Pandemie změnila řadu věcí a mezi nimi i pohled na ekologii a ochranu životního prostředí. Tématu propojení udržitelnosti a retailu se věnoval seminář „Udržitelnost pro výrobu a obchod aneb Být udržitelný není jen marketingový slogan“ pořádaný společností Press21. Na úvod ukázal některé změny na výzkumu agentury Ipsos Tomáš Macků, External Affairs Director, Ipsos.
Lidé podle něj se začali v poslední době ještě více zajímat o planetu a životní prostředí a tento zájem reflektují i firmy, které se začaly aktivně hlásit k odpovědnosti. Udržitelnost se stala jakýmsi kouzelným slovem, které se nyní skloňuje v mnohem více firmách.
Podle výzkumu Ipsos se 90 % lidí domnívá, že stav životního prostředí se dramaticky zhoršuje a mají strach z budoucího vývoje, pokud lidstvo nezmění své chování. Společenskou odpovědnost si podle studie téměř 40 % lidí spojuje s ekologií a životním prostředím. „Lidé ale nejsou ovce, velmi vnímají i negativní věci a nenaletí firmám hned na všechno, co jim říkají,“ dodává Tomáš Macků. Zajímavé podle něj je, že téměř polovina (46 %) české populace nic společensky odpovědného nedělá.
Pro celých 49 % respondentů má CSR téma význam při nákupech a dokonce až 70 % Čechů deklaruje, že je ochotná si připlatit za výrobek, který je šetrný k životnímu prostředí, anebo je určitá částka z prodeje určena na nějaký společensky prospěšný produkt. Ovšem zas pouze 19 % je rozhodně ano a 51 % spíše ano. Téměř 70 % Čechů si pak myslí, že společenská odpovědnost by měla být řízena vedením firem.
Ipsos již více než 10 let vydává v ČR studii na téma CSR pod názvem Ipsos CSR & Reputation Research, kdy poslední proběhla v prosinci 2019, další bude opět letos v prosinci.
Lidl udržitelnost více řeší až od roku 2015
Zástupci společnosti Lidl, Procter&Gamble a Ikea na semináři prezentovali přístup velkých firem k tématu udržitelnosti a ochrany životního prostředí. Obchodní řetězec Lidl začal podle Elišky Froschové Stehlíkové, CSR specialistky, Lidl ČR řešit více udržitelnost až od roku 2015. Nyní se jí ale věnuje již strukturovaně a prochází celým dodavatelským řetězcem.
Od roku 2018 pak vydává i auditovanou zpráva o udržitelném rozvoji a model společenské odpovědnosti obsahuje 41 různých oblastí. CSR téma používají i v komunikaci se zákazníky, kdy poslední stránka letáků ukazuje vždy na ní nějaké CSR téma.
„Zajímavé je, že stakeholdery zajímá více sortiment, kvalita a bezpečnost produktů než společenská angažovanost, kterou neočekávají,“ dodává Eliška Froschová Stehlíková. Co se týče sortimentu, jsou podle ní aktivity Lidlu řízeny centrálně, ovšem v ČR mají šanci si je adaptovat na lokální podmínky.
Procter & Gamble inovuje prací prostředky
Téma společenské odpovědnosti je významné i pro velkou společnost jako je Procter & Gamble (P&G), která působí ve 180 zemích a má 5 miliard spotřebitelů. „Jsme obrovská korporace globálního rozměru takže, když my něco změníme, má to masivní dopad,“ říká Barbora Liška Kratochvílová, marketingová ředitelka Procter and Gamble pro Českou republiku.
O ekologii se v P&G mluví od roku 1956, kdy vznikla první interní směrnice k tomu, jak vyrábět produkty. V roce 2018 a 2020 vydala firma publikaci závazků k trvalé udržitelnosti. Do roku 2030 chtějí být uhlíkově neutrální a 100 % obalů by mělo být recyklovatelných nebo znovu použitelných. Uvedla několik příkladů, jak se firma snaží tyto závazky dodržovat již nyní. Prodává třeba řadu Pantene – Waterless, která má pomoci zákaznicím udržet vlasy krásné, ale bez nutnosti mýt si je každý den.
Na případové studii Arielu a Lenoru pak ukázala, jak se přístup mění. „Přemýšlíme o tom, jaké by mohly být obaly budoucnosti, používat třeba papírové krabice místo plastových obalů, mít snadno recyklovatelné obaly apod.“ říká Barbora Liška Kratochvílová.
