Analýza: Jak se o očkování proti covid-19 mluvilo na sítích?

Zdroj: Shutterstock

Téma očkování v souvislostí s onemocněním covid-19 rezonuje v sociálních médiích už od ledna 2020, kdy se o nemoci začaly objevovat první informace. V období od 1.1.2020 do 31.1.2021 bylo o této problematice publikováno 1 141 304 příspěvků. Z celkové debaty o nemoci covid-19 se zmínky o očkování vyskytovaly v 10 % ze všech příspěvků.

Zdroj: Newton Media

Vakcína jako motivace pro zrod nemoci

Od ledna do dubna 2020 docházelo k postupnému nárůstu zmínek a diskusí na téma očkování. Prvotní debaty o očkování se zaměřovaly na dobu jeho výroby. Diskuse uživatelů ovlivnila řada článků o zdlouhavém průběhu vývoje vakcíny na chřipku. V debatách pak předpokládali, že vývoj vakcíny na koronavirus bude probíhat obdobným způsobem a v nejbližší době se očkování nedočkají. Koronavirus byl zprvu srovnáván zejména s ptačí a prasečí chřipkou. Uživatelé predikovali, že stát nakoupí vakcíny za stamiliony, které bude muset zlikvidovat. Někteří uváděli, že je virus uměle vytvořený, biologická zbraň k redukci populace, globální spiknutí a farmaceutickým firmám jde o vyvolání paniky za účelem zisku. Konspirace ohledně vykonstruování nemoci a vakcíny tak zapadly do již existujícího přediva konspiračních teorií a využívaly stejných motivů.

S rostoucím počtem informací o nákaze koronavirem a jeho možných mutacích rostla v diskusích prvních měsíců i skepse vůči účinnosti vakcíny. Na konci ledna média informovala o vědcích z Hongkongu, kteří vyvinuli vakcínu, potřebují však čas na její testování. Uživatelé na sítích diskutovali, jak je taková rychlost možná, objevovaly se další konspirační příspěvky o skrytých čipech a kontrole lidstva.

Tento typ komentářů se vyskytoval v průběhu roku u většiny příspěvků, které informovaly o vývoji vakcín po celém světě. Časté sdílení nepodložených a zavádějících faktů zejména o vakcínách společností Pfizer/BioNTech, Moderna a AstraZeneca ovlivňovalo rétoriku diskutujících a poskytovalo jim stále nová šokující tvrzení, jež prohlubovala jejich postoj vůči vakcinaci.

Polarizace názorů

Názorová rozpolcenost uživatelů v diskusích byla ovlivněna jednak články z různých serverů, ale také protichůdnými názory odborníků na vakcinaci. Uživatelé i další stránky na sociálních sítích se na jejich slova často odvolávali, ať už se jednalo například o rozhovor s imunologem Karlem Drbalem, přednostou Kliniky infekčních chorob Petrem Husou, primářkou mikrobiologie a antibiotického centra Všeobecné fakultní nemocnice Václavou Adámkovou, evolučním biologem Jaroslavem Flegrem, lékařem Mariánem Hajdúchem, viroložkou Hanou Zelenou a mnoha dalšími.

I média na svých sociálních sítích reflektovala nejednotné názory uživatelů a pokládala jim řadu anket, zda by se nechali očkovat. Ve všech anketách významně převažovaly odmítavé postoje. Nejčastěji zaznívalo, že vakcína není dostatečně prověřená a uživatelé ze sebe nechtějí dělat pokusné králíky. Jako další argumenty uváděli, že se nenechávají očkovat ani proti chřipce a nevěří složení vakcíny nebo jejím vedlejším účinkům. Často také zmiňovali, že nenechají očkovat ani svoje děti.

Zdroj: Newton Media

Zdroj: Newton Media

Uživatelé nejčastěji diskutovali na sociální sítí Facebook. Bylo zde publikováno 909 535 zmínek na téma vakcinace proti covid-19. Debaty o očkování se typicky kumulovaly pod příspěvky zpravodajských webů a dalších vlivných účtů politiků či veřejně známých osobností. Dalšími významnými zdroji byly diskuse pod webovými články (147 915 zmínek), Twitter (50 900), blogy (14 370) a fóra (13 488). Největší počet příspěvků o vakcinaci ze zpravodajských webů sdílela na Facebooku stránka EuroZprávy.cz, následně Zpravodajství FTV Prima a Sputnik Česká republika. Největší diskuse však probíhaly pod příspěvky účtů ČT24 (146 666 komentářů), Novinky.cz (60 312 komentářů), TN.cz (50 357 komentářů) a iDnes.cz (47 405 komentářů).

Diskuse uživatelů ovlivňovaly kromě odborníků i příspěvky veřejně známých osobností a zástupců politické sféry. Největší počet příspěvků k tématu očkování byl sdílen z účtů ekonoma Radovana Vávry, poslankyně SPD Karly Maříkové a předsedy vlády Andreje Babiše. Největší počty sdílení měly však příspěvky Tomia Okamury (48 547), Jana Žaloudíka (30 405) a Karly Maříkové (27 369). Předseda hnutí SPD Tomio Okamura ve svých příspěvcích  vyjadřoval nesouhlas s povinným a plošným očkováním, upozorňoval také na možné vedlejší účinky a alergické reakce způsobené vakcinací nebo na netransparentní nákupy vakcín. Poslankyně SPD Karla Maříková na Facebooku také velmi aktivně publikuje příspěvky o koronavirové problematice. Sdílela obdobná témata jako Tomio Okamura, vyjádřila obavy z rychlého vývoje vakcíny a uvedla, že nechce být pokusným králíkem. V příspěvcích se opírala o tvrzení epidemiologa Jiřího Berana nebo vakcinologa Marka Petráše. Zastupitel Jihomoravského kraje a lékař Jan Žaloudík odkazoval na výroky viroložky Hany Zelené nebo primářky Václavy Adámkové. Je tedy patrné, že příspěvky vyjadřující negativní postoj vůči vakcinaci patří mezi ty nejsdílenější.

Zdroj: Newton Media

Orgány státní správy na svých sociálních sítích rovněž informovaly o problematice očkování. Na Facebooku a Twitteru publikoval Úřad vlády 113 příspěvků, ministerstvo zdravotnictví 120 příspěvků. Jejich příspěvky byly však oproti jiným účtům sdíleny minimálně (dohromady 2275 sdílení), nezískaly ani významné množství interakcí oproti jiným autorům. Je tedy jasně zřejmé, že uživatelé na sociálních sítích preferovali informace poskytované jinými účty. Ačkoli v lednu 2021 došlo k poklesu zmínek o vakcinaci oproti prosinci minulého roku, stále počet zmínek přesahoval 300 tisíc. Lze tedy usuzovat, že toto téma bude rezonovat sociálními médii i v příštích měsících společně s názorovou diverzitou komentujících.

Autorka textu: Martina Maňhalová, analytička sociálních médií Newton Media