Jan Januš: Mladý svět nemůžeme cílit na mladé čtenáře

Jan Januš, zdroj: A 11

Od 18. února 2021 se na trh tištěných titulů vrátil časopis Mladý svět. Jeho vydávání obnovilo vydavatelství A 11 a do čela časopisu jmenovalo Jana Januše. Ten se vedení znovuobnoveného týdeníku ujal až v březnu, první čísla tak nevznikala pod jeho vedením. Tím bylo až páté číslo, které se prodávalo od 18. března. Právě o návratu značky Mladý svět a o stávajícím konceptu časopisu jsme s Janem Janušem mluvili. 

S návratem dříve populárních značek to nemusí být snadné. Očekávání jsou vysoká, doba je ale jiná. Jak jste uvažovali o konceptu časopisu Mladý svět s ohledem na současný vývoj a zároveň s ohledem na roli časopisu, kterou hrál především před rokem 1989?

Značka Mladý svět je velmi zavazující, vzbuzuje velké emoce a očekávání. Dostáváme řadu dopisů od bývalých čtenářů, což je pro nás znakem, že Mladý svět má stále velký dopad. Dokládají to i jména lidí, kteří se objevili v prvních číslech obnoveného Mladého světa jako Zdeněk Svěrák nebo Michal Horáček, nebo kteří s námi spolupracují – například Petra Soukupová, Ema Labudová nebo Ondřej Neff. Na druhou stranu, doba je jiná a víme, že by nemělo smysl budovat Mladý svět tak, jak vycházel ve svých nejslavnějších dobách coby časopis pro mladé. Myslíme si, že na trhu chybí týdeník, který by byl společensko-publicistický a který by kombinoval oba tyto přístupy. Snažil se tedy otvírat důležitá témata, ale zároveň by tak dělal více populární formou a dostupněji pro celou řadu čtenářů. Chceme být aktuální, žít se společností a řešit témata, kterými se zabývá. Zároveň se ale nechceme nad nikoho povyšovat.

Do jaké míry je důležitá zpravodajská složka? Má jít o reflexi dění a záznam událostí, nebo spíš o výběr témat, která ve společnosti rezonují?

Jde nám spíš o reflexi dění, ale nehodláme se politicky klonit na nějakou stranu a říkat, co je a co není správné. Nechceme suplovat web ani denní tisk, jsme týdeníkem, a tak jistou aktuálnost držet musíme. Chceme ale reagovat kontextově a analyticky.

Může to být sice zavádějící, ale jak byste se vymezili vůči stávající konkurenci? Zaměření, které jste zmínil, je cekem široké, nabízí se řada titulů, které se v tomto segmentu pohybují.

Inspirací je pro nás časopis Téma, pokud jde o úspěšnost prodejů i způsobů, jakým některá témata otevírá. Co do způsobu naší práce a do výsledné podoby se ale chceme přiblížit spíše k Reportérovi. Být tedy podobně jako Téma rozkročeni do celé společnosti, ale zároveň být silnou značkou, vyznačující se kvalitním a hlubším zpracováním.

Jako šéfredaktor jste se přípravy Mladého světa ujal až po jeho uvedení na trh. Páté číslo, které vyšlo 18. března, už vznikalo plně ve vaší režii. Když se do tohoto konkrétního vydání podíváme, tak obsahuje řadu rozhovorů. Zamýšlíte takto rozvíjet časopis i dál?

Ano, v každém čísle budou alespoň tři velké rozhovory. Rozhovor je velmi živý žánr, proto ho chceme často využívat. Nejde ale jen o rozhovory. Každé číslo má své ústřední téma. V pátém čísle s Petrem Weissem na obálce jsme se přihlásili k tradici Mladého světa a k jeho populární rubrice Dopisy pro Sally. Často dostávám otázku, jestli tuto rubriku znovu oživíme.

