Výzkum: Na šíření dezinformací se podílejí i známé osobnosti

čtvrtek, 16. dubna 2020, 07:30 Výzkum, Koronavirus na jaře 2020 MediaGuru

V souvislosti s koronavirem se po internetu šíří značné množství dezinformací. Významnou roli v tom hrají i známí lidé, ukazuje výzkum Reuters Institute.

Zdroj: Shutterstock

Zdroj: Shutterstock

Dezinformace o koronaviru, jeho léčbě či pandemických opatřeních se v online prostředí šíří již několik měsíců. Objevují se tvrzení, že nový virus vznikl v tajné americké laboratoři, že na jeho léčbu zabírá sauna nebo fén na vlasy či že jeho šíření podporuje síť 5G. Jak vyplývá z aktuálního průzkumu Reuters Institute, nemalý vliv na zásah dezinformací mají i známé osobnosti z řad politiků a celebrit. 

Reuters Institute analyzoval celkem 225 sociálních příspěvků, napsaných v anglickém jazyce a publikovaných od ledna do března, které byly označeny za zavádějící, falešné či nepravdivé. Ukázalo se, že většinu z nich (59 %) tvoří tzv. rekonfigurace, tedy příspěvky, které pravdivé výroky různě upravují, posouvají a přepracovávají. Zcela smyšlených tvrzení bylo jen 38 %, zbytek představovaly parodie.  

Většinu dezinformací tvoří tzv. rekonfigurace, tedy posunutá a zkroucená původně pravdivá tvrzení. Naprosto smyšlených fake news bylo 38 %, zdroj: Reuters Institute.

Většinu dezinformací tvoří tzv. rekonfigurace, tedy posunutá a zkroucená původně pravdivá tvrzení. Naprosto smyšlených fake news bylo 38 %, zdroj: Reuters Institute.

U posunuté pravdy lze podle průzkumu vypozorovat tři druhy dezinformací. Nejčastější je zavádějící obsah, u něhož bylo původně pravdivé tvrzení přeformulováno či osekáno tak, že se stalo nepravdivým. Jedním z takových příkladů je dezinformace o tom, že koronavirus zabíjí teplota okolo 26 až 27 °C a že nenávidí slunce. Dalším druhem představují fotografie či videa zasazené do jiného než původního kontextu. Takovým příkladem je z Austrálie pocházející fotografie osamocených veganských produktů na regále s popiskem, že „dokonce ani při nákupní horečce spojené s koronavirem nikdo nechce veganské jídlo“. Fotografie přitom byla pořízena v Texasu, a to již před třemi lety během hurikánu Harvey. Třetím druhem jsou již zmanipulované fotografie či videa, mezi nimiž se například objevilo i tvrzení, že k léčbě koronaviru postačí banány. 

Ve zkoumaném vzorku nebyly objeveny žádné deepfakes. Ve všech případech se jednalo o tzv. cheap fakes, tedy amatérsky upravené fotografie či videa.

Deepfakes se stávají stále reálnější hrozbou

neděle 4. srpna 2019

Byť tvoří menšinu, i tak představuje 38 % ze zkoumaného vzorku naprosto smyšlené dezinformace. Některé z nich osočují ze šíření koronaviru určité etnické skupiny, jiné přikládají vinu síti 5G, což vyústilo ve Velké Británii v zapalování vysílačů. 

Dezinformaci o spojitosti koronaviru se sítí 5G ostatně na svých sociálních sítích sdílel i herec Woody Harrelson. A v šíření dezinformací nebyl zdaleka jediný. Značně zběhlí jsou v tom i politici, například americký prezident Donald Trump nebo jeho brazilský protějšek Jair Bolsonaro. 

Podle Reuters Institute známé osobnosti se značným dosahem na sociálních sítích sdílely jen 20 % dezinformací, nicméně jsou zodpovědné za 69 % celkového engagementu, a tím pádem za  jejich šíření. 

Podíl známých osobností na šíření dezinformací, zdroj: Reuters Institute

Podíl známých osobností na šíření dezinformací, zdroj: Reuters Institute

Na šíření dezinformací reagují také jednotlivé sociální platformy, panují však mezi nimi výrazné rozdíly. „Zatímco na Twitteru zůstává 59 % dezinformačních příspěvků stále aktivní a bez jakéhokoliv označení, u YouTube je to 27 % a na Facebooku 24 %,“ píše Reuters Institute. 

Podíl ponechaných dezinformačních příspěvků na jednotlivých sociálních sítích, zdroj: Reuters Institute

Podíl ponechaných dezinformačních příspěvků na jednotlivých sociálních sítích, zdroj: Reuters Institute

Twitter tak v boji s dezinformacemi odvádí prozatím nejhorší práci. Ponechává bez povšimnutí zavádějící tweety Donalda Trumpa s odůvodněním, že jsou ve veřejném zájmu. Nicméně i zde je vidět posun, když i tato sociální síť smazala dezinformační příspěvky brazilského prezidenta, jenž v nich odmítal dodržovat rozestupy a označoval současnou pandemii za „chřipečku“. 

Byť se výzkum týká anglicky psaných dezinformací, tato problematika se nevyhýbá ani České republice. Podle Františka Vrábela, šéfa společnosti Semantic Visions, mají české dezinformační weby reálný dosah do populace zhruba 30 %. Dezinformace přitom vznikají na dvacítce českých webů, které produkují až 75 % z celkového počtu. V šíření pak sehrává nejdůležitější roli Facebook. Svou roli však sehrávají i řetězové e-maily, v nichž se jejich čtenáři mohou dočíst například, že „tolik nedostatkovou dezinfekci lze snadno nahradit vodou se saponátem“. Bohužel v tomto případě nejde o ovlivňování politických názorů, ale skutečně o život.

Dezinformačním webům věří už 25 procent Čechů

pátek 29. července 2016

V českém kontextu se dezinformacemi zabývají kromě společnosti Semantic Visions také hnutí Čeští elfové nebo nedávno založený spolek Nelež

-stk-