Přehled: Jak vidí Český rozhlas finalisté volby do Rady ČRo
Přinášíme přehled všech finalistů pro volbu do Rady ČRo a jejich názory na fungování Českého rozhlasu a Rady ČRo.
Poslanecká sněmovna by měla na své aktuálně probíhající schůzi, která začala minulý týden, zvolit také dvojici kandidátů do Rady Českého rozhlasu. Už na začátku února vybral šestici finalistů z více než třicítky uchazečů sněmovní volební výbor.
Níže přinášíme přehled všech šesti finalistů a jejich názory na fungování Českého rozhlasu a Rady ČRo tak, jak je přednesli na veřejném slyšení ve sněmovním volebním výboru. Veškeré audio záznamy z veřejného slyšení jsou k dispozici zde.
Mandát dvou nynějších členů Rady ČRo končí 26. března. Jde o stávající předsedkyni Hanu Dohnálkovou (znovu kandiduje a je ve finále) a o místopředsedu rady Jiřího Vejvodu.
Finálová kandidátka pro volbu do Rady ČRo
Hana Dohnálková
stávající předsedkyně Rady ČRo, navrhuje: Základní umělecká škola Dobřichovice
- Hlavní atributy, které je potřeba dodržovat a dbát o ně, jsou hospodaření ČRo a vyvážené vysílání ČRo.
- V dozorčí komisi by měli zasedat ekonomové a právníci v poměru 3:2.
- Koncesionářský poplatek se téměř 15 let nezvyšoval, stát nemá nahradit koncesionáře. Rozhlasové poplatky jsou největším příjmem Českého rozhlasu a čistou cestou k tomu, aby ČRo nebyl ovlivňován.
- Stávající výše poplatku 45 Kč není vysoká, navýšení o 5 Kč by bylo rozumným řešením situace do budoucna. Obecně je ale spokojená se stávajícím financováním ČRo.
- Český rozhlas nemá potíže s financováním, současná rada na to dbá. Je si ale vědoma proměnlivosti doby a kontrole NKÚ by se nebránila.
Michal Lukeš
ředitel Národního muzea, navrhuje: Československá obec legionářská
- ČRo považuje za velmi důležité médium veřejné služby, možná i nejdůležitější z pohledu poskytování zpravodajství a technické, personální, odborné kapacity směrem k vzdělávání a informování.
- ČRo se musí věnovat široké veřejnosti, jeho kapacita i důležitost spočívá v tom, že má možnost věnovat se menšinám, minoritním záležitostem, jiné médium takovou kapacitu nemá. Je potřeba věnovat se i regionům.
- Rada ČRo je kontrolním orgánem, nemá řídit ČRo, má nechat management naplňovat program a pak ho průběžně kontrolovat, aby plnil zákonné úkoly.
- S rozpočtem 2 mld. Kč je potřeba rozumně hospodařit, strategicky uvažovat o investičních projektech.
- Pokud by byl v radě a měl by hlasovat o novém GŘ ČRo, oceňoval by komplexnost, základ vidí v kvalitním finančním zabezpečení a přerozdělení peněz.
- Zpravodajství by mělo být objektivní. Není si jist, jestli komunikace v regionu je efektivní.
- Je pro zachování koncesionářských poplatků, otázkou je případné zohlednění inflace nebo navyšování. Pokud má Český rozhlas plnit své poslání, musí být napojen na nějaký zdroj veřejného příjmu.
Marek Pokorný
galerista, navrhuje: Společnost Jindřicha Chalupeckého
- ČRo považuje za klíčovou instituci ve státě, Rada ČRo má kontrolovat, zda je vysílání objektivní, rovnovážné a reprezentativní z pohledu názorů všech skupin obyvatelstva.
- Pokud by v radě zasedal, zdržoval by se aktivismu, dohlížel by na dodržování základních parametrů daných zákonem a kodexem. Rámec fungování Rady ČRo je stanovený.
- Výše poplatku je otázkou politické debaty, nerozhoduje ho Rada ČRo.
- Události v regionech s přesahem na nadregionální úroveň by měly být přítomné v celostátním vysílání. Určitý problém vidí v pozornosti k věcem, které se týkají regionů nebo oblastí, které nemají tak dobré zastoupení na celostátní úrovni.
- Ohrožení vidí společná pro celou společnost, jde o pokusy o ovlivňování demokratických institucí včetně mediálních. Nezávislost je pro něj zásadní prvek.
Markéta Pravdová
jazykovědkyně, navrhuje: Akademie věd České republiky
- Rada je kontrolní orgán, její činnost je orámována zákonem, statusem ČRo, vnitřními směrnicemi apod.
- K nejzávažnějším otázkám ČRo patří financování, skladba rozpočtu ČRo je odvislá od koncesionářského poplatku. Je dobře, že se platí, jeho výše by se mohla časem i zvýšit.
- V případě hledání úspor by bylo možné podívat se na majetkovou strukturu ČRo.
- Uvnitř Českého rozhlasu mohou kvůli velkému počtu zaměstnanců vznikat komunikační šumy, které se možná objevují i mezi Prahou a regiony. Bylo by dobré podívat se na sdílení obsahu Praha vs. regiony, regiony vs. Praha – možná by šlo uspořit to, co vytvoří centrála. Centrála může pomáhat regionům.
- ČRo má dobře nastavené interní jazykové směrnice, je dobré mít vlastní úzus a pravidla, jak reagovat, aby rozhlas působil jednotně. Jazykově si drží vysokou laťku.
Jaroslav Šebek
historik, navrhuje: Akademie věd České republiky
- Řada historických témat se stává silnými politickými tématy, která přesahují odborný pohled a zasahují široký veřejný prostor. Svoji roli v radě spatřuje v odborném pohledu.
- Reklama by se v médiu veřejné služby měla vysílat minimálně a jenom v případě nutnosti, např. v rámci partnerství.
- Není striktním odpůrcem reklamy v médiu veřejné služby, ale domnívá se, že reklama musí být přísně kontrolována.
- Pořady aktuální publicistiky ho těší, pro ČRo pracuje řada kvalitních komentátorů, kteří působili v zahraničí.
Zoša Vyoralová
ředitelka českého výboru Židovského národního fondu, navrhuje: Česko-izraelská smíšená obchodní komora
- Od programu ČRo mají pestrá očekávání různé skupiny obyvatel. Mediální výchovu dětí považuje za důležitou úlohu ČRo a je ráda, že ČRo dementuje tzv. fake news.
- Náboženské vysílání vnímá velmi dobře, všechny menšiny mají v jihomoravském vysílání, které sleduje, prostor.
- Velmi se podle jejího názoru zvýšila kvalita zpravodajství z regionu Blízkého východu.
- Ohrožení svobody nevidí, vysílání je vyvážené, dosavadní rada dokáže tyto věci ohlídat.
- Koncesionářský poplatek se dlouho nezvyšoval. Navrhuje zvýšit poplatek nad 100 Kč a zcela se vyhnout reklamě. Každá reklama je podle jejích slov zavazující.
Přehled finalistů pro volbu do Rady České televize a jejich názory na fungování ČT a Rady ČT jsme zveřejnili zde: Přehled: Jak vidí Českou televizi finalisté volby do rady?
-mav-