Prací prostředek Ariel přišel od roku 2018 s řadou změn, kdy se například díky balení v sáčcích místo plastových krabiček se ušetřilo 75 % plastů anebo díky lehkému uzávěru se ušetřilo 3400 tun plastu. Například u Lenoru obsahuje obal o polovinu méně PCR a Ariel kapsle se vyrábějí ve Francii v továrně, která funguje na bázi obnovitelných zdrojů energie.
U novinky, pracího prostředku Ariel Pur and Clean, pak pochází 70 % přísad z bio certifikovaných rostlinných zdrojů, je bez barviv a vůně, 100 % elektrické energie pochází z obnovitelných zdrojů a žádný odpad nejde do skládky.
„Portfolio P&G je velmi široké a není to snadná cesta, protože když s něčím přijdeme, tak to musí to být možné pro všechny země,“ dodává Barbora Liška Kratochvílová. Nákup oblečení se mezi lety 2000 a 2014 zdvojnásobil a tuny ho končí na skládkách. P&G se proto snaží, aby oblečení vydrželo déle a vyrábět prací prostředky tak, aby vypraly i na méně stupňů a nespotřebovalo se tak při praní tolik energie.
Ikea jako cirkulární firma
Nábytkářský řetězec Ikea se udržitelnosti věnuje také již dlouho. Nicméně podle jejich výzkumu se jen 9 % materiálu z prodaných výrobků vrátí zpět v jiné formě do ekonomiky, 91 % materiálu se už zpět nikdy nevrátí. „To je jeden z důvodů, proč bychom chtěli přejít z lineárního na cirkulární model. Když se něco vyrobí, ale pak si to žije svým životem a vrací se zpátky do oběhu,“ uvedl Vladimír Víšek, manažer pro udržitelnost společnosti Ikea v regionu ČR, Slovensko a Maďarsko.
Strategie na třech pilířích, kdy by do roku do 2030 měly všechny produkty Ikea splňovat cirkulární principy, aby byly adaptabilní, a daly se během života měnit. Když doslouží, mělo by být možné je rozmontovat a použít jinde. Případně aby se daly snadno opravit. Druhým pilířem je cirkulární dodavatelský řetězec, aby i dodavatelé recyklovali, jako příklady ukázal třeba rohožku z pet lahví, vázy ze zbytků skla nebo prostírání z plevele, který ucpává vodní toky.
Třetím pilířem je pak zapojení samotných zákazníků, kteří jsou ochotní si nábytek pronajímat, kupovat použitý nábytek a recyklovat. „Máme v prodejnách koutek se zlevněným zbožím – Druhý život nábytku, kde nábytek obvykle vydrží jen 1,5 dne, než se prodá. Lidé se nedojí kupovat použité zboží,“ popisuje zájem zákazníků Víšek.
Ikea také například testuje ve spolupráci s biopekárnou Zemanka výrobu sušenek z kávové sedliny z kávovarů v restauracích Ikea. „Kolegové nepoznali rozdíl mezi klasickou kávovou sušenkou a sušenkou z odpadu,“ říká Víšek.
To, že téma udržitelnosti a snahy dělat dobro ve společnosti sílí, potvrdil i Jaroslav Malina, Chief Digital Officer z agentury McCann Prague. „Je ale třeba, aby se tyto hodnoty součástí staly firmy a byly v jádru všeho, co firma dělá,“ dodává. Celých 70 % lidí v ČR pak podle něj říká, že je pro ně důležité, jak značky ve stávající situaci pomáhají, nicméně je zároveň důležité, umět o té pomoci informovat i zákazníky.
Agentura si dělala rozsáhlý výzkum na evropské a světové úrovni a podle něj je polovina lidí přesvědčena, že pandemie změní svět, přičemž 62 % lidí tvrdí, že v návaznosti na pandemii změní své chování. „Během těch 90 dní jsme se posunuli ve vývoji o 10 let kupředu, změnil se způsob nakupování a řada dalších věcí, třeba hypotéky se začaly uzavírat online,“ říká Jaroslav Malina. Podle něj se jsou nyní lidé ochotní zkoušet nové věci, což vidí jako šanci pro malé a nové značky. Proto není dobré v této době seškrtávat marketingový rozpočet, ale naopak přidat a být slyšet, pro ostatní značky pak bude těžké vás po krizi dohnat.
-zue-