Odložená sledovanost roste, především u tematických TV

Foto: Shutterstock

Češi sledují televizi stále více mimo živé vysílání. Svědčí o tom průměrná hodnota tzv. odložené sledovanosti (tj. sledovanost až do sedmi dnů od odvysílání pořadu), která v České republice vzrostla na 6 % (loni přes 4 %). Nejvíce je odložená sledovanost zřetelná u placených tematických televizních stanic, kde dosahuje i 15 až 20 %, vyplývá z dat ATO-Nielsen Admosphere, které zveřejnila společnost Atmedia.

Návyky českých občanů v konzumování televizního obsahu se tak podle Atmedia stále více přibližují zemím, jako jsou Dánsko, Švédsko nebo Finsko. Průměrná odložená sledovanost se v nich pohybuje okolo 6-8 %. Vůbec nejvyšší odloženou sledovanost pak mělo v Evropě v roce 2018 Švýcarsko (18,55 %), Island (18,75 %), Belgie (16,28 %) nebo Velká Británie (15,10 %).  „Nižší odložená sledovanost v České republice v porovnání zejména se západními evropskými zeměmi je způsobena pozdějším a pomalejším rozvojem televizního trhu, typickým pro východní, postkomunistické země. Dalším důvodem je fakt, že v zahraničí sledují diváci TV více přes operátory placené televize, terestrické vysílání je zde oproti ČR méně frekventované,” říká Pavel Müller, Head of Research & Marketing Department společnosti Atmedia.

Diváci, kteří si pustí televizní obsah po živém odvysílání, jej nejčastěji zhlédnou ještě tentýž den. Učiní tak 69 % těch, kteří televizní obsah mimo živé vysílání sledují, v prvním dnu si jej pak pustí 16 % z nich a v následujícím až sedmém dni tak učiní 2-5 % z nich. Nejčastěji záznam sledují na HbbTV přes funkci červeného tlačítka, dále prostřednictvím archivů od poskytovatele televizního signálu, formou nahrávání nebo přes funkci TimeShift.

Vyšší odloženou sledovanost vykazují především placené TV tematické stanice. „Největší odloženou sledovanost mají mezi tematickými kanály především ty, které se zaměřují na film, sport, dokumenty či děti. Vůbec nejvyšší odloženou sledovanost vidíme u dokumentární stanic – u některých činí až 33,9 %, dále pak u dětských stanic, kde dosahuje i okolo 23,1 %. Důvodem vyšší odložené sledovanosti u tematických stanic je náročnější divák. Vybírá si jaký kanál a obsah chce sledovat, a to přesně podle svých zvyklostí v rámci denního nebo týdenní režimu,“ upřesňuje dále Müller.

Nejvíce si televizní obsah mimo živé vysílání pustí mladší věkové kategorie, zejména lidé ve věkovém rozmezí 15-34 let. V případě, že se do přehledu zahrnou i jiná demografická data než věk, lze pozorovat vůbec nejvyšší odloženou sledovanost u diváků ve věku 25-34 let se středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním a zároveň pocházejících z větších měst.

Infografiku k odložené sledovanosti si můžete stáhnout v dokumentu níže.

-mav-