Zdroj: Shutterstock
Podle výsledků maloobchodního auditu společnosti Nielsen, který firma prezentovala na společné tiskové konferenci se Svazem obchodu a cestovního ruchu (SOCR), zaznamenaly tržby v třetím kvartálu letošního roku nárůst o 4 % oproti stejnému období předcházejícího roku. ČR je čtvrtou nejrychleji rostoucí zemí, nejrychleji rostou Maďarsko a Slovensko. Růst ovlivnilo nejen zvýšení cenové hladiny rychloobrátkového zboží, ale i větší spotřeba.
Cenová hladina sice roste o víc než 2 %, ale je to méně než nárůst inflace. Dokonce v posledním kvartálu sledujeme zpomalení růstu cen. Ve třetím čtvrtletí tohoto roku se poprvé od roku 2017 dostala cenová hladina pod úroveň 3 % na 2,2 %. To podpořilo české spotřebitele, aby nakupovali víc, a projevilo se to i v nárůstu spotřeby o 1,8 %.
ČR je čtvrtou nejrychleji rostoucí zemí, zdroj: Nielsen
Ne všechny maloobchodní formáty ale rostou stejně. Hypermarkety, které v loňském roce stagnovaly v růstu, zaznamenávají posledních rok (k říjnu 2019) nárůst tržeb o 3 %. Nárůst táhne vyšší frekvence nákupů. „Hypermarketům se v meziročním porovnání sice nedaří růst v prodaném objemu, ale na druhé straně v průběhu tohoto roku je už znatelné zpomalení tempa poklesu. Stejně tak v prodejnách pod 400 m² nakupují čeští spotřebitelé méně zboží," říká Helena Pěluchová, Client Business Partner společnosti Nielsen. Více lidé nakupují i v supermarketech, kde tržby rostou o 6 %.
Diskonty rostou nejrychleji, růstu pomáhá nejen zvýšený počet transakcí, ale také otevírání nových prodejen, zdroj: Nielsen
Za pozornost stojí nárůst tržeb v diskontech o 13,6 %, a to nejen díky počtu transakcí, ale také díky otevírání nových prodejen. Diskonty jsou z dlouhodobého hlediska největším tahounem růstu spotřeby. Daří se jim zvyšovat prodeje jak v objemu, tak i v obratu a celkový růst tržeb je už dvouciferný, což je nejrychlejší růst ze všech typů formátů.
Aktuálně se diskonty podílejí na celkových tržbách maloobchodu už téměř jednou čtvrtinou, před šesti lety to bylo 20 %. Tento trend je podobný v mnoha evropských zemích. Diskonty v Evropě se z tržního podílu 10 % dostaly až na dnešních 23 %. Výrazněji je to viditelné například v Polsku, kde z původní čtvrtiny drží diskonty už víc než třetinu z celkových tržeb nebo i v Maďarsku, kde jejich podíl narostl za šest let z 19 % na 26 %. Ovšem zatímco se za poslední dva roky počet prodejen u Lidlu a Penny stále zvedá, v Evropě už nové prodejny tolik nevznikají.
Nejvíce, alespoň jednou týdně, lidé nakupují právě v Lidlu a Penny Marketu, zdroj: Nielsen
Co se týče českých diskontních řetězců, tedy Lidlu a Penny Marketu (případně Kauflandu), tak většina spotřebitelů nechodí jen do jednoho z nich, obvykle chodí během měsíce do tří. Nejvíce, alespoň jednou týdně, pak nakupují právě v Lidlu a Penny. Lidé chodí do diskontů především díky jejich dobré poloze. „Tím trpí Globus, protože má málo prodejen a cestu tam si musíte naplánovat,“ popisuje vývoj Andrea Vozníková, CMI & Shopper Leader ve společnosti Nielsen. Zajímavé je, že respondenti si stále myslí, že i když se ceny zvedají, diskonty je drží nejnižší, 40 % má rádo nabídku těchto obchodů, pro 36 % je nákup v diskontech rychlý, 25 % oceňuje, že mají produkty, které jinde nenajdou.
I když privátní značky posílily za posledních 10 let, poslední rok opět rostou prodeje značkových výrobků, zdroj: Nielsen
Privátní značky posílily za posledních deset let a tvoří téměř polovinu prodejů v českých diskontech. Zatímco na klasickém maloobchodním trhu vzrostl podíl na prodejích z 15,5 % na 22,8 %, v diskontech se podílí na prodejích 44 %.
Pro výrobce značkových výrobků ale má Nilesen dobrou zprávu. Za poslední rok rostly značkové výrobky rychleji než privátní značky, přitom ještě před dvěma lety tomu bylo naopak. Stále je v kurzu trend „premiumizace“, který je vidět i v případě privátních značek. Nejlevnější výrobky ztrácejí prodeje a dražším naopak tržby rostou.
Více informací naleznete v prezentaci níže.
-zue-
