ČT má plán do roku 2024, změna financování je výhledově nutná

čtvrtek, 5. března 2020, 08:00 TV MediaGuru

Televizní poplatky mají do roku 2024 tvořit až 90 % financování ČT. Pokud se ale ve střednědobém horizontu financování nezmění, bude podle Petra Dvořáka nutné omezit veřejnou službu.

Petr Dvořák, foto: MediaGuru.cz

Petr Dvořák, foto: MediaGuru.cz

Rada České televize na středečním jednání schválila Dlouhodobé plány programového, technického, personálního a ekonomického rozvoje České televize na období let 2020–2024. Plány mají zaručovat ekonomickou a programovou stabilitu a ukazují, že Česká televize je schopna i v tomto období naplňovat požadavky a cíle podle zákona o České televizi.

„Schválené dlouhodobé plány obsahují námi navržená úsporná opatření a zabezpečují plné fungování České televize až do roku 2024, tedy o rok déle, než je mé funkční období,“ říká generální ředitel České televize Petr Dvořák.  Dodává zároveň, že plány odrážejí vývoj ekonomických parametrů, které zásadním způsobem dopadají na činnost televize a připomíná, že reálná hodnota televizního poplatku vlivem inflace klesá. Dnes je o 22 procent nižší, než byla v roce 2008.

„Ekonomický tlak ještě zvyšují ceny dalších vstupů, vývoj na trhu práce, který určuje mzdy, nebo skokově stoupající ceny televizních práv. Je evidentní, že ve střednědobém výhledu bude bez jakékoli změny způsobu financování nutné přistoupit k omezení veřejné služby, kterou dnes Česká televize svým divákům poskytuje. V nejbližší době budeme chtít vyvolat debatu se zákonodárci o požadovaném budoucím rozsahu a kvalitě výroby a vysílání,” myslí si Petr Dvořák.

Zdroj: ČT

Zdroj: ČT

Zdroj: ČT

Zdroj: ČT

Z dlouhodobých plánů ČT 2020-2024

  • Česká televize bude v plánovacím období i nadále naplňovat trvale platné strategické cíle vyplývající ze zákona o ČT, požadavků EU na rozvoj média veřejné služby a postavení České televize v mediálním prostředí ČR.
  • Dlouhodobé plány předpokládají, že programové služby České televize budou i nadále realizovány prostřednictvím stávajících programových okruhů ČT1, ČT2, ČT24, ČT sport, ČT :D, ČT art a prostřednictvím nových platforem (Nová média).
  • Dlouhodobé plány technického rozvoje předpokládají dokončení přechodu na nový vysílací standard DVB-T2 a s tím spojenou nutnou technologickou obměnu.
  • Ekonomická situace České televize se odvíjí od velikosti hlavního zdroje příjmů, tedy televizních poplatků. Televizní poplatek ve výši 135 Kč zůstává nezměněn již od roku 2008. Vlivem růstu celkové cenové hladiny v ekonomice (inflaci) však postupně dochází k poklesu reálné hodnoty poplatku (o 22 % nižší než v roce 2008). Pokles hodnoty poplatku v absolutních číslech pak znamená, že Česká televize bude mít v roce 2020 příjmy v reálné hodnotě o 1,4 mld. Kč nižší, než měla v roce 2008. V roce 2024 to bude o 1,7 mld. Kč méně.
  • Vedle poklesu reálné výše poplatku došlo od roku 2010 také ke snížení počtu evidovaných poplatníků, a tím k dalšímu úbytku finančních prostředků, které má Česká televize každý rok k dispozici. Celkový pokles evidovaných přijímačů mezi roky 2010 a 2019 činí 88 tisíc, což představuje ztrátu ročního příjmu ve výši 143 mil. Kč.
  • V roce 2020 bude průměrná mzda v České republice o přibližně 60 % vyšší, než byla v roce 2008. V roce 2024 to bude již o téměř 80 %. Růst mezd bude zásadním způsobem ovlivňovat ekonomickou situaci ČT v následujících letech.
  • Výrazný dopad na finanční situaci České televize v plánovacím horizontu bude mít přístup finanční správy k metodice odpočtu DPH po roce 2021. Pokud se finanční správa vrátí k výkladu používanému před rokem 2017, dojde k navýšení výdajů v podobě DPH bez nároku na odpočet o přibližně 350 mil. Kč ročně.
  • Vzhledem k nedořešenému dlouhodobému financování ČT, kdy televizní poplatek není valorizován, bude nutné v letech 2020 až 2024 analyzovat, které výrobní kapacity, zejména technické, znovu obnovovat, a které již nikoliv, aby nedošlo k neefektivnímu finančnímu zatížení České televize po roce 2024.
  • Na konci plánovacího období bude mít Česká televize k dispozici finanční prostředky ve výši alespoň 700 mil. Kč, které jsou dostačující pro zabezpečení běžného provozu, řízení pracovního kapitálu i pokrytí případných posunů v příjmech.

-mav-