Zdroj: Virtuplex
V Praze zahajuje ostrý provoz virtuální laboratoř Virtuplex, největší prostor pro virtuální realitu v Evropě. Na ploše 600 m² nabídne firmám prostředí, v němž si mohou testovat produkty, designovat pobočky či vzdělávat své zaměstnance. Za projektem stojí Etnetera Group se strategickým partnerem – výzkumnou agenturou Ipsos. Mezi první klienty patří Česká spořitelna nebo Škoda Auto.
„Virtuplex je svou rozlohou a vybavením v evropském kontextu naprosto unikátní. Profesionální VR brýle s rozlišením 5K, absolutní bezdrátová volnost pohybu díky backpack PC a systém trackování pohybu v prostoru umožňují si virtuální realitu prožít bez jakéhokoliv omezení a v reálné životní velikosti, nikoliv pouze staticky prohlédnout,“ říká spoluzakladatel Virtuplexu Martin Petrovický s tím, že najednou se může na ploše pohybovat až pět uživatelů.
Předpokládáme, že díky možnosti odladit ergonomii nové pobočky ve virtuálním prostředí uspoříme až 90 % nákladů na dodatečné interiérové a stavební úpravy.
Antonín Kratochvíl (Česká spořitelna)
Využití virtuální reality může podle Petrovického firmám urychlit a zlevnit celý proces návrhu, následné testování a rozhodování a v důsledku eliminovat případné chyby. Na virtuální realitu vsadila i Česká spořitelna, která si tak otestovala nový typ pobočky tzv. Small economy pro tři až šest zaměstnanců. „Zatímco dříve probíhalo finální ladění nových konceptů až po otevření pobočky v jejím reálném provozu a zabralo 10 až 12 měsíců, díky virtuální realitě a Virtuplexu jsme nový koncept vyladili za měsíc intenzivní práce,“ popisuje za Českou spořitelnu expert na inovace Antonín Kratochvíl.
Banka si nechala vytvořit virtuální pobočku v Telči, kterou otestovala s jejími zaměstnanci. Díky tomu získala nejen konkrétní zpětnou vazbu, ale mohla své lidi i lépe připravit na přechod od přepážek ke konceptu bez nich. „Předpokládáme, že díky možnosti odladit ergonomii nové pobočky ve virtuálním prostředí uspoříme až 90 % nákladů na dodatečné interiérové a stavební úpravy, které se v minulosti pohybovaly okolo stovek tisíc korun na každou pobočku,“ prozrazuje Antonín Kratochvíl. Letos chce Česká spořitelna otevřít 30 poboček v novém konceptu, z toho osm typu Small economy.
Vizualizace nové pobočky Small economy České spořitelny, zdroj: Česká spořitelna
Novou pobočku si Česká spořitelna nechala vytvořit ve virtuální realitě, zdroj: Česká spořitelna.
Virtuální pobočkou se mohli zaměstnance procházet a lépe si uvědomit vzdálenosti i velikost nábytku, zdroj: Česká spořitelna.
Virtuální realitu k testování designu bude Česká spořitelna používat i nadále, plánuje tímto způsobem pilotovat i pobočky se složitější dispozicí. Zároveň chce virtuální prostředí využít i ke školení svých bankovních poradců. „Trénink v rámci virtuální pobočky našim poradcům usnadní adaptaci a zlepší zákaznickou zkušenost našich klientů. V tomto roce plánujeme takto školit zhruba 500 našich poradců,“ dodává Kratochvíl.
Virtuální realita se hodí k hodnocení designu vozů v raném stádiu a pro účely porovnání, naopak pro subtilnější hodnocení jejich detailů postrádá zatím určité kvality.
Ipsos
Škoda Auto bude v rámci virtuální reality designovat své nové showroomy. Kromě toho lze ve Virtuplexu také testovat nové automobilové modely. Jak ukázal výzkum Ipsosu, virtuální realita se hodí k hodnocení designu vozů v raném stádiu a pro účely porovnání, naopak pro subtilnější hodnocení jejich detailů postrádá zatím určité kvality. „U detailů stále lidem chybí podstatný element, a tím je haptická odezva,“ přibližuje ředitel Ipsosu Jakub Malý.
Srovnání výsledků tradiční car clinic s virtuální car clinic
Agentura Ipsos porovnala, jak lidé hodnotí skutečné modely a jak jejich virtuální varianty. Na vzorku 200 respondentů, z nichž polovině (107 respondentů) ukázala nejprve reálné vozy a druhé polovině (93 respondentů) nejdříve ve virtuální realitě.
Ze srovnání vyplývá, že 56 % respondentů o virtuální realitě alespoň už někdy slyšelo. Více ji znají mladí ve věku 18 až 45 let (67 %) oproti starším lidem ve věku 46 až 69 let (40 %), a také muži (63 %) oproti 49 % žen.
Virtuální modely byly obecně hodnoceny jako realistické. Respondenti, kteří měli možnost vidět modely nejprve naživo, jsou však k realističnosti VR kritičtější. Pozitivně hodnotili nejen realistický doje, ale i 3D efekt a celé prostředí, naopak negativně hodnotili nemožnost „se dotknout“, prohlédnout si detaily či povrch materiálu.
Řekněte nám, do jaké míry se na vás vztahují následující tvrzení na škále od 1=„vůbec se nehodí“ do 5=„zcela se hodí“, pozn.: *statisticky významné, zdroj: Ipsos (vzorek: n=200 respondentů).
Ani závrať, ani žaludeční nevolnost nepředstavovaly při hodnocení virtuální reality ve statickém prostředí problém.
Podle Ipsosu vede hodnocení virtuální reality ke srovnatelnému výsledku s reálnými modely. Celkové hodnocení se totiž velmi podobá hodnocení reality.
Zamyslete se nad koupí Vašeho následujícího vozu. Které z následujících vozů by bylo Vaší první volbou, které druhou a které třetí? Seřaďte, prosím, modely vzestupně, zdroj: Ipsos ( Vzorek: n=92 hodnocení VR; n=105 hodnocení reality).
Jiná situace nastává při hodnocení detailů, kde je ve virtuální realitě nižší rozlišení. Proto se virtuální realita hodí spíše pro hodnocení designu automobilu v jeho raném stadiu a pro účely porovnání. Rovněž je vhodná k testování variabilních prvků, například barvy, a odhalit jejich vliv na koupi vozu.
-stk-
