NFNZ: Čechů, kteří nesledují žádné zprávy, je téměř 40 %
Více než třetina Čechů nesleduje téměř vůbec žádné zprávy. Ukazuje výzkum Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.
Lidí, kteří nesledují téměř vůbec žádné zprávy, přibývá. Vyplývá to z výsledků výzkumu „Češi a zpravodajství 2“ zabývající se mediálním chováním populace ve věku 15 až 79 let, který pro Nadační fond nezávislé žurnalistiky (NFNZ) realizovala agentura Median. Zatímco před čtyřmi lety tvořila skupina nekonzumentů zpravodajství 31 %, dnes už je to 37 %.
Skupina těch, co se o zpravodajství nezajímají, není stejnorodá. Tvoří ji tři skupiny, které výzkum nazývá jako: Nejmladší a politicky neangažovaní, Mladí a zcela apatičtí fatalisté a Starší a masmédiím nedůvěřující.
Výzkum také potvrdil, že zájemců o seriózní zpravodajství zůstává přibližně 20 %. Tato skupina patří spíše ke vzdělanější a bohatší části populace z velkých měst a je pro ni typický silný zájem o všechna možná témata.
Mezi těmi, které zpravodajství vůbec nezajímá, a těmi, kteří sledují seriózní zpravodajská média na denní bázi, se pohybují zbylé čtyři skupiny obyvatel. Ti mají o zpravodajství zájem, ale dávají přednost méně náročnému zpracování, ať již v podání bulvárních médií, nebo zpravodajství komerčních televizí. Tvoří celkem zbylých 40 %.
Jednotlivé skupiny identifikované ve výzkumu
Nekonzumenti médií
Nejmladší a politicky neangažování (9 %) jsou lidi ve věku 15 až 30 let s nadprůměrnými příjmy, silné uživatele internetu, hojně používají sociální sítě, zpravodajské a publicistické weby ale navštěvují minimálně. Lehce nadprůměrně si u nich vede jen denik.cz a ihned.cz. Naopak tradiční zpravodajská média, jako je televizi, rozhlas, noviny a časopisy téměř nesledují. Lehce nadprůměrně navštěvují kina a rádi tráví volný čas aktivitami venku. Jsou spokojení se svým životem, ale nespokojení s politikou, kterou však na denní bázi nesledují. Každý by měl být podle nich sám zodpovědný za to, jak se mu daří.
Mladí a zcela apatičtí fatalisté (16,5 %) jsou silně zastoupení lidmi od 15 do 40 let, kteří mají nízké až nejnižší příjmy a žijí ve středně velkých městech. Tradiční zpravodajská média téměř nesledují, přitom je považují za hlavní zdroj informací. Zcela podprůměrně sledují veřejnoprávní média, průměrně komerční televize. Deníky nečtou, s výjimkou Sportu. A ani internet pro ně není hlavním zdrojem informací. Zpravodajské weby navštěvují podprůměrně, zajímá je sport, bulvár a nákupy na internetu. Zato nadprůměrně často publikují komentáře na internetu. Chodí častěji do kina. Jsou spokojeni se svojí životní úrovní. Jsou přesvědčeni o tom, že je důležité, do jakých podmínek a kde se člověk narodil.
Starší a masmédiím nedůvěřující (12 %) jsou lidé ve věku od 40 do 70 let, mírně převažují ženy. Jsou středoškolsky či vysokoškolsky vzdělaní, čtvrtina žije v malých obcích. Tradiční zpravodajská média s výjimkou ráda téměř nesledují. Noviny, časopisy, rádio, televize ani internet pro ně nejsou hlavním zdrojem informací. Rádio poslouchají jako kulisu, nadprůměrně Rádio Beat a Rádio Impuls. Internet používá 96 % z nich, komentáře a recenze ale nepíší, sociální sítě sledují jen podprůměrně, stejně jako zpravodajské sítě. Kino navštěvují zřídka. Převažuje u nich pesimistický pohled – svět je zlý, morálka rozvolněná, co si člověk sám nezařídí, to nemá.
Konzumenti médií
Křížovkáři, kulináři a milovníci televizních programů (12 %) představuje lidi nad 40 let, významně jsou v ní zastoupeni lidé mezi 70 a 79 lety (29 %), převažují ženy. Nadpoloviční část lidí v této skupině má střední školu bez maturity nebo učňák. Žijí ve velkých obcích a menších městech. Je mezi nimi výrazný podíl lidí s velmi nízkými a nejnižšími příjmy. Deníky a časopisy sledují průměrně až nadprůměrně, nejčastěji však čtou bulvární tituly a společenské časopisy, Blesk nebo 5plus2. Preferují regionální před celostátními a jsou věrní „svým“ titulům. Nadprůměrně čtou časopisy. Rádi poslouchají rádio – významněji Radiožurnál a Rádio Blaník. Oblíbeným médiem je televize, která je pro ně hlavním zdrojem informací. Výrazně nadprůměrně sledují ČT 1, ČT 2, Novu, Primu a TV Barrandov. Internet ani sociální sítě moc nepoužívají, často nevlastní počítač ani chytrý telefon. Jsou nespokojení s polistopadovým vývojem a celkovou politickou situací. Připadá jim, že společnost je konzumní a lidé jsou na sebe zlí.
