Zachování ČT3 je zásadní, ČT těží z původní tvorby

Milan Fridrich, zdroj: Česká televize

Start do nového roku se České televizi vydařil. Všechny hlavní programové novinky na hlavním kanále ČT1 dosahují nadprůměrné sledovanosti a přispěly k tomu, že souhrnný podíl stanic České televize v letošním lednu i únoru opakovaně překročil 30% podíl a ve srovnání se stejnými loňskými měsíci se meziročně zvýšil. O letošním programu ČT jsme mluvili s programovým ředitelem České televize Milanem Fridrichem.

Začátek letošního roku se z pohledu sledovanosti vyvíjí pro Českou televize velmi dobře. Na lednovém i únorovém výsledku mají velký podíl nové pořady – Božena, Zločiny Velké Prahy, Hlava Medúzy i Kukačky – všechny mají nadprůměrné výsledky. Očekávali jste, že budou takto sledované?

Ano, všem novým projektům jsme věřili. Čísla ale předčila veškerá očekávání. V novodobé televizní historii jsou totiž naprosto impozantní. Božena měla průměrně 1,72 milionu diváků, Hlava Medúzy téměř 1,6 milionu, Kukačky přes 1,7 milionu a Zločiny Velké Prahy dokonce téměř 2 miliony diváků průměrně.

Začátek roku 2021 má ale širší kontext. Jednak si Česká televize za poslední období získala vysokou důvěru diváků, jednak se naplno projevil dlouhodobý důraz generálního ředitele Petra Dvořáka na kvalitní původní tvorbu. A o tom svědčí i následující fakta. Česká televize se jako celek potřetí za sebou stala nejsledovanější skupinou na českém trhu. Loňské vánoční schéma bylo nejsledovanějším od roku 1998 a novoroční film Poslední Aristokratka byl dokonce nejsledovanějším snímkem za posledních 20 let. Tak vysoký počet diváků na konci roku nám umožnil intenzivně představit novinky, které měly jít v lednu do vysílání. Ukázalo se také, že diváci byli po minulých sezónách zvědaví, co nového Česká televize připravila. Souběh dlouhodobé důvěry, aktuálního zásahu kampaně a vysokého očekávání, to byly tedy rozhodující momenty pro start nové sezóny. Vysoká sledovanost vydržela po celý leden, únor i březen. To jen dokazuje, že tvůrci odvedli dobrou práci.

Zastavme se u seriálu Zločiny Velké Prahy. Ten má v průměru kolem dvou milionu diváků, což je dnes už málo vídaný výsledek. Jaké faktory podle vás rozhodly o tom, že si seriál našel takto velké publikum? Herci, příběh nebo nostalgie po starých časech?

Všechno dohromady. Retro detektivní seriály mají v českém prostoru velkou tradici již od dob Hříšných lidí města pražského. První republika je navíc mytická. Je to období obnovené české státnosti, vzniku republiky a demokratického zřízení, a zároveň noblesy a určité světovosti. Když se k tomu přidá detektivní zápletka, existuje velká šance, že se film nebo seriál dostane do srdcí diváků. Vezměte si, jaký úspěch dodnes má uvádění černobílých snímků pro pamětníky nebo reprízy Četnických humoresek, které znova a znova přivedou k obrazovce přes milion diváků.

Tím hlavním faktorem pro to, že Zločiny Velké Prahy mají takový zásah, je ale realizace, to, jak režisér Jaroslav Brabec seriál natočil, jak byl týmem scénáristů napsán, jak skvělé herecké výkony tam jsou, v čele s Jaroslavem Pleslem nebo Jiřím Langmajerem, nebo jak se podařilo navodit atmosféru dvacátých let a života tehdejších lidí. V tomto kontextu Česká televize přináší něco jedinečného, něco, co by žádný jiný subjekt na trhu nebyl schopen nebo ochoten realizovat. Jinde seriál takové tvůrčí kvality a produkční náročnosti diváci nenajdou. Proto jej sledují v takové míře v České televizi.

