Pluralita mediálního trhu v Česku i v EU se zhoršuje

Zdroj: Shutterstock

Evropská média vykazují zhoršující se trend v otázce plurality mediálního trhu. Z měřené úrovně 53 % v roce 2017 se zvýšila na letošních 64 % a blíží se hranici vysokého rizika. Ukazuje to zpráva z monitoringu mediální plurality evropských zemí (Media Pluralism Monitor 2020), která je zpracovávána pro Evropskou komisi. Zprávu představil Václav Štětka, který zpracoval data za českou část, v rozhovoru s Josefem Šlerkou v rámci online vysílání, které uspořádal Nadační fond nezávislé žurnalistiky (NFNZ).

Tržní pluralita je pro účely monitorovací zprávy spojena s otázkou transparentnosti vlastnictví, regulací či samoregulací proti vlivům vlastníka na mediální obsah. Všímá si také rizik spojených s tržní koncentrací při výrobě a distribuci zpráv, vývoje onlinových zpravodajských médií a koncentraci na trhu internetové reklamy.

Většina států Evropské unie vykazuje střední úroveň rizika v otázce tržní plurality, v nových členských státech EU z východní a střední Evropy je ale toto riziko vysoké. Zde je podle zprávy rovněž omezována nezávislost médií veřejné služby a má také docházet k netransparentnímu rozdělování státních prostředků na reklamu.

V České republice je podle zprávy úroveň tržní plurality na stupni 74 %, což už značí vysoké riziko. Vysoké (rizikové) hodnoty vykazuje především v oblastech komerčních vlivů a vlivů vlastníka na mediální obsah (90 %), koncentraci zpravodajských médií (87 %), transparentnosti vlastnictví (81 %) a koncentraci online platforem (75 %). Podle zprávy souvisí zvyšující se hodnoty jednotlivých parametrů s oligarchizací českých médií.  Nejlépe hodnoceným faktorem v rámci zkoumání tržní plurality byla životaschopnost médií (36 %), která je podle zprávy na středním riziku. 

Jednotlivé parametry tržní plurality v českých médiích, zdroj: Media Pluralism Monitor 2020

O něco lépe je v českých médiích hodnocena otázka politické nezávislosti. Podle zprávy se tento ukazatel pohybuje na hodnotě středního rizika (56 %). Jednotlivé parametry politické nezávislosti pak oscilují od nízkého rizika k vysokému riziku. Na hranici středního a vysokého rizika je podle zprávy v Česku úroveň politické nezávislosti média (63 %) – zde poukazuje na propojenost politické a mediální moci. Na úrovni vysokého rizika byla shledána editoriální autonomie, a to především kvůli absenci institucí, které by pomáhaly udržovat obsahovou nezávislost a také kvůli vysoké míře autocenzury novinářů. „V Česku neexistuje novinářská organizace, která by reprezentovala většinu novinářů. Zde má česká mediální scéna deficit,“ doložil Štětka.

Ukazatel nezávislosti týkající se správy a financování médií veřejné služby je hodnocen na úrovni středního rizika, zpráva upozorňuje na rostoucí tlaky na média veřejné služby ze strany politických reprezentantů (premiér, prezident). „Zpráva ale poukazuje na to, že v řadě jiných zemí jsou média veřejné služby v horší situaci,“ upřesnil Štětka s odkazem na situaci v Maďarsku nebo v Polsku. Za zpolitizovaný označuje proces nominace a volby členů rad médií veřejné služby v České republice.

Ke snížení rizika přílišné závislosti na komerčních a politických zdrojích by podle Václava Štětky pomohlo rozvinutí obchodního modelu, který by zvýšil nezávislost médií. Za ideální v tomto případě považuje model předplatného. „Zde ale máme výrazné rezervy. Ochota platit za média je stále ještě poměrně malá. Mírný nárůst ochoty českých respondentů je sice patrný, ale na tom nelze vybudovat celé mediální odvětví,“ myslí si. Upozornil také na to, že v zemích, kde byl obsah dlouho přístupný zdarma a nezpoplatňoval se, je zavádění placených modelů obtížnější.

Dimenze zahrnující ochranu základních hodnot, jako například svobodu projevu či svobodný výkon novinářské profese, je v Česku hodnocena relativně příznivě (tedy s nízkou mírou rizika).

Poslední ze zkoumaných parametrů sociální inkluzivity (do jaké míry média reflektují socio-demografické skupiny obyvatel) je hodnocen na úrovni středního rizika (50 %). Reprezentace a přístup menšin a osob se zdravotním postižením do médií vykazují nízký stupeň rizika, dva další (služba lokálním/regionálním komunitám a přístup žen do médií) se vyznačují nadprůměrně vysokou mírou rizika, v rámci EU vůbec nejvyššího.

Celý rozhovor můžete sledovat zde, zpráva je k dispozici zde a její souhrn zde.

-mav-