Ilustrační foto, zdroj: Shutterstock
Češi loni vypili více piva než v předloňském roce. Celkem spotřebovali 16,5 milionů hektolitrů, což znamená nárůst o 2,9 %. Na obyvatele se průměrně vypilo 141 litrů, tedy o tři litry více než loni. K nárůstu spotřeby přispělo zejména velmi dlouhé teplé léto.
Čepovaného piva se ale v českých hospodách a restauracích vypilo zase o něco méně a jeho podíl na celkové konzumaci meziročně klesl o dva procentní body na 36 %. I nadále tak posiluje pití piva doma.
Zdroj: Český svaz pivovarů a sladoven
Pokračující přesun konzumace z hospod do domácností je špatnou zprávou. Neprospívá to naší pivní kultuře ani české ekonomice.
František Šámal, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven
„Pokračující přesun konzumace z hospod do domácností je špatnou zprávou. Neprospívá to naší pivní kultuře ani české ekonomice,“ říká František Šámal, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven. Podle něj na tom mají podíl nejen regulatorní zásahy v podobě zákazu hazardu či kouření v hospodách nebo zavedení EET, ale i měnící se životní styl, kdy lidé častěji jezdí autem a jsou déle v práci. „Snažíme se na to reagovat různými akcemi, jako jsou Dny českého piva, kterými se snažíme lidi do hospod zpět přilákat,“ dodává Šámal.
Zdroj: Český svaz pivovarů a sladoven
Balené pivo se na prodeji podílí 64 %. Nejvíce se prodává pivo lahvové (40 %) a sudové (34 %). O více než čtvrtinu narostla spotřeba piva v plechovkách (10 %), naopak klesla piva v PET lahvích (-4 %).
Zdroj: Český svaz pivovarů a sladoven
Na oblibě získávají ležáky, tedy spodně kvašená piva se stupňovitostí 11% – 12%, která si v loňském roce o další jeden a půl procentní bod vylepšila svou pozici na tuzemském trhu. Jejich podíl na celkové spotřebě nyní činí 50,3 %, výčepní piva 45,2 %. O zbývajících 4,5 % se dělí nealkoholická piva, pivní mixy a pivní speciály. Právě nealkoholická piva zažila úspěšný rok 2018 a pivovary jich uvařily o 7,3 % více, konkrétně 620 tisíc hektolitrů. Obdobný trend probíhá i u míchaných nápojů na bázi piva, jejichž spotřeba rostla o 42,5 % na 429 tisíc hektolitrů.
Celkem jsme do zahraničí vloni vyvezli 5,2 milionu hektolitrů piva, což je historicky první překonání pětimilionové hranice.
Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven
Celkový výstav českého piva v roce 2018 dosáhl 21,3 milionů hektolitrů, což je o 4,7 % více než loni. Vedle rostoucí tuzemské spotřeby však za výsledkem stojí zejména posilující export, který se meziročně zvýšil o 11,8 %. „Celkem jsme do zahraničí vloni vyvezli 5,2 milionu hektolitrů piva, což je historicky první překonání pětimilionové hranice. Od roku 2010 vzrostl export českého piva o 43 procent,“ komentuje Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven.
Z hlediska objemu jako každoročně dominoval vývoz do zemí EU s meziročním nárůstem o 10 %. Nicméně posílil i export mimo EU, a to dokonce o 20 %. Nejsilnějšími partnery bylo Slovensko a Německo, kam export narostl o 14 %, resp. O 9 %. Do obou zemí bylo vyvezeno více než jeden milion hektolitrů českého piva. Téměř 60% nárůst zaznamenal export do Maďarska. Exportu mimo země EU vévodí Rusko, kam se vloni oproti roku 2017 vyvezlo o 54 % piva více, konkrétně
375 tisíc hektolitrů.
Rovněž vzrostl i import piva ze zahraničí, a to o 18,3 % na 395 tisíc hektolitrů a činil necelá 2,5 % z celkové spotřeby v tuzemsku. Vévodí mu tradičně pivo z Polska, Maďarska a Belgie. Mezi importéry ze zemí mimo EU dominuje Mexiko.
Na českém trhu působí šest velkých pivovarských společností: Plzeňský Prazdroj, Pivovary Staropramen, Heineken, Budějovický Budvar, Pivovary Lobkowicz a PMS Přerov, které mají celkem 19 pivovarů. Kromě toho zde funguje 29 samostatných pivovarů, například Svijany, Bernard, Samson, Primátor a další, a 440 minipivovarů, které přibývají v průměru jeden nový týdně.
-stk-
