UDVL: Zpřísnění alkoholové reklamy není řešením

Zdroj: Pixabay

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch ještě před začátkem koronavirové pandemie avizoval záměr zpřísnit regulaci reklamy na alkohol. Návrh počítá s tím, že by se v reklamě na alkohol neměly objevovat živé bytosti, reklamní sdělení by mělo být doprovázeno varováním o zdravotních účincích alkoholu a na sociálních sítích by měla být reklama na alkohol zakázána.

Vojtěch už dříve vysvětlil, že návrh regulace alkoholové reklamy vychází z doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO), podle které je konzumace alkoholu v Česku nadprůměrná. „Týká se to dětí i mladistvých, protože v ČR je průměrný věk prvního kontaktu s alkoholem 11-12 let. Zde se to hodně týká reklamy. Náš cíl je, abychom neukazovali alkohol jako součást běžného šťastného života. Toto líčení alkoholu není úplně poctivé,“ řekl ministr letos v únoru deníku Právo.

Unie dovozců a vývozců lihovin (UDVL) ale upozorňuje, že návrh regulace není konzistentní. Například stát na jedné straně podporuje prostřednictvím Vinařského fondu propagaci vína, ale na druhé straně chce tuto propagaci omezovat. „Jsme přesvědčeni o tom, že reklama pomáhá spotřebitelům k výběru určité značky v rámci segmentu. Nevede ale k tomu, že lidi po jejím zhlédnutí začnou víc pít. Když bude v televizi víc reklamy na prací prášky, tak to taky neznamená, že lidi začnou víc prát. Reklama vyzdvihuje specifické vlastnosti nebo emocionální sepětí s konkrétní značkou a z výzkumů nevyplývá, že by lidi pili víc,“ říká předseda UDVL Pavel Dvořáček.

Nová čísla WHO ukazují, že konzumace alkoholu mezi dětmi v Česku klesá. A to i přesto, že objem reklamy na alkohol se v posledních letech v českých médiích spíš zvyšoval (viz graf). V letošním květnu zveřejněná mezinárodní studie Health Behaviour in School-aged Children (HBSC), připravená v rámci WHO, ukazuje, že mezi dětmi ve věku 11, 13 a 15 let se v období 2014 až 2018 snížil počet těch, kteří pili alkohol, v průměru o osm procentních bodů. Nejvýraznější pokles – až dvouciferný – nastal ve skupině jedenáctiletých dětí.

Monitorované mediální investice do reklamy na alkohol (mld. Kč)

Zdroj: Nielsen Admosphere, hodnoty se zobrazí najetím na sloupec

Podle výzkumu agentury Ipsos z letošního dubna vnímá většina české populace úroveň spotřeby alkoholu v ČR jako vysokou. Za nejvhodnější možnosti omezení konzumace ve společnosti považují lidé edukační besedy pro děti a mladistvé zabývající se prevencí (52 %) a lepší informovanost o zdravotních rizicích alkoholu (49 %). Omezení reklamy na alkohol je třetí uváděnou možností (40 %). Lidé zároveň řadí k nejvýznamnějším faktorům, které ovlivňují mladistvé v začátcích konzumace, vliv kamarádů (80 %) a touhu připadat si dospělý (80 %). Třetím podstatnějším faktorem je chování členů rodiny a jejich vztah k alkoholu (65 %). Reklamu na alkohol považuje za zásadní vliv vedoucí k počátkům alkoholové konzumace u dětí a mladistvých, 30 % populace.

Zdroj: Ipsos, Q: Které faktory mají podle Vašeho názoru zásadní vliv na to, že děti a mladiství začínají s konzumací alkoholu? Populace N = 973

Unie vývozců a dovozců lihovin se i proto zaměřuje na samoregulaci. „Už více než deset let podporujeme a značně investujeme do programu Pobavme se o alkoholu. Jeho součástí jsou edukační besedy ve školách a také webové stránky, které vysvětlují rizika spojená s pitím alkoholu mladým lidem. Dlouhodobě si myslíme, že je to správná cesta, která funguje. Je lepší o věcech mluvit než nemluvit,“ říká Pavel Dvořáček. UVDL také doporučuje svým členům neumísťovat televizní reklamy do dopoledních vysílacích časů a při tvorbě reklamy se řídit vlastním etickým kodexem.

Podotýká zároveň, že na alkohol se někdy nahlíží jako na soudržnou skupinu, jindy se ale uplatňují mezi jejími segmenty rozdíly. I v tom vidí určitou nejednotnost. „Například spotřební daň se od začátku letošního roku zvýšila jen lihovinám, v současnosti je u nás  vyšší než v Rakousku, které má dvaapůlkrát vyšší mzdovou úroveň,“ zmiňuje.

Z dlouhodobé statistiky ČSÚ vyplývá, že v letech 1989-2017 se v České republice mírně zvýšila spotřeba alkoholu na jednoho obyvatele ČR cca o 7 %. Největší část spotřeby připadá na konzumaci piva, která se od roku 1989 do roku 2017 zvýšila o 7,7 %. Rovněž spotřeba vína v ČR roste, naopak konzumace lihovin mezi lety 1989 a 2017 poklesla o 5,5 %.

Zdroj: ČSÚ, hodnota čistého lihu (v litrech)

-mav-