Mainstreamový spokojený online rodič (17 %) představuje středoškolsky vzdělané lidi v produktivním věku 20–49 let, převažují muži. Je to skupina se středními až vyššími příjmy. Z tradičních médií sledují nadprůměrně rádio a televizi. Noviny pro ně nejsou hlavním zdrojem informací. Deníky sledují podprůměrně s výjimkou Blesku. Rádio poslouchají často mnoho hodin denně, a to především pro zábavu. Televizi sledují nadprůměrně, zejména pro pobavení, ale považují ji i za důležitý zdroj informací. Významně u nich převažuje pocit, že informace, které jsou zveřejňovány v masmédiích, mohou být zkreslené. Informace získávají hlavně na internetu, internet v mobilu je pro ně nepostradatelný. Ze zpravodajských webů sledují novinky.cz, idnes.cz, blesk.cz, denik.cz. Jsou častými uživateli sociálních sítí a jejich obsah kontrolují několikrát denně. Jsou nadprůměrně spokojení se svým životem a s tím, čeho dosáhli. Jsou přesvědčeni, že každý se musí postarat sám o sebe, usilovně pracovat a snažit se.
Čtenáři bulváru a konzumenti televize (13 %) tvoří ze třetiny lidé starší 60 let, převažují muži, především se základním vzděláním či bez maturity s nízkými příjmy. Žijí ve velkých městech a jejich aglomeracích. Hlavním zdrojem informací pro ně jsou tradiční média – především televize, ale i noviny, časopisy a rádio. Nejvíce sledují Novu, Primu a ČT1, a to i čtyři a více hodin denně. Rádio poslouchají průměrně až podprůměrně, z deníků čtou nadprůměrně Blesk, regionální Deníky a Sport. Jsou velice důvěřiví k reklamě. Internet používají v menší míře, nadprůměrně často píší komentáře a recenze na internetu. Za důležité považují být členem vhodné politické strany, jaké má člověk politické názory, jakého je člověk náboženského vyznání, mít politické konexe, pocházet z bohaté rodiny, je podle nich podstatné, zda se člověk narodí jako muž nebo žena.
Meritokracie: Vzdělaná střední třída s dobrou životní úrovní (19 %) je zastoupena lidmi ve věku 40 až 60 let, s vysokoškolským vzděláním či střední školou s maturitou. Až 80 % z nich patří do tří nejvyšších tříd, lidé s vysokými a nejvyššími příjmy žijící v malých vesnicích a velkých městech nad 100 tisíc obyvatel. Sledují širokou škálu zpravodajských médií – tištěná i na internetu. Deníky jsou pro ně hlavním zdrojem informací a jsou věrní svým titulům. Rádio poslouchají průměrně až podprůměrně, upřednostňují celostátní stanice. Televizi sledují podprůměrně; výjimku tvoří ČT 1, ČT 2, ČT 24. Jsou silní uživatelé internetu, který je pro ně hlavním zdrojem informací, na rozdíl od ostatních skupin však na internetu nadprůměrně sledují i zpravodajské weby. Komentáře a recenze na internetu příliš nepíšu. Nemají potřebu kontrolovat sociální sítě každý den. Jsou nedůvěřiví k reklamě a přesvědčení o tom, že masmédia výrazně ovlivňují veřejné mínění. Jsou výrazně nespokojení s politickou situací v ČR, ale spokojení s tím, čeho dosáhli, se svým životem.
Více informací naleznete zde.
NFNZ se od loňského listopadu ve spolupráci s Česko.Digital snaží najít alternativní cesty, jak k lidem, kteří zpravodajství ignorují, dopravit alespoň základní informace o okolním dění.
„Je to velmi alarmující trend, s kterým se musí něco dělat,“ říká advokát a spoluzakladatel NFNZ Jiří Kučera. I nekonzumenti zpravodajství totiž chodí k volbám zhruba ve stejném procentu jako celková populace. „Je jistě lepší, pokud by se tito voliči rozhodovali kvalifikovaně nebo k tomu alespoň měli potřebné informace. Je zcela zjevné, že neinformovaní lidé jsou snazšími oběťmi mediálních manipulací,“ dodává Jiří Kučera.
Data, na jejichž základě byla analýza provedena v druhé polovině roku 2019, pocházejí ze šetření kontinuálního výzkumu MML-TGI (Market & Media & Lifestyle – TGI), který v České republice od roku 1997 provádí agentura Median. Výzkum se zaměřuje na socioekonomické podmínky respondentů a jejich domácností, jejich mediální a spotřební chování a na nejrůznější aspekty životního stylu. Díky tomuto širokému záběru výzkumu můžeme velmi podrobně popsat výsledné segmenty konzumentů i nekonzumentů médií.
-stk-