Páteční večery patří seriálu Kukačky, který sklízí příznivé ohlasy díky své emotivnosti a lidskosti. Mluví se o pokračování seriálu. Kam až se může seriál rozvinout a s kolika řadami seriálu Kukačky Česká televize počítá?

Kukačky otevřely velké společenské téma, přinesly pohled do zákulisí rodinného dramatu, které se v minulosti skutečně stalo, i když osoby a děj jsou čistě tvůrčí licencí. Když jsme poprvé o námětu slyšeli, cítili jsme, že je to látka, která nebyla ještě takto zpracovaná a má potenciál pro páteční večery, které diváci rádi tráví u rodinných seriálů. Rozhodující pro úspěch takového díla je vedle scénáře a dobré režie obsazení hlavních postav, což se i vzhledem k reakcím diváků povedlo. Děj je díky jejich výkonům uvěřitelný, dramatický, emotivní a plný rodičovské lásky i dilemat souvisejících s tím, že zjistíte, že někdo, koho máte rádi a je vaší součástí, není biologicky váš. Ten námět je lidsky archetypální a osudy takových hrdinů nás zajímají. Kukačky budou za pár týdnů končit, ale jejich postavy neodejdou nadobro, v plánu je další řada seriálu s novými motivy a vývojem…

A když jsme u pokračování nových seriálů. V pondělí 1. března se uzavřel seriál Hlava Medúzy, ovšem jeho konec jako by si nechával otevřená vrátka pro další díly. Bude mít tento seriál pokračování?

O pokračování Hlavy Medúzy se zatím nejednalo, záleží na tvůrcích a výrobních možnostech. Každopádně seriál byl mimořádné úspěšný. V detektivní oblasti nicméně Česká televize nyní natáčí několik nových projektů, které půjdou postupně do vysílání. Vyrábí se třeba třetí řada úspěšných Případů 1.oddělení, což už bylo avizováno, nebo seriál Stíny v mlze.

Nejsledovanější pořady, 1.1.-20.3. 2021

Zdroj: ATO-Nielsen Admosphere, TV živě+TS0-3, pravidelně se vysílající pořady jsou uvedeny jen jednou se svým nejlepším výsledkem

Z hlediska programování držíte ve večerním vysílání ČT1 stále stejné schéma – pondělí krimi, úterý a čtvrtek archivní tvorba, středa dramatická tvorba, v pátek rodinný seriál, v sobotu zábava a v neděli původní dramatická tvorba. Předpokládám, že v takto nastaveném schématu chcete dál pokračovat, nebo plánujete nějaké změny v programování ČT1 i s ohledem na stanici ČT2 a vznik nového kanálu ČT3?

Žádné radikální změny neplánujeme. Programové schéma Jedničky má svoji logiku a vychází z možností České televize. Vzhledem k tomu, že natáčíme výpravnější a autorské seriály, nemůže jich vznikat tolik. To není ani ve finančních ani autorských možnostech. Pondělí je profilované pro původní detektivní seriál a pátek na tzv. „feel good“ seriál rodinného typu. Sobota dlouhodobě patří zábavě, snažíme se přitom, aby byla edukativní nebo něčím výjimečná. A neděle je výkladní skříň původní dramatické tvorby a distribučních filmů, do nichž Česká televize vstoupila. Diskuse nad schématem samozřejmě probíhá, ale vzhledem k tomu, že podoba prime-time Jedničky funguje velmi dobře, není důvod dělat dramatické změny. Od úterý do čtvrtka pak plníme večery reprízami úspěšných projektů.

Možná by se nabízelo některé archivní pořady přesunout na ČT3 a uvolněné místo obsadit dalšími novými premiérami. Je to finančně reálné?

Ne, to opravdu není. Na další premiérovou produkci nejsou zdroje a nahrazovat domácí tvorbu zahraniční akvizicí by podstatně měnilo charakter Jedničky, která chce být maximálně česká a autorská. ČT3 a ČT1 se navíc v programové skladbě dosti jasně odlišují. Jednička cílí na rodinu a většinového diváka, a tudíž se bez koření z archivu České televize neobejde. ČT3 připomíná dlouho nevysílané tituly, kdežto ČT1 baví osvědčeným zlatým fondem.