V časopise se ale neobjevuje…

Nebudeme ji zařazovat, protože, jak už jsme si řekli, doba je dnes jiná. Čtenářům ale nabídneme obdobné rubriky – například poradenskou rubriku, do které nám bude přispívat Unie rodinných advokátů a advokáti v ní budou na různé životní situace odpovídat. Brzy také spustíme ekologickou rubriku, která symbolicky naváže na hnutí Brontosaurus, u jehož zrodu Mladý svět stál. Na starosti ji bude mít Jarmila Šťastná. Dále zavádíme historickou rubriku Přepište dějiny, která vychází ze stejnojmenného podcastu Michala Stehlíka a Martina Gromana. V tomto případě navazuje na rubriku Toulky českou minulostí. Důležité jsou pro nás povídky, které vybíráme tak, aby navazovaly na hlavní téma. Když jsme měli hlavní téma Sally pro 21. století, tak jsme otiskli povídku Petry Soukupové věnovanou právě vztahům. Připravujeme číslo s hlavním tématem o dopadech pandemie na naše stravovací návyky, kde nám zase povídku na téma jídla napíše Ondřej Neff. Tímto způsobem budeme chtít držet obsahovou linii v rámci jednoho čísla.

Titulní strany obnoveného časopisu Mladý svět, rok 2021, zdroj: A 11

Od začátku návratu Mladého světa pracujete s černobílou obálkou. Má to být dlouhodobý koncept?

Je to naše strategie, černobílou obálkou se chceme odlišit od konkurence. Částečně je to i přihlášení se k tradici časopisu Mladý svět. Je to do určité míry odvážné rozhodnutí, protože jsme začali vycházet v době, která obecně prodejům tisku příliš nepřeje. Věříme ale, že právě tímto pojetím můžeme v obchodech čtenáře zaujmout.

Ještě jsme se nezmínili o pravidelné součásti Mladého světa, a tím je televizní přehled na další týden. Skutečně ho čtenáři žádají a očekávají ho v časopise, jakým je Mladý svět?

Zařazení televizního přehledu průběžně vyhodnocujeme, máme na něj pozitivní i negativní reakce. Někomu vyhovuje, někomu ne. Vycházeli jsme z toho, že vzhledem k cílové skupině časopisu, což je střední a starší generace, by televizní přehled měl být součástí obsahu. Cílíme na čtenáře starší 35 let a ti televizi sledují a na tištěný program jsou zvyklí. Necháváme to ale otevřené, reakce stále vyhodnocujeme.

Tím, že se zaměřujete na čtenáře nad 35 let, tak to lze chápat jako posun v ukotvení značky Mladý svět před rokem 1989 a v současnosti….

To jistě ano, ale je to způsobené tím, že dnes oslovovat teenagery nebo mladé lidi prostřednictvím tištěného týdeníku v podstatě není možné. Takový časopis už asi vymyslet nejde. Naopak bych řekl, že na dnešní mladé by značka Mladý svět nefungovala, nebo by byla vysloveně kontraproduktivní.

Týdeník je náročný na přípravu i množství textů a pro každý titul je klíčová redakce. Jak široké je spektrum vašich spolupracovníků a kdo jsou kmenoví redaktoři?

Redakce je založená zejména na externích spolupracovnících. Chceme mít co nejširší pokrytí a nabízet paletu názorů a publicistických stylů. Máme řadu stálých spolupracovníků a pak lidi, s nimiž spolupracujeme na drobnějších věcech. Důležité jsou pro nás vlastní fotografie, naším fotoreportérem je Daniel Hromada. Spolupracujeme s autory, kteří prošli jinými týdeníky a tituly – například s Ivou Vokurkovou, Klárou Čikarovou, Juditou Matyášovou, Martinem Rychlíkem a s řadou spisovatelů, jak už jsem zmiňoval.

Už jsme se dotkli toho, že kvůli omezení proti šíření koronaviru není doba nakloněna prodeji tiskovin. Vedle toho se dlouhodobě tištěná média snaží vyrovnávat s digitálními médii. V tomto pohledu může být rozhodnutí o týdenní periodicitě Mladého světa překvapivé. Neuvažovali jste o jiné periodicitě?

