svým majitelům přinesla podle veřejně dostupných údajů za 25 let přibližně deset miliard korun čistého zisku. Zhruba stejně, jako v roce 2003 zaplatili čeští daňoví poplatníci v důsledku sporů, jež vypukly po rozchodu firmy Central European Media Enterprises (CME) s Vladimírem Železným.

CME a její předchůdce CEDC totiž stály u počátku vysílání Novy. Mediální firma zaměřená na východ a střed Evropy, kterou na počátku 90. let založil dědic známé americké kosmetické firmy Ronald Lauder, měla do vítězného projektu přinést zkušenosti ze světa. Nakonec se ale do povědomí české veřejnosti zapsala právě sporem se Železným, který postupně ovládl většinu firmy držící vysílací licenci a když se kvůli možnému prodeji Novy dostal začátkem roku 1999 s CME do sporu.

Díky tomu, že jedna firma – Železným ovládaná CET 21 – držela licenci a druhá – ČNTS patřící Američanům – mohl odvolaný ředitel spustit v létě 1999 Novu podruhé, tentokrát ale již bez Američanů. Zároveň tím ale Vladimír Železný vyvolal řadu sporů, jež měly vážné důsledky také pro něj. Majitelé CME totiž vyvolali několik arbitráží, v jejichž důsledku nejen musel český stát vyplatit už zmíněných 350 milionů dolarů (podle dobového kurzu 10,5 miliardy korun), ale Železný také přišel o televizi.

Kvůli penězům, jež po něm CME požadovala za porušení smlouvy, se totiž ocitl v dluzích a televizi pak v roce 2002 ovládla finanční skupina PPF. V květnu 2003 Železný podruhé skončil v čele Novy a koncem stejného roku televizi za skoro 15 miliard korun opět ovládla CME. V roce 2009 se o CME, která kromě České republiky působí také v Bulharsku, Rumunsku, Slovinsku a na Slovensku (a do července 2018 i v Chorvatsku), začal zajímat americký mediální koncern Time Warner, který je nyní jejím hlavním akcionářem.

TV Nova rovněž podporuje rozvoj českého filmu. Formou produkce, koprodukce nebo předkupu televizních vysílacích práv umožnila natočení filmů jako Milada, Obsluhoval jsem anglického krále, Habermanův mlýn, Ve stínu, Tři bratři, Ženy v pokušení, Muži v naději, Bobule, Babovřesky, Vratné lahve, Účastníci zájezdu, Medvídek nebo Román pro ženy.

-čtk-, -mav-