Foto: Jolana Haismanová
Rostlinné nápoje, jogurty bez mléka, veganské pomazánky i náhražky masa jsou nyní k dostání více méně ve většině řetězců na trhu. Zájem o rostlinné výrobky ze strany českých spotřebitelů v posledních letech roste a potenciál zdaleka není naplněn, zaznělo na online konferenci Rostlinně.
Podle výzkumné agentury Nielsen žije v Česku 3 % vegetariánů a 1 % veganů. Pro srovnání se ve Velké Británii hlásí k vegetariánskému či veganskému stylu 20 % populace ve věku 18 až 24 let. Nicméně i masozřavci se snaží postupně omezovat konzumaci masa a občas volí také náhražky mléčných výrobků. Na českém trhu loni vzrostly prodeje rostlinných mlék v porovnání s rokem 2012 o 331 %, u rostlinných jogurtů to bylo dokonce o 900 %. Růst sice začíná na velmi nízkých, téměř nulových hodnotách, nicméně trend sílícího zájmu je znatelný.
Ochotu vyzkoušet rostlinné novinky projevují Češi také v kategorii náhražek masa. Již více než čtvrtina z nich totiž omezila svou spotřebu masa a místo pětkrát týdně ho jí třeba jen dvakrát za týden. Více než čtvrtina Čechů (27 %) ve věku 18 až 34 zvažuje alternativu masa, u lidí nad 65 let tak činí 23 %. Jíst je však dotázání začnou jen za určitých podmínek: pro 42 % musí tyto náhražky chutnat stejně dobře, nebo dokonce lépe než maso, pro 38 % musí být jasné zdravotní benefity a pro 32 % musí být nutriční hodnota srovnatelná se skutečným masem. „Cena byla důležitá jen pro 25 %,“ přibližuje za agenturu Nielsen Andrea Vozníková.
Alternativy masa typu Garden Gourmet, The Vegetarian Butcher, Beyond Meat nebo Mana Burger tak mají svou šanci. Potenciál si uvědomují i řetězce, kteří mají vlastní privátní značku – Lidl nabízí Next Level Meat, Albert rozvíjí napříč kategoriemi značku Nature’s Promise, Marks & Spencer svou Plant Kitchen. Daří se také nemléčným výrobkům – rychleji než ostatní roste značka Alpro ze skupiny Danone.
Pole rostlinných výrobků však zdaleka není zaplněno. V zahraničí je možné sledovat i další novinky, například klobásky z hub a cibule nebo hrachu, slaninu či plody moře na rostlinné bázi, předpřipravená jídla, dezerty nebo výživu pro kojence.
V zahraničí je již v nabídce i slanina na rostlinné bázi, zdroj: prezentace agentury Nielsen.
Vyrábí se rovněž i rostlinné krevety, zdroj: prezentace agentury Nielsen.
Může se stát z mlékárny veganský podnik?
Zájem o rostlinné výrobky si uvědomují i výrobci. Kromě již zmíněného Danone, které vychází svými inovacemi čím dál více vstříc trendu flexitariánství, může za příklad posloužit polská společnost Jogurty Magda, jež se z rodinné mlékárny proměnila letos ve 100% rostlinnou společnost.
Firma, kterou pojmenoval po současné ředitelce Magdaleně Kubit její otec, se rozhodla pro změnu před třemi lety, kdy na trh uvedla první rostlinný jogurt pod značkou Planton. Ta nyní vedle jogurtů nabízí také nápoje či náhražku zakysané smetany. K tomu během let přibyla ještě značka Vegup Bio. Kromě Polska jsou její výrobky dostupné i u nás, například v řetězci Lidl, na online supermarketu Rohlík a v některých menších obchodech zdravé výživy.
„Do budoucna chceme přinést další produkty. Nyní pracujeme zejména s kokosovým mlékem, ale chceme vyzkoušet i další druhy,“ prozrazuje Magdalena Kubit, jenž svou firmu staví především na neustálých inovacích, zodpovědnosti a také pocitu štěstí. „Chceme dělat něco, co dává smysl a s čím jsme jako tým spokojení,“ dodává.
Portfolio produktů značky Planton, zdroj: Jogurty Magda
Nabídka značky Vegup Bio, zdroj: Jogurty Magda
Lunter zákazníky je třeba stále edukovat
Na Slovensku se zase během 40 let svého fungování prosadila rodinná firma Lunter, jež vyrábí produkty ze sóji. „Nejsme zarytí vegetariáni, ale cílem mého otce vždy bylo, aby každý měl možnost dostat se ke zdravým proteinům. Prokládat masová jídla právě těmi bezmasými,“ říká k vizi firmy Jakub Lunter, Business development director, Lunter SK.