Kolik premiérových pořadů na ČT1 je možné za jednu televizní sezónu (tj. například jaro 2021) umístit?  Myslím tím v prime-time i v off prime-time.

Snažíme se mít čtyři dny premiérové tvorby v hlavním vysílacím čase – pondělí, pátek, sobota a neděle. Před hlavními zprávami pak běží premiéry od cca 17.15 ve všední den i o víkendu. Jedná se o publicistiku a vědomostní soutěže jako AZ kvíz a Kde domov můj. V druhém prime-time po hlavním pořadu pak máme publicistiku – Reportéry ČT, Gejzír, Máte slovo a 168 hodin. Osvědčilo se nám rovněž dávat premiérové osobnostní dokumenty v sobotu po zábavě – třeba o Jiřím Suchém, Martě Kubišové, Karlu Gottovi, Miroslavu Donutilovi, Karlu Svobodovi apod. Během jara pak odvysíláme v tomto čase nový pořad Karla Šípa Minišou, kam si bude zvát své hosty „jeden na jednoho“ – třeba Jiřího Suchého, Zdeňka Svěráka, Jiřinu Bohdalovou a mnohé další.

Na další premiérovou produkci nejsou zdroje a nahrazovat domácí tvorbu zahraniční akvizicí by podstatně měnilo charakter Jedničky, která chce být maximálně česká a autorská.

Pokud byste chtěli prime-time ČT1 v každém dni obsadit premiérami, tak kolik peněz byste na to potřebovali?

Co se týče rozpočtu na dramatiku, tak určitě dvojnásobek současného stavu. To ale není v možnostech České televize a nebylo by to ani v zájmu programu jako celku. Přetlak premiér by totiž nutně nemusel vést ke zvýšenému zájmu o vysílání ČT1, divák by se mohl utavit. Klíčové novinky, které stály mnoho úsilí i peněz, by pak zapadly v přehršli premiérového českého vysílání. Všimněte si, že žádná evropská veřejnoprávní televize nemá prime-time hlavního kanálu sestavené tak, aby každý den běžela premiéra domácí dramatické tvorby. Někde ji doplňuje zahraniční akvizice, jinde soutěže a zábavná tvorba. České televizi se osvědčila kombinace premiér seriálů, dramatiky a zábavy s publicistikou a s reprízami z archivu, které jsou tradiční a plnohodnotnou součástí televizního vysílání. I vy určitě máte díla, která chcete vidět znovu.

Diskusi o programu se věnujeme skutečně bedlivě. Oddělení výzkumu zpracovává data na denní, týdenní a sezónní bázi – jak sledovanost, tak kvalitativní hodnocení programu, pořadů, rovněž trendy, reakce na nové projekty, schéma atd. Nic není nahodilé. Nakonec i Kodex ČT má jako první ustanovení, že na prvním místě v uvažování o programu je divák, jeho zájmy a preference.

Loni na jaře začal vysílat kanál ČT3, který měl ulehčit seniorům dobu nuceně strávenou doma. Postupně rozšířil i čas svého vysílání. Je na místě mluvit o dalším rozšiřování vysílání, třeba až do půlnoci? A jaké plány vůbec s ČT3 máte?

Budoucnost ČT3 závisí na celkovém financování České televize. Jeho zachování je ale dle mého zásadní. Během pandemie kanál ČT3 prokázal svoji společenskou úlohu a našel si své diváky, především pak mezi staršími, pro něž byl zpočátku určen. To se ale postupně mění. Dnes už ČT3 sledují i mladší diváci, protože tady nacházejí kultovní zahraniční sitcomy typu Jistě, pane ministře či Haló, haló a seznamují se s televizní historií naší země v míře, jaká tady dosud nebyla.