Pokud vím, tak od počátku se uvažovalo o tom, že Mladý svět bude vycházet jako týdeník. Majitel vydavatelství Aleš Zavoral chtěl postavit silný časopis, díky kterému se vydavatelství vedle Našeho regionu zviditelní. Proto byl zvolen týdeník.

Majitel vydavatelství Aleš Zavoral chtěl postavit silný časopis, díky kterému se vydavatelství vedle Našeho regionu zviditelní.

Co konkrétně znamená silný titul z pohledu prodaného nákladu?

Tiskneme 45 tisíc kusů, prodeje zatím nejsou ustálené a vyhodnocujeme je. Stávající situaci, kdy je řada obchodů zavřených, nepovažujeme za standardní. Vnímáme to tak, že zatím výsledky odrážejí situaci, která není úplně nakloněna nakupování. Obecně se ale chceme dostat na čísla, která jsou typická pro tento segment časopisů.

To znamená například 30 tisíc kusů?

To by bylo ideální. Uvědomujeme si ale, že to bude trvat nějaký čas a že si nás čtenáři snad postupně budou nacházet. Píše nám řada čtenářů, kteří teprve zjistili, že se Mladý svět vrátil a dokupují si první čísla. Z prodejů vidíme, že nám pomáhá dobré vystavení časopisu –  tam, kde ho máme, tak se prodává lépe. Na prvních číslech také vidíme, že důležitá bude i obálka.

A co kvalita papíru? Přeci jen je vidět, že časopis je tištěn na papíru, který se spíš blíží novinám.

Má to svůj důvod. Chtěli jsme, aby Mladý svět byl široce dostupný, proto jsme nasadili příznivou cenu 29 Kč. Je to otázka nákladů. My ale věříme, že časopis bude úspěšný a že díky tomu budeme moci investovat do kvalitnějšího papíru. Uvědomujeme si, že to je teď možná největší slabina časopisu. Osobně bych chtěl, aby papír časopisu byl lepší, protože si myslím, že jeho obsah je kvalitní a papír tu kvalitu nepodporuje.

Chcete obsah Mladého světa šířit i jinak než v tištěném vydání?

Soustředíme se především na tištěné vydání, týdeník ale prodáváme i v elektronické verzi přes Alza Media. Web Mladého světa teď pro nás není důležitý. Využíváme ale web titulu Náš region, kde se každý čtvrtek objevuje editorial a ukázky z rozhovorů aktuálního čísla Mladého světa. Máme také vlastní facebookové stránky, kde se snažíme promovat nejdůležitější materiály. Na druhé straně to neznamená, že chceme stavět jen na tištěném týdeníku. Naopak chceme kolem značky Mladý svět rozvíjet i další tištěné produkty – vydávat speciály, spustili jsme edici Mladý svět Křížovky, plánujeme v druhé polovině roku spustit knižní edici. Od šestého čísla jsme začali publikovat Zápisník Petra Salavy, který připravuje novou knihu fejetonů a jednáme o tom, že by vyšla v edici Mladé světa. Dalším připravovaným titulem je sborník nejlepších povídek. Na poli elektronických médií zvažujeme podcasty.

Ve vydavatelství A 11 řídíte nejen týdeník Mladý svět, ale i odborný právní magazín Lawyers & Business. Jaké s ním máte plány?

S vedením specializovaného právního magazínu mám zkušenosti z vydavatelství Economia, kde jsem řídil časopis Právní rádce. S časopisem Lawyers & Business máme větší plány. Stejně jako v případě Mladého světa ho nechápeme jako osamocený titul, ale jako projekt. Vedle tištěného časopisu máme webové stránky mapující dění v advokacii, vydáváme také elektronický newsletter a chtěli bychom navazovat dalšími věcmi, jako je pořádání akcí. V plánu máme specializovanou ročenku česko-slovenskou, která by měla vyjít na jaře příštího roku. Číslem 3-4, které vyjde na začátku dubna, zároveň vstupujeme na slovenský trh. Lawyers & Business koncipujeme jako česko-slovenský časopis, zaměříme se právě i na dění ve slovenské advokacii, v čemž vidíme velkou příležitost.