Výzkum: Privátní značky jsou o čtvrtinu levnější
Zájem Čechů o privátní značky stále roste. Aktuálně jsou zhruba o čtvrtinu levnější než značkové výrobky. Nicméně loajalitu řetězcům nezaručí.
Jak vyplývá ze šetření, které výzkumná agentura GfK provádí od poloviny devadesátých let pro Evropskou komisi, finanční situace českých domácností je aktuálně lepší než kdykoliv v minulosti. Pro 30 % Čechů se za poslední rok finanční situace zlepšila, což je nejvíce v historii sledování. Zhoršila se jen pro 13 %, což je nejméně za celé měřené období. V příštích 12 měsících Češi pak očekávají pozitivní vývoj svých příjmů. Nicméně již vyhlížejí případnou krizi a optimismus, který panoval mezi lety 2014 až 2018, nepokračuje. Co se týče spoření, lidé předpokládají, že budou schopni ušetřit. Historicky rekordní počet, přes 60 % Čechů, si pak myslí, že ušetří, zatímco před 6 lety mělo tento názor jen 40 % respondentů.
Na českém trhu stále panuje silné konkurenční prostředí, které společně s náročným zákazníkem nutí obchodní řetězce investovat do modernizace svých prodejen. V loňském roce přesáhly investice do retailového sektoru částku 10 miliard korun. V období mezi lety 2015 až 2018 to bylo celkově přes 46 miliard korun. Podle Tomáše Prouzy, prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOČR), neexistuje konkurenčnější trh v Evropě než český. „Jedenáct řetězců zde pokrývá necelé tři čtvrtiny trhu (75%) se zaměřením na potraviny,“ říká. Přitom v západní Evropě jsou to obvykle čtyři hlavní řetězce, například ve Velké Británii pokrývají 85 % trhu, v Německu 77 % a v Rakousku 79 %.
Kromě modernizace obchodů je stále větší důraz kladen i do rozvoje IT procesů, logistiky a kvality obsluhy. Řetězce výrazně více investují do vlastních zaměstnanců a v období 2015 až 2018 vzrostly platy v oboru o více než 40 %.
Výdaje českých domácností vzrostly pak v roce 2018 o 3 %. Lidé nakupují méně často, ale za více peněz. Průměrná útrata za nákup byla v roce 2018 249 korun (2017/242 korun, 2016/229 korun). Frekvence nákupu klesá na průměrných 331 nákupních příležitostí za rok (2017/333 za rok, 2016/335 za rok). Češi stále rádi nakupují v akci, a to téměř 48 % veškerých výdajů v rychloobrátkovém zboží. Nejvíce v akci cukr, šumivá vína, máslo, margarín a lihoviny. Co se týče baleného rychloobrátkového zboží, podíl nákupů v akci je 52 %, což je nejvyšší číslo v rámci střední a východní Evropy.
Zájem Čechů o privátní značky stále roste. V loňském roce téměř 23 % všech výdajů v segmentu FMCG utratili Češi právě za nákupy privátních značek. Ty jsou v průměru o čtvrtinu levnější než značkové výrobky.
Mezi kategorie, kde je nejvyšší podíl privátek, patří šlehačka ve spreji, mléko do kávy, popcorn, potravinové fólie a kapesníčky a kosmetické ubrousky. Nejvíce je nakupují rodiny s dětmi do pěti let. Aktuálně největší část výdajů je na mainstreamové privátní značky.
Výrazně ale přibývá privátních značek v prémiovém segmentu na úkor těch levných „economy.“ Řetězce jim věnují velkou pozornost, některé mají i vlastní laboratoře pro vývoj a výrobu. Prémiové privátní značky se stávají plnohodnotnou konkurencí značkovým výrobkům, mohou s nimi soupeřit nejen atraktivnějším vzhledem, ale i cenově.
Privátní značky ale „slevovou spirálu“ nezastaví. Podle Ladislava Csengeri, GfK Consumer Panel Services Directora CZ&SK, roste podíl výdajů za privátní značky utracených právě v akci, což spíše indikuje skutečnost, že se připojily do slevové spirály.
Zajímavé je, že neplatí úměrnost mezi loajalitou a množstvím privátních značek. „Loajalita k řetězci vzhledem k rozsahu nakoupených privátních značek má své limity. Po dosažení jistého nasycení (cca 40 %) začne klesat, protože kupující si neumí veškeré své potřeby uspokojit pouze privátními značkami daného řetězce. Proto je důležité pro každého obchodníka znát nákupní chování svých kupujících v jednotlivých kategoriích, zvolit správný mix mezi značkami a vlastními privátními značkami,“ dodává Ladislav Csengeri.
-zue-