Vláda chce vybudovat značku ČR jako inovačního lídra

pondělí, 18. února 2019, 14:40 Marketing MediaGuru

V rámci Inovační strategie ČR plánuje vláda i ucelenou komunikaci. Chce zemi prezentovat jako „sebevědomého inovačního lídra“.

Zdroj: Rada pro výzkum, vývoj a inovace

Zdroj: Rada pro výzkum, vývoj a inovace

V neděli 17. února představil premiér Andrej Babiš Inovační strategii České republiky do roku 2030, kterou připravila vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Strategie, jež má celkem devět pilířů, zahrnuje i marketingovou komunikaci, která by měla přispět k budování značky České republiky jako „sebevědomého inovačního lídra“. V plánu je vybudování marketingového týmu i dlouhodobá komunikační kampaň.

Dosavadní komunikace k vytváření dobrého jména České republiky jako vysoce inovativní země je podle zmíněného materiálu, na jehož tvorbě se podílelo přes 30 autorů, „nahodilá“. „Chybí ucelená komunikační strategie, vč. jednotné grafické koncepce, do které by se zapojily klíčové veřejné i privátní instituce. Výsledkem je marketingová roztříštěnost, a to jak na bázi produktové (prezentace top oborů, ve kterých patří ČR ke světové špičce), tak na bázi komunikační (reklama, PR, přímý marketing). Důsledkem je to, že ČR není i přes řadu výjimečných úspěchů v oblastech nejnovějších trendů ve vědě, výzkumu a komerčních aplikacích vnímána jako země inovativních příležitostí s výjimečným lidským potenciálem v řadě technologických oborů,“ píše se v dokumentu, který vláda schválila začátkem února.

Ke zlepšení by měla přispět ucelená komunikační strategie „The Czech Republic: The Country for the Future“ (Česká republika: Země pro budoucnost), která vytvoří značku České republiky jako „sebevědomého inovačního lídra“. Stavět přitom má na „excelenci českých výzkumných center, unikátních produktech českých firem, špičkové vědě v nejpokročilejších technologiích a úspěšných jedincích v oblasti inovací“.

Vláda chce vybudovat marketingový tým, který bude nové prvky komunikace zavádět napříč resorty, výzkumnými organizacemi a podniky. Dále plánuje vytvořit nový grafický manuál a také spustit dlouhodobou kampaň opřenou o příklady vědeckých a komerčních úspěchů ve vybraných technologických oblastech.

Do komunikace budou zapojeni i zástupci České republiky, kteří budou reprezentovat inovativní rozměr země na mezinárodní úrovni. Odborníci s přehledem o inovačním a výzkumném potenciálu budou zařazováni do delegací ústavních činitelů a zároveň budou organizovány incomingové mise zahraničních vědců. „Každý, kdo pojede ven, bude muset mluvit o tom, že Česko je vysoce inovativní země. Velvyslanci nebo třeba pracovníci CzechTradu budou od rady pro výzkum každý měsíc dostávat marketingové podklady, informační balíček všech úspěchů na poli vědy, výzkumu a inovací,“ uvedl v rozhovoru pro E15 Karel Havlíček, hlavní autor Inovační strategie ČR do roku 2030.  

Marketingové ambice vlády vítá Asociace komunikačních agentur (AKA), která nový přístup hodnotí jako „průlom do setrvačného myšlení, které dosud roli marketingu a komunikace inovací ignorovalo“.

Zároveň však AKA upozorňuje, že nesmí zůstat jen u budování značky České republiky jako země s vysokým inovačním potenciálem, pozornost by měla být věnována i konkrétním projektům. „Právě marketingové a komunikační aktivity jednotlivých inovačních firem, projektů a institucí dokážou tvrzení o České republice jako zemi budoucnosti naplnit přesvědčivým obsahem. Jinak hrozí, že kampaň na inovativní Česko bude pokládána za ničím nepodložené chvástání,“ popsal ředitel AKA Marek Hlavica

AKA se bude snažit přesvědčit státní orgány, aby byla do systému podpory inovací zahrnuta i podpora marketingových a komunikačních aktivit, protože sám obor marketingu a komunikace je objektem transformace tažené především technickými inovacemi. Inovační marketing si už tak zdaleka nevystačí s podporou účasti na veletrzích a výstavách.

-stk-

Inovační strategie České republiky do roku 2030

Inovační strategie České republiky do roku 2030 zahrnuje v současnosti zaváděnou metodiku hodnocení české vědy, zároveň směřuje ke zvýšení podílu výdajů na vědu a výzkum z HDP na 2,5 procenta k roku 2025 a na tři procenta v roce 2030. ČR nyní mírně zaostává za evropským průměrem, předloni výdaje dosáhly 1,79 procenta.

Rovněž akcentuje rozvoj start-upů a spin-off firem nebo chytrou infrastrukturu. Dalším pilířem je změna podpory patentové politiky. Bod týkající se digitalizace zčásti koresponduje s vládní strategií Digitální Česko. Materiál obsahuje i změněnou podobu daňových odpočtů na výzkum a vývoj, jež by měly být jednou z forem nepřímé podpory pro podnikatele. V současné době jde přibližně o 2,4 miliardy korun nepřímé podpory, týká se řádově 1300 organizací. Cílem je podporu do roku 2025 znásobit.

Dokument se také zabývá podporou takzvaných inovačních řetězců, pokrývajících vše od základního výzkumu po výslednou inovaci a její návratnost zpět do vědy. Jeden z pilířů se zabývá též propagací země v zahraničí.

-čtk-