Prodloužení vysílání do půlnoci nicméně zatím neplánujeme. První dvě třetiny své existence ČT3 vysílal jen do půl šesté, od Vánoc i po Událostech. Nyní vysílá do cca půl jedenácté. Musíte si uvědomit, že každý nasazený pořad stojí peníze. Archiv není zadarmo, platí se poplatky za autorské užití tzv. reprízné a rozšiřování vysílání tak musí dávat jak programově, tak ekonomicky smysl. V tuto chvíli je schéma optimální a je alternativou jak dalším kanálům České televize, tak celému trhu.

Změnilo zavedení stanice ČT3 nastavení druhého programu ČT2? Jak tento program chcete dále rozvíjet?

ČT2 brzy dozná lehkých změn. Chceme posílit hlavně dokumenty a kultovní filmy. Úpravy půjdou spolu s tím, jak se vyvíjejí divácké preference na celém televizním trhu. Jeho dominantní částí zůstane dokumentární tvorba, a pak exkluzivní zahraniční seriálové novinky a filmy s jistou nostalgií. Toto funguje velmi dobře. Ve schématu samozřejmě zůstane vysílání pro menšiny, věřící, handicapované atd.

Zachování kanálu ČT3 je podle mého zásadní. Dnes už ČT3 sledují i mladší diváci. ČT2 brzy dozná lehkých změn. Chceme posílit hlavně dokumenty a kultovní filmy.

Když se vrátíme k letošní jarní sezóně, tak přijdete ještě s nějakými novinkami, nebo všechny nové věci už byly do vysílání uvedeny na začátku roku?

Novinky přijdou. Za pár týdnů v neděli nasadíme detektivku Boží mlýny s prvky černého humoru, kterou napsal Janek Kroupa a režíroval Jan Hřebejk. Následovat bude již zmíněná Minišou Karla Šípa. V květnu odvysíláme Cenu Eurovize a premiérovou Manéž Bolka Polívky, která souvisí s výročím založení brněnského studia. Na ČT2 pak poběží cyklus o legendárních stříbrných fotbalistech generace 1996 – cyklus je totiž věnován letošnímu fotbalovému EURU, které začíná v červnu. V repríze diváci uvidí třeba Četníky z Luhačovic nebo Panoptikum města Pražského a Strážmistra Topinku. Spousta novinek a premiér bude také na Artu. To by byl ale dlouhý seznam.

Příchod pandemie covid-19 loni ovlivnil podobu programových schémat a znemožnil nebo ztížil natáčení nových pořadů. Jak je to v letošním roce a nakolik programování ČT pandemie po programové stránce ovlivňuje?

Situace byla složitá především loni a prakticky ochromila nasazení novinek do podzimního schématu ČT1. Jak se na jaře nemohlo natáčet, tak podzim byl složen až na výjimky převážně z repríz. Postupně se ale vše stihlo dotočit a letos žádný výpadek nebyl a věříme, že ani nebude, jelikož na natáčení audiovizuálních děl je výjimka z pandemických opatření. To celému trhu umožnilo vyrábět.

Svoji roli v podpoře kultury v pandemii sehrál kulturní kanál ČT art. Ten vysílá na sdílené frekvenci s ČT:D. Lze v případě ČT art uvažovat o rozšíření vysílání?

To v tuto chvíli není bohužel možné. Art měl přitom loni nejvyšší sledovanost za celou svoji historii - navzdory tomu, že byl rovněž ovlivněn pandemií. Měl více než 1% podíl na publiku za celý rok. Ukázal se jako silný partner pro instituce a umělecké soubory, vznikla spousta improvizovaných představení a přenosů opery, symfonií a koncertů na podporu umělců atd. Jeho role byla v této těžké době na kulturní scéně výrazná a důležitá.

Rozšíření vysílání nicméně závisí na celkovém financování České televize. Televizní poplatek se nezměnil za posledních 13 let a jeho reálná hodnota je o 25 % nižší než byla v roce 2018. Rozvoj čehokoliv v uzavřeném financování, pokud nejsou nové nebo dodatečné zdroje, znamená, že byste se pak musela vzdát něčeho jiného.