Zdroj: Lunter
Firma musí podle něj zákazníky především edukovat. „Snažíme se přes PR vytvořit vlastní prodejní kategorii. Informujeme zákazníky o prospěšnosti sóji pro zdraví, učíme je, proč a jak tofu jíst. Natáčíme minimálně jeden až dva recepty na tofu týdně,“ popisuje podporu prodejů Jakub Lunter. Kromě receptů je Lunter aktivní na sociálních sítích, účastní se různých tematických eventů a využívá i nadlinkovou komunikaci. Tofu se podle Luntera konzumuje už tisíce let, ale lidé s ním paradoxně neumí pracovat. Přitom je příprava podobná jako se syrovým masem, jen je to rychlejší.
Firma navíc stále inovuje, nejnověji přišla třeba s tofu s různými příchutěmi na gril nebo zakysanými nápoji či pomazánkami, které svou krémovostí mohou konkurovat klasickým pomazánkám. V reakci na koronavirovou pandemii začala vyrábět i hotová jídla. V sortimentu mají také různé druhy pomazánek, párky, kaše nebo pudinky. Cílovou skupinou jsou především ženy mezi 25 a 45 lety, ale skupina se stále rozšiřuje.
Společnosti se postupně podařilo prosadit na retailovém trhu, z velkých řetězců prodávají například v Lidlu nebo v Tesco, dále v menších zdravých prodejnách, samozřejmě také online například na Rohlik.cz nebo Košik.cz. Na Slovensku provozuje rovněž dvě Lunter bistra. Aktuálně je firma hlavním hráčem na trhu tofu produktů jak v České republice, tak na Slovensku s obratem 18 mil. euro ročně. Své výrobky prodává firma v 16 zemích Evropy a do konce roku 2020 vstoupí ještě na trh Velké Británie, Rakouska, Estonska a Lotyšska.
Nestlé jako tahoun celé vege kategorie
Za svou kategorii musí bojovat i vegetariánské produkty Nestlé. Zbyněk Haindl a Zuzana Magálová za společnost přiblížili, jak vypadal rozvoj kategorie rostlinných alternativ na českém trhu. Ačkoli jsou ve světě na vzestupu, Češi jsou prý stále hodně masožraví a ke spoustě novinek skeptičtí.
Více než 25 % české populace je mentálně nachystané na vegetariánskou stravu, zdroj: Nestlé.
Před vstupem na trh si v roce 2017 Nestlé nechalo udělat rozsáhlý výzkum, aby zjistilo, nakolik je český spotřebitel připraven na rostlinnou výživu a vegetariánské značky. „Po stovkách tisíc korun za testování jsme dospěli k tomu, že nám vlastně nic neukazuje jasně, zda je ta správná chvíle na vstup na trh, nebo není. Rozhodovali jsme se spíš podle vnitřních pocitů,“ popisuje začátky Zbyněk Haindl.
Podle jejich průzkumů je více než 25 % populace mentálně nachystané tento druh stravy vyzkoušet a 60 % registruje širší nabídku vegetariánských produktů. Nestlé jako velká firma vstupovala do kategorie, které do té doby vévodily menší a spíše lokální značky. Když proto uvádělo v roce 2019 na trh značku Garden Gourmet, potřebovalo si získat důvěru spotřebitelů hned napoprvé a základem proto musela být skvělá chuť.
„Našim cílem je, aby všichni, co vyzkouší jakoukoli alternativu masa, byl Garden Gourmet značkou první volby, a aby to lidem chutnalo,“ přibližuje Zuzana Magálová. Podle ní se v poslední době na trhu objevují konkurenční produkty, které nejsou chutné a jsou především funkčně zaměřené, v tom chce být Garden Gourmet jiný.
Produkty Garden Gourmet se postupně prosadily na maloobchodním trhu, zdroj: Nestlé.
Nestlé se snaží táhnout celou kategorii, aby se rostlinná strava stala běžnou částí jídelníčku Čechů a aby brali flexitariánství jako přirozené. „Každým kouskem, kterým tvoříme značku, se snažíme přesvědčit lidi, aby lásku s námi sdíleli,“ dodává Zuzana Magálová. Podobně jako Lunter nikoho nevyčleňuje a nemíří jen na vegetariány, ale snaží se iniciovat změnu ve stravování u celé populace.
Nyní má firma v nabídce celkem devět produktů, většinu z nich je možné koupit ve velkých řetězcích, jako je Globus, Tesco, Makro, Kaufland a dalších, a zároveň i online na Rohlik.cz nebo Košík.cz. Nejvíce vsází na burgery, kdy od října dává na trh vylepšenou variantu Sensational burgeru 2.0.
-stk-, -zue-
